Smaženice a kupa bordelu

Tisk

Houby5V osidlech nejen podzimní vášně dostávám chuť na smaženici a přemýšlím potichu i nahlas, kam že se posouvá dnešní houbařina. "Mamíííííí, houba. Ta zelená, vidíš?" "Brouku, krásná, ale sbíráme jen ty s hnědým kloboukem." "Počkej," šťouchne do mě známá a houbu fotí na mobil. "Tak, vážení," houkne po chvíli, "holubinka nazelenalá, jedna z nejchutnějších hub naší přírody." Koukám nechápavě. "No co, aplikace na houby. Neznáš?" "Neznám..."

Neznáte? Nalezenou houbu vyfotíte, odešlete a program vám napíše, o jaký druh se jedná – atlas hub online (r. 2017). Osobně jsem "konzerva", mobil mám obvykle hozený bůhvíkde, takže nic pro mě. V lese chci mít klid, proto tam jsem. Ale inovace zajímavá, i když o neomylnosti programu můžeme samozřejmě spekulovat.

Občas sice i mě popadne touha rozšířit si houbařské obzory, znát a sbírat roztodivné fialové a červené "potvůrky" s rourkami i lupeny, ale... Nakonec ta smaženice z klasiky klapne i v "hubených", suchých letech. A jistota je jistota.

Vkládám do košíku parádního kozáčka, když škobrtnu o rozdrbanou igelitku. Grrrrr! A jsme u méně inspirativního, ale více potřebného fenoménu dvou košů. Jednoho na houby a druhého na nepořádek. Obvykle lidé houbaří na stejných místech, a tak se ptám: Když tam jeden týden vyhodí petku, druhý týden dělají, že ji nevidí a obejdou ji? Nerozumím tomu a štve mě to. Moc. Přitom stačí, aby se všichni chovali normálně, a nikdo nemusí po nikom nic uklízet. Co "cizího" do lesa přinesu, zase odnesu. Čertím se znovu u poslední babky. A pak rozhrnu větev a vyskočí na mě cedule: DODRŽUJ POŘÁDEK! PAMATUJ, JSI V CHKO! Cože? Je to míněno dobře, ale chce se mi křičet: DODRŽUJ POŘÁDEK VŽDYCKY A VŠUDE! PAMATUJ, JSI ČLOVĚK, NE HOVADO!

V médiích běží ekologická osvěta, ve školách se věnuje ochraně přírody prostor, který za svého studia nepamatuju, pořádají se organizované úklidové akce, obrovský posun zaznamenalo třídění odpadu... Znám spoustu lidí, kteří s sebou nosí do lesa tašku na sběr cizího odpadu. Tak co se děje, že je u nás v lesích toho bordelu stále víc? Je to přílivem turistů, cizích i místních? Tím, že veškeré pochutiny, svačiny na cesty jsou dnes baleny v plastových obalech? Nebo jsme prostě jen větší hovádka než dřív? No nic, druhý koš budu mít zřejmě plný v každé roční době. Jistota je jistota, bohužel...

Je podzimně sychravo, rozčarovanou náladu uklidňuju večerní četbou u krbu, jak jinak než o houbách. Otvírám Urbanův Boletus arcanus, písmena se mi trochu mlží. Boletus arcanus je téměř neznámá houba. Ten, kdo ji najde a pozře, získává mládí, krásu a erotické charisma... To zní dobře. Jdu k plotně zamíchat smaženicí, přidávám trochu kmínu a zkoumavě pozoruju jednotlivé houbové kousky. Před spaním si tajně párkrát zobnu.

A víte co? Ráno prostě nic...

obrazek_10
obrazek_10

obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek