"Aby mohla existovat důvěra, musí být i nedůvěra," říká v rozhovoru o Broumovských diskusích Jan Školník

Tisk

skolnikZa dva týdny, 6. - 7. listopadu, odstartují v broumovském klášteře 6. Broumovské diskuse. Přípravy dvoudenní konference, která v klášteře přivítá řadu zajímavých hostů a nabídne bohatý doprovodný program, jsou v plném proudu. Položili jsme proto pár otázek zakladateli Broumovských diskusí Janu Školníkovi z Agentury pro rozvoj Broumovska.

Broumovské diskuse se letos konají už pošesté a vy jste stál u jejich zrodu. Co bylo impulsem k založení takovéto diskusní konference?

Motivací byla celá řada. Často se zúčastňuji různých konferencí a setkání, ale nevím o jiné, kde se diskusi hostů dostane tolik času, aby se mohlo jít ke kořenům diskutovaného tématu s filosofickým přesahem a etickým nábojem. Moje zkušenost byla, že se většinou zůstane na povrchu. Díky většímu časovému prostoru jsme se chtěli dostávat více do hloubky, což je vlastně někdy i nepříjemné. Pro hosty a moderátory je to velmi náročné, ale pro naše přemýšlivé publikum je to často velmi objevné. Jinou motivací bylo využít unikátní atmosféry kláštera k podpoře těchto hlubších zamyšlení a ukázat, že klíčové diskuse o směřování naší společnosti mohou být vedeny i v příhraničním regionu. Přijíždějící hosté tím zároveň ukazují zájem o podobné regiony a lidi, kteří v nich žijí, a z toho mám radost.

Komu je konference určena?

Nejširší veřejnosti, která má na takové diskusi zájem. Naše zkušenost je, že přijíždějí lidé z celé země, ale zvláštní radost máme, když tuto nabídku využije místní komunita a věnuje akci svůj čas. Další skupinou jsou mladí lidé. A opět, moje zkušenost byla, že se potkávají na akcích lidé v produktivním věku. Chtěli jsme publikum a tazatele oživit, chodí k nám senioři, kteří přes rok například navštěvují naši Univerzitu třetího věku, ale chtěli jsme i studenty. Proto jsme vyvinuli stipendijní program, který umožňuje zúčastnit se mnoha mladým lidem z různých koutů Česka.

Jsou Broumovské diskuse čistě jen o "diskutování" nebo mají i jiný rozměr?

Myslím, že kdyby výsledkem byla kvalitní diskuse, stojí to samo o sobě za to. Navíc naše témata jsou vždy relativně široká a hledáme odpovědi na otázky, jak ovlivňují naše soužití. Ale máte pravdu, že dnes nabízíme hostům konference bohatý doprovodný program, například představení meditační praxe, kterou v klášteře nabízíme, nebo speciální prohlídky místních unikátních kostelů. A samo prostředí působí trochu uklidňujícím účinkem, včetně klidu podzimních skalních roklí zdejší přírody.

Letošním tématem je "důvěra a porozumění". Setkáváte se vy sám někdy při své práci s protikladem, tedy nedůvěrou?

Aby mohla existovat důvěra, musí být i nedůvěra a je tedy nepochybné, že se s ní v různých formách setká každý. A nejen ve své práci, ale i v životě. Ale o to důležitější je, myslím, rozvíjet důvěru, hledat pro ni záchytné body, protože jen důvěra vede k otevřené spolupráci. Ale i férové soupeření nejde bez důvěry. Trochu mi připadá, že právě nedůvěra v dnešních dnech rozleptává spolupráci a kvalitu života. Ale abych nebyl abstraktní, nedůvěra vede k tomu, že nenecháváme lidem více prostředků. Obáváme se, že by s nimi nenaložili dobře. Proto vybíráme a přerozdělujeme stále více. A když přerozdělujeme, nedůvěřujeme příjemcům a vytváříme pravidla, která někdy až ponižují. Jestli třeba tohle přispívá k lepší kvalitě života a sousedských vztahů v naší zemi, to nevím.

Jakým způsobem by se podle vás dala posilovat důvěra a porozumění ve společnosti obecně?

Obecně nepochybně tak, že vytvoříme prostor, kde bude více svobody. Věřím, že by se ukázalo, že se lidé sami ve většině nerozhodují zle, jakkoliv možná jinak, než předjímáme, a že nepodvádějí. To by vedlo k posílení důvěry a dalšímu rozšíření svobody a kola kultivace lidských vztahů, které jsou jediným atributem spokojeného života, by se roztočila. Možná příliš naivní, ale pojďme třeba i o tom diskutovat.

Foto Jan Flieger

obrazek_10

obrazek_10
zpět na článek