Broumovsko

Neděle 22.červenec 2018

Poslední aktualizace22.07.2018 04:19

Czech Dutch English German Polish
Jste zde: Hyde Park Magazín V Polici nad Metují připomínají výstavou fotografií život horolezce, fotografa, cestovatele a spisovatele Miroslava Šmída

V Polici nad Metují připomínají výstavou fotografií život horolezce, fotografa, cestovatele a spisovatele Miroslava Šmída

Email Tisk PDF
seznam článků
V Polici nad Metují připomínají výstavou fotografií život horolezce, fotografa, cestovatele a spisovatele Miroslava Šmída
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Strana 7
Strana 8
Strana 9
Strana 10
Strana 11
Strana 12
Strana 13
Strana 14
Strana 15
Všechny strany

DSC 8321V Polici nad Metují v Zeleném domečku připomínají výstavou fotografií život horolezce, fotografa, cestovatele a spisovatele Miroslava Šmída, od jehož úmrtí letos uplyne 25 let. Samotnou vernisáž uvedli členové Ostrostřelecké gardy Polické, kteří čestnou salvou uctili památku svého člena. Výstava potrvá do 27. května.

V expozici výstavy, kterou připravilo Muzeum papírových modelů ve spolupráci se spolkem Apeiron a podporou Města Police nad Metují, je vystaven průřez fotografickou tvorbou Miroslava Šmída. V hlavní roli jsou samozřejmě hory, které už po staletí lákají dobrodruhy svou tajemnou krásou.

Výstavu lze vnímat z několika úhlů pohledu. Je možné se na ni dívat jako na záznam krásy světa hor, kam není dovoleno vstoupit každému. V tomto kontextu se nabízí i možnost sledování posunu civilizace směrem k horám. Pod jednou z fotografií je text psaný rukou autora, ve kterém popisuje život v základním táboře pod Mount Everestem. Tehdy musela hromada nosičů vynosit pod nejvyšší horu světa desítky kilogramů výzbroje a zásob. Dnes se do Base campu pod Everest konají turistické výlety...

Pavel Frydrych v úvodní řeči vzpomněl na výstavu Jaroslava "Kinga" Seiferta, která se konala v Polici nad Metují před dvěma lety. "Na výstavě tenkrát byla fotografie z místa, kde horolezci spali. Zabaleni ve žďáráku, pod tenkou vrstvou sněhu. King to tenkrát komentoval slovy: ‚Dneska na tom místě stojí hotel!‘"

Kurátor výstavy vybral i sérii fotografií, na kterých je zachycen jediný horolezec v prostoru vysokých hor. Z nich lze vycítit úctu člověka-fotografa k místu, kde se zrovna v té chvíli nachází. Lidská pokora, se kterou Miroslav "Lanč" Šmíd vstupoval do hor je cítit i z výsledných fotografií. Pocit člověka, který ví, že se dostal tam, kam se většinou podívají jen orli. Ale necítí se jako vyvolený. Ukazuje úctu k přírodě, jako k neopakovatelné kráse, kterou smí ukázat i lidem, kteří ho na tato místa nemohou fyzicky doprovodit.

Možná nejpodstatnější částí expozice je zhruba desítka autoportrétů Miroslava Šmída. V nich se představuje autor jako obyčejný člověk. Z portrétů můžeme cítit obyčejnou lidskou únavu nebo radost. Spokojenost i rozčarování. Ale tím, že podvědomě návštěvník ví, že fotografie vznikaly na nepřístupných místech světa, dochází k jakémusi pnutí mezi vnitřními pochody člověka a panenskostí světa kolem něj. Tyto dva světy se promítají i do tváří lidí, kterým "bylo dovoleno" vystoupat tak vysoko.
Unikátním portrétem je fotografie pořízená 11. září 1993 ve stěně Lost Arrow v Yosemitech. 11. září bylo posledním dnem života Miroslava Šmída...

Expozice je doplněna o ukázku literární tvorby Miroslava Šmída. Představuje knihy, doplněné – jak jinak – mnoha fotografiemi, ale třeba i unikátní svazeček, který horolezec připravil pro případné sponzory, když plánoval na konci sedmdesátých let výpravu do Patagonie.

Vernisáž výstavy byla ještě doplněna o promítání filmu Pytel z československé expedice na Mount Everest v roce 1987, který byl k vidění v promítacím sále vedlejšího Muzea papírových modelů. Výstava potrvá do 27. května 2018. Otevřena je denně od 9 do 17 hodin. Vstupné je dobrovolné.

Miroslav Šmíd

11. května 1952 v Polici nad Metují – 11. září 1993, Lost Arrow.

Začínal s lezením na skalách na Ostaši a v Adršpachu. Potom se začal víc a víc "objevovat" v horách – počínaje Vysokými Tatrami, přes Kavkaz, Alpy až do Patagonie, Himálají, Afriky nebo na Aljašku.

Z důležitých výstupů M. Šmída:
1972: Stěna starých pánů, Lančova, prvovýstup, Ostaš, Česká republika.
1972: Bič, Prásknutí bičem, prvovýstup, Adršpach, Česká republika.
1974: Baldachýn, Cesta k slunci, prvovýstup, Teplické skály, Česká republika.
1975: Cima Grande, severní stěna, Dolomity, Itálie.
1976: Velká Javorová věž, severní stěna, sólo, Vysoké Tatry, Slovensko.
1976: Trollryggen, Anglická cesta, první zimní přelez, Norsko.
1977: Štít Korženěvské, sólovýstup, Pamír, Rusko.
1978: Eiger, Československá cesta, prvovýstup severní stěnou, Alpy, Švýcarsko.
1978: El Capitan, první sólo přelez cesty Dihedral Wall, Yosemity, USA.
1979: Štít Korženěvské, prvovýstup Jižním kuloárem, sólo, Pamír, Rusko.
1980: Yerupajá Sur, prvovýstup západní stěnou, sólo, Andy, Peru.
1981: Ben Nevis, Glover´s Chimney, Skotsko.
1986: Mount Kenya, Keňa.
1986: Kilimandžáro, Diamantový kuloár, sólo, Tanzánie.
1986: Ama Dablam, prvovýstup západní stěnou, sólo, Himálaj, Nepál
1989: Mont McKinley, Orient expres, sólo, Aljaška, USA
1990: Fitz Roy, Americká cesta, sólo, Patagonie, Argentina.
1991: Mount McKinley, přechod vrcholu z jihu na sever, Aljaška, USA.
1991: Aconcagua, Andy, Argentina.

Zúčastnil se i tří československých expedic do Himálají. V roce 1984 na Lhotse Šar a Dhalágirí, v roce 1987 na Mount Everest. V roce 1992 se potom účastnil jako vedoucí výpravy mezinárodní expedice (Chile, Československo, Švýcarsko, Rakousko) na nejvyšší horu světa – sám dosáhl Jižního sedla. Vrcholu dosáhl M. Purta z Chile. Byl zakladatelem Mezinárodního horolezeckého festivalu v Teplicích nad Metují. Vydal za života dvě knihy: Dva kroky od vrcholu (1989) a Ze života horolezce (1991). Posmrtně pak vyšly ještě dva další titulky: Tropický led (1994) a Cesty a návraty (2008). Je autorem více jak tří desítek krátkých filmů s horolezeckou tématikou.

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

V Literárním domku v klášterní zahradě je živo i o prázdninách

V Literárním domku v klášterní zahradě je živo i o prázdninách

Literární domek v zahradě broumovského kláštera v těchto dnech obývají manželé Ester a Milan Staří. ...

Kdepak jsi byl, čápe?

Kdepak jsi byl, čápe?

"Kdepak jsi byl?" musela nepochybně minulý týden zaznít otázka na čapím hnízdě v Meziměstí. Jeden z ...

Z Police nad Metují po kuestách na slavné "slavenské kamenné hřiby"

Z Police nad Metují po kuestách na slavné "slavenské kamenné hřiby"

Tak tu máme další tip na geologicky zaměřený výlet po zajímavostech Národního Geoparku Broumovsko. T...

Další "pokladový" koncert bude ve znamení varhan a trubky

Další "pokladový" koncert bude ve znamení varhan a trubky

Sobota 21. července bude ve znamení varhan a trubky. Čtvrtý koncert festivalu Za poklady Broumovska ...

Nabídka akcí na Broumovsku pro víkend od 20. do 22. července

Nabídka akcí na Broumovsku pro víkend od 20. do 22. července

Malé letní divadlení, Oldřich Navrátil a Zuzana Kronerová v Edenu, další "pokladový" koncert, noční ...

Doporučujeme

V areálu broumovského kláštera byla otevřena restaurace U Tří růží

barof

V pátek 29. června byla v areálu kláštera v Broumově otevřena restaurace U Tří růží. Restaurace bude součástí konceptu Baroque, který spojuje atmosféru jedinečných míst po celé České republice s vynikající gastronomií zaměřenou na tradici v moderním pojetí... celý článek

Poslední komentáře