Svérázný prostor setkávání seniorů v Polici se uzavřel

Tisk

IMG 0034V Polici nad Metují se 18 let setkávali senioři při vyprávění "věhlasných" osobností kulturního a politického života i sousedů a známých z regionu. Setkávali se s lidmi, kteří se pílí, dovednostmi, sportovními výkony nebo jinak vypracovali a mají ostatním co říci.

Před 18 lety založili tenkrát místostarostka města Ida Jenková s učitelkou Vlastou Klapalovou a jejím manželem ojedinělou platformu scházení a vzdělávaní lidí s názvem Polická univerzita volného času (PUVČ). Univerzitu způsobem předávání informací skutečně připomínala, ovšem od počátku byla především místem, kde se lidé sešli u stolu, přinesli si zákusek, později už v Pellyho domech koupili kávu nebo deci vína a něco sladkého k tomu.

A začínalo se. Většinou hudbou. Přicházeli žáci místní Základní umělecké školy se svými učiteli a zahráli. Mnohdy to děti pojaly jako generálku na nějakou soutěž, které se měly v nejbližších dnech zúčastnit. Lidé poslouchali, zatleskali a všichni měli radost. Stejně jako vždy z milého a srdečného uvítání a uvedení zajímavého přednášejícího Idou Jenkovou.

Univerzitu neprovázela velká organizace, přihlášky ani zasílání peněz. Kdo chtěl, přišel a na první nebo druhé přednášce se přihlásil a zaplatil. Lidé, většinou přespolní, přicházeli třeba jen na jednu přednášku. Kdo by si nechal ujít Radima Uzla nebo Kamilu Moučkovou, když se objeví v našem kraji?

Ovšem všechno končí a senioři si toho jsou vědomi víc než ostatní. Jak řekla starostka Ida Jenková, v nejlepším se má přestat. Polická univerzita volného času skončila ve středu 19. října vynikající závěrečnou přednáškou Richarda Švandy z Náchodského muzea ke 100. výročí vzniku ČSR.

Příjemné schůzky se známými, sousedy a s dalšími lidmi, kteří něco v životě dokázali, budou v Polici chybět. Nezbývá než doufat, že duch PUVČ neodejde, ale najde se někdo, kdo jej bude dál podněcovat. Těm, co o PUVČ nevědí, doporučuji otevřít almanach "Polická univerzita volného času od r. 2001 do r. 2018". Seznam přednášek, pronesených za 18 let, citlivě a s láskou vybíraná témata i přednášející přinejmenším překvapí.

Při závěrečném loučení jsem si uvědomil, že na zábavu, tancovačku, jak se kdysi říkalo, si dnes musíme pozvat muziku odjinud, protože domácí není. Byla PUVČ posledním počinem u nás, kdy organizátoři dokázali vystačit s vlastní invencí a známými?

Foto Václav Eichler

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek