Karla von Bahnhof

Tisk

EK 137mtttttttKonečná stanice, to je vždycky jakási symbolika. Až mi naskočí husina a přepadne nutkání, že je to něco extra k přemítání, filozofování a bájení všeho druhu. Nádraží Broumov, tak to rozhodně také stojí za myšlenku, žvýkačku na botě. Konec. Konec světa – střed Broumova. Jenže Karla, ta vám je z Náchoda.

Šinu si to po cyklostezce na rodinnou svíčkovou, je k poledni na sv. Štěpána. Po louce nedaleko "čističky" se prohání několik dobrovolníků se psy z Městského útulku Broumov. Tak to je opravdu ochota tvořit na druhý svátek vánoční rodinu, společnost, pohodu "opuštěncům".

Vidím malého "skorojezevčíka", párek černých voříšků a statného vlčáka. Vtom se ke mně závratnou rychlostí blíží cosi flekatého, puntíkatého, černého i bílého. Snažím se pobrat tu podivnou formu a tvar a typ a rasu, což se mi moc nedaří. Ale když konečně přibrzdí ta nohatá koule na vodítku u mých nohou, zamiluju se... Není moc hezká, vlastně nevypadá ani moc bystře, ale: Když ji miluješ, není co řešit!

Nemám pocit, že bych ji chtěla zachraňovat, prostě jsme se potkaly a klaplo to. Myslím na ni další dva dny, rokuju s manželem, když konečně seberu odvahu a zavolám do útulku, jestli tu zvláštní fenku můžu vzít na procházku. Jsem z "prvního rande" docela nervózní. Chtěla bych ji postupně adoptovat domů. Jenže... Co když nebude k dětem? Nebo nebude mít dost huňatou srst na venkovní odchov? Bude uštěkaná, protivná a bůhvíco ještě. Prostě je to risk, vzít si odrostlejšího psa, jehož historii a návyky člověk nezná. Psa, jemuž bylo navíc v životě ublíženo.

"Můžete ji jenom venčit. Nemusíte se k ničemu zavazovat. V klidu. Vezměte ji ven, je pohodová," uklidňujeme mě vedoucí útulku paní Slováková. Tak jdu tedy za chvíli po louce vedle dalších dobrovolníků a Karla mi ty pochybovačné myšlenky postupně vyhání z hlavy. Je pozitivní, radostná, hravá a vděčná. A i když má čumák jako sázečku na mrkev a nohy do X, sálá z ní energie a životní radost.

A tak manžel staví boudu a já si přeju, aby to nakonec všechno dobře dopadlo. A aby Kájina, kterou našli přivázanou na náchodském nádraží, opustila "konečnou" a rozjela nový rodinný express.

A všem dobrovolníkům, pracovníkům, sponzorům vyjadřuji velký obdiv. Je neskutečné, jaké péče, lásky a pozornosti se zvířatům v útulku dostává. A těm dalším 24 psům a 18 kočkám, které v útulku momentálně žijí: MUSH GO!

Na každém konci je možná vážně pěkné, že něco nového začíná...

Foto Jan Mudra

obrazek_10
obrazek_10

obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek