V roce 1415 se tehdejší majitel hradu Skály podepisoval: Matěj Salava, seděním (úřadováním) na Hrádku. Augustin Sedláček, vynikající český historik, a někteří další se dle tehdejších informací domnívali, že hrad Hrádek se nalézá mezi Bystrým a Stárkovem. Ale profesionální průzkum hradu Bystrý v roce 1999, trvající od jara do podzimu, to popřel. Takže dle dnešního stavu průzkumů profesionálů i místních znalců se nabízí několik možností: Že Hrádek možná byl později přejmenován na Belver – je to jedna z úvah prof. PhDr. Vladimíra Wolfa. Další možnost: Hrádek byl na Čapím vrchu. Je to nejpravděpodobnější hypotéza.

Jdeme-li dnes po turistické značce z Bišíku na Čapí vrch, narazíme na skalní bránu a na dlouhé schodiště. Jistě na tehdejší dobu monumentální přístup k sídlu majitele celého Bischofsteinu. A na chození pěšky byli lidé tehdy zvyklí, to nebyl pro ně problém. Také v roce 1415 byl Matěj Salava ještě mlád, poslední písemná zmínka o něm je z roku 1454.

Další možnost je názor prof. Wolfa, že v Supích skalách byla pozorovatelna Belver pro hrad Skály. Ale Slezany byl zbourán hrad Belver a nikoli pozorovatelna pro hrad Skály, tu možná vzali při bourání v roce 1448 s sebou. Další je možnost, že hrad Belver stál někde úplně jinde. Na tuto možnost dle německé literatury upozorňuje místní znalec Petr Hnyk. Ale se starší literaturou jsou momentálně dosti značné potíže. Pokud se ovšem něco logického najde, vyřeší to asi část odpovědí na otázky, které si dnes klademe.

Belver však nemusel stát ani v těsné blízkosti hradu Skály. Mohl stát i na začátku Dolního Adršpachu, kde jsou na třech věžích podivné staré záseky. A toto území bylo tehdy spravováno ze Stárkova. Může to však být všechno jinak! Dne 23. října 2011 jsme našli ve jmenovaném objektu v Supích skalách dva nálezy z kovu. Dle první prohlídky hutního odborníka je jeden nález asi z doby, kdy se s kovy pracovalo za nízkých teplot. Oba nálezy dáme k odbornému posouzení.

Zde je vyjádření prof. Vladimíra Wolfa k povrchovému průzkumu v Supích skalách, ze dne 3. července 2010:

„Povrchový průzkum potvrdil Jiráskem (náchodský horolezec – pozn. B.S.) uvedené skutečnosti, že na skalních útvarech existují kapsy pro uložení trámů, takže můžeme uvažovat o jakési lehké dřevěné stavbě, převyšující o několik desítek metrů hradní lokalitu Skály (Bischofstein) a umožňující daleký výhled do kraje. Mohli bychom snad hovořit o Belveru jako pozorovatelně pro hrad Skály, resp. o blízké účelové spřízněnosti mezi oběma lokalitami, vzdálenými od sebe vzdušnou čarou 1 kilometr.
Dotaci lokality do první poloviny 15. století podporuje i Jiráskův nález jezdeckého třmene. Nelze ani vyloučit, že Belver nesl původní obecný název Hrádek, připomínaný v souvislosti s Matějem Salavou k roku 1415. Teprve později dostal snad název Belver, který je zajisté odvozen od názvu Belveder, tj. Krásná vyhlídka. Tak tomu odpovídá i poloha Hrádku, výhled z něho dovoluje vizuelně kontrolovat oblast náchodské Branky, tedy důležité česko - kladské komunikace. Pro další podporu této lokalizace vypovídá i místní název Krásná vyhlídka, vzdálený od sledované lokality cca 250 metrů. Bylo by jistě vítáno, kdyby mohl být na Hrádku proveden archeologický výzkum. Nedostatek financí a těžká přístupnost lokality tento bohulibý záměr však zatím odsouvá do budoucnosti." (Z časopisu: Rodným krajem č. 42, z roku 2011)

Po všech dosud provedených průzkumech to vypadá, že v Supích skalách stála dřevěná hlídková věž, ale hrad byl jinde. Spodní část ruin asi nebyla trvale obydlena. Uvnitř komína u věže Satan se rozdělával kdysi oheň. Mohli to být ale i sudetští občané, lesní dělníci apod.

Případy Belver i Hrádek jsou zatím složité a neobjasněné. Eventuelní nález dalších ruin může situaci ještě více zkomplikovat. Ale rozhodující slovo musí mít odborná komise profesionálních archeologů. Případ – hrad Vizmburk – kde se neodborně zasáhlo, varuje! 

Zdroj: Teplické ozvěny, listopad 2011

Foto Wikimedia Commons Daniel Baránek