Broumovsko

Čtvrtek 27.únor 2020

Poslední aktualizace27.02.2020 04:49

Czech Dutch English German Polish
Jste zde: Hyde Park Blog Září 1938 v Královéhradeckém kraji: František Zahrádka

Září 1938 v Královéhradeckém kraji: František Zahrádka

Email Tisk PDF
seznam článků
Září 1938 v Královéhradeckém kraji: František Zahrádka
Strana 2
Všechny strany

František Zahrádka foto z výstavy My jsme to nevzdali 2009Ztráta třiceti procent území, třetiny obyvatelstva, třetiny orné půdy a dvou třetin průmyslové kapacity. Přerušení hlavních železničních a silničních tepen. Ale především desítky tisíc vysídlených Čechoslováků, Židů i politicky nepohodlných sudetských Němců z pohraničí do vnitrozemí. Pronásledování odpůrců nacismu. Útoky stoupenců nacismu na Čechy a Židy. Přestřelky mezi henleinovci a československými ozbrojenými složkami, během nichž zemřela spousta československých četníků, příslušníků armády, státní policie a finanční stráže. To vše přinesly do Československa rok 1938 a Mnichovská dohoda. Poznamenaly i životy východočeských pamětníků, jejichž vzpomínky natočili dokumentaristé neziskové organizace Post Bellum.

"Rok 1938 lze nepochybně označit za nejtragičtější, ale také nejdynamičtější období Československých dějin. Na jedné straně naděje, odvaha a nadšení se bránit, na té druhé nesmírné zklamání, hořkost a pocit zrady. Ačkoliv o okolnostech Mnichovské dohody, mobilizace a demobilizace, potažmo pohraničního opevnění, toho bylo napsáno již mnoho, ne tolik se hovoří a ví o období druhé republiky (1. října 1938–14. března 1939). V té době se Československá "okleštěná" republika vzdala parlamentní demokracie a na základě vnějších, ale i vnitřních příčin, si zvolila cestu zapření první republiky," komentuje tehdejší situaci ředitel východočeské pobočky Paměti národa Tomáš Heller.

"Proto je nejen pro badatele, ale i pro zájemce o novodobou československou historii nesmírně poučné ponořit se do příběhů lidí, kteří se museli po Mnichovu vyrovnávat s národní katastrofou," myslí si Heller, podle nějž je také zajímavé sledovat problémy, které byla nucena druhorepubliková vláda řešit. "Migrace, sociální traumata, vzestup nacionalistických a xenofobních sil, ale také závist, hledání obětních beránků a politika národního sobectví ukázaly odvrácenou tvář československého demokratismu. Druhá republika vypovídá o stavu dnešní společnosti mnohem více, než jsme ochotni si přiznat," dodává.

František Zahrádka

Odsun z pohraničí zažil na vlastní kůži pamětník František Zahrádka, jehož příběh před deseti lety zdokumentoval Martin Indra pro projekt Iron Curtain Stories. Otec pamětníka byl částečně invalidní kvůli válečnému zranění, které utrpěl v první světové válce, a proto pracoval jako pomocný zaměstnanec na dráze. Jak pamětník vzpomínal, díky tomu se s rodiči a bratrem hodně stěhovali podle toho, kam byl otec zrovna přeložen.

"Otec byl služebně přesunut do Meziměstí u Broumova. Tam jsem začal chodit do školy v roce 1936 a prakticky vyrůstali jsme s německejma dětma. Do roku 1936–1937 nebyly problémy, ale v roce 1937 už ty starší klucí vo 3, vo 4 roky řikali: ‚Počkej, pudeš.‘ A pak už dokonce zakázali svejm dětem ty Němci si s náma hrát, i když třebas to byli slušný lidi, někteří z nich," uvedl pamětník s tím, že ale i meziměstští Němci měli pročeskoslovenské smýšlení, což ukázal na své vzpomínce na úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. "Já jsem se dozvěděl o úmrtí prezidenta Masaryka toho 14. září 1937 tak, že mě otec ved do školy, a po cestě k nám z hospody v Meziměstí u Broumova vyběh německej majitel se slzama v očích a sděloval tátovi, že prezident Masaryk umřel, že to hlásili v rádiu. Tehdy my jsme měli rádio prakticky až ke konci války. A skutečně ten Němec měl slzy v očích a říká: ‚To nebude nic dobrýho,‘" vyprávěl pamětník.

Větší problémy začali Zahrádkovi v německém pohraničí pociťovat až v roce 1938. Vše nakonec vyvrcholilo jedné říjnové noci, kdy byli doslova vyhnáni ze svého domu. Společně s dalšími českými rodinami nasedli do nočního transportu do Chocně, který byl dokonce, jak pamětník vzpomínal, ostřelován. Až do odvolání mobilizace žil pamětník s rodinou v Chocni, kde jeho mladší bratr utrpěl těžký úraz. Otec pamětníka byl navíc v té době odeslán služebně ke Svitavám a všechny tyto negativní události dolehly na matku pamětníka tak, že se psychicky zhroutila.

Tehdy osmiletého Františka Zahrádky se v Chocni ujali cizí lidé, s nimiž žil nějakou dobu v železničním vagónu, spal ve staré vaně, jídlo a oblečení mu pomáhali shánět mimo jiné i skauti. Nakonec si pro něj přesně v den zahájení okupace Československa německými vojsky, tedy 15. března 1939, přijela jeho teta a odvezla ho k sobě do Veselí nad Lužnicí. Rozdělená rodina začala žít znovu pohromadě až v roce 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Bydleli společně v Českých Budějovicích do roku 1944, kdy oba rodiče pamětníka zatklo gestapo.

Celý životní příběh Františka Zahrádky společně s dobovými fotografiemi najdete v archivu Paměti národa na www.pametnaroda.cz.

obrazek_10


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Z Izraele do Broumova

Z Izraele do Broumova

Gábina Javorská má velmi zajímavý osud. Pochází ze Slovenska a za prací krupiérky v kasinu se vyprav...

Zapomeňte, vzpomeňte!

Zapomeňte, vzpomeňte!

Stojím vprostřed parkoviště a holky z kapely mě šacují. Je mrazivá půlnoc. Musím se dokonce i vyzout...

Na finální dokončení oprav střechy děkanského kostela chybí 200 tisíc korun

Na finální dokončení oprav střechy děkanského kostela chybí 200 tisíc korun

Nedávné počínání vichřice Sabine způsobilo vyhození jednoho celého okna na klášterním kostele sv. Vo...

Do Úpice dorazí bajkeři i skvělé kapely

Do Úpice dorazí bajkeři i skvělé kapely

Podkrkonoší bude po roce zase patřit bajkerům. V Úpici a okolí se v sobotu 23. května uskuteční už 1...

Úspěchy broumovských gymnastek

Úspěchy broumovských gymnastek

O víkendu, přesněji v sobotu 15. 2. 2020, se broumovské gymnastky zúčastnily Valentýnského závodu ve...

Doporučujeme

Mezinárodní soutěž Broumovská klávesa spustila registraci pro desátý ročník

kalvesa

Mezinárodní soutěž pro mladé klavíristy Broumovská klávesa už zná termín svého příštího ročníku. 10. ročník soutěže, určené klavíristům do 17 let, se uskuteční 24.–26. dubna 2020. Registrace pro účastníky již byla spuštěna... celý článek

 

Poslední komentáře