Broumovsko

Sobota 23.červen 2018

Poslední aktualizace25.06.2018 04:45

Czech Dutch English German Polish
Jste zde: Hyde Park Názory Rozhovor s Petrem Bergmannem o jeho návštěvě Chile

Rozhovor s Petrem Bergmannem o jeho návštěvě Chile

Email Tisk PDF
seznam článků
Rozhovor s Petrem Bergmannem o jeho návštěvě Chile
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Strana 7
Strana 8
Strana 9
Strana 10
Strana 11
Strana 12
Strana 13
Strana 14
Strana 15
Strana 16
Strana 17
Strana 18
Strana 19
Strana 20
Strana 21
Všechny strany

Pacificky ocean Playa GrandePetr Bergmann v dubnu letošního roku navštívil Chile – resp. oblast, kde dodnes žijí potomci kolonistů z Broumova a okolních vesnic, kteří do regionu Los Lagos odcházeli v 2. polovině 19. století.

Přiznám se, že některé z nás to překvapilo, že vy jako sběratel archiválií a památek na staré Broumovsko jste se najednou ocitl v takto geograficky vzdálených krajích. Co byl ten prvotní impuls k tak daleké cestě?

Asi před dvěma lety mne oslovilo Velvyslanectví České republiky v Chile s tím, že se na ně obrátili právě potomci broumovských Němců se žádostí o navázání kontaktů a spolupráce s Broumovem a obcemi na Broumovsku. Nabídl jsem jim uspořádání výstavy sestavené ze starých rytin a map ve vztahu k regionu. Poté začaly dlouhé a náročné přípravy, které trvaly celé ty dva roky. Ke spolupráci se podařilo získat Universitu Austral ve Valdivii, jejímž prostřednictvím dostaly přípravy profesionální charakter a se značnou organizační podporou české ambasády se výstavu podařilo uskutečnit. To však je jen jeden aspekt mé návštěvy v Chile, protože jako amatérský badatel mám velký zájem o historii Broumovska a předpokládal jsem, že v Chile narazím na zajímavé archiválie a dokumenty ve vztahu k Broumovsku z doby před rokem 1900, které jsou v našem prostředí velmi obtížně sehnatelné. Něco málo se mi objevit podařilo, ale výzkum v tomto směru teprve začal, bude to ještě náročná práce. Určitě ale ne marná. Navštívil jsem kromě universitních expozic také dvě soukromá muzea, jedno v Nueva Braunau, tedy Novém Broumově, založeném našimi krajany a provozované nadací Pedra Felmera, a druhé v Puerto Varas, patřící rodině Opitzů, původem z Ruprechtic. To byly úchvatné momenty. A dalším impulsem k tomu, proč jsem cestoval osobně a neposlal pouze samotnou výstavu, bylo mé seznámení s bývalým českým velvyslancem v Chile panem Jiránkem, geologem a spisovatelem, který napsal knihu o Češích v Chile. V rukopisu má pak další pojednávající o broumovských a krkonošských Němcích z kolonizační vlny na konci 19. století. Kniha není dokončena, potřebuje aktualizovat, doplnit a neobsahuje obrazové materiály, čehož se chci ujmout, na práci pana Jiránka ve spolupráci s ním navázat a vydat příběh broumovských Němců knižně. Je to příběh nejen historicky cenný, ale skutečně poutavý, zajímavý a v mnohém poučný. A není to jeden příběh. Jsou to stovky individuálních příběhů, někdy šťastných, někdy tragických.

Můžete okolnosti migrace broumovských Němců do Chile přiblížit?

Velmi zjednodušeně řečeno, chilská reprezentace v Německu v polovině 19. století přišla s nabídkou, aby Němci kolonizovali střední a jižní Chile, kde byly relativně neosídlené oblasti. Za tím stojí poměrně komplikovaný historický vývoj Chile, kdy se chilský stát, který na počátku 19. století získal nezávislost na Španělsku, v návaznosti na bohatství plynoucí z těžby ledku, moderně vyzbrojil a poprvé v historii dokázal to, co před ním nedokázali ani Španělé – pokořit Mapuče, původní obyvatele, jejichž teritoria sahala kdysi až k Santiagu. Byli to nepřemožitelní bojovníci, ale těžkým dělům a kulometům už čelit nedokázali. Ač přemoženi a zahnáni na jih, stále byli pro stát Chile hrozbou a svým způsobem jsou dosud. V okolí jezera Llanquihue (čti: Jankiue), je rozsáhlá úrodná oblast, která nebyla osídlena, pravděpodobně v důsledku výbuchu sopky, který původní obyvatele vystrašil a vyhnal. Chilská vláda proto pojala záměr osídlit oblast novými osadníky a vytvořit tak nárazníkové pásmo mezi Mapuči na jihu a etablovaným chilským státem na severu. Tento záměr se vydařil, protože Mapučové si osadníky oblíbili, začali s nimi žít v symbióze a vlastně lze říci, že všichni byli spokojeni. Noví osadníci odcházeli z přelidněných oblastí - na Broumovsku byly v té době vesnice i o tisíci obyvatelích, v rodinách měly často i více než 10 dětí, kterým už nebylo možno poskytnout půdu a obživu. Z německých oblastí odcházeli inženýři, lékaři, právníci a obecně inteligence, z pohraničí spíše zemědělci. Němci byli luteráni, což chilská vláda zprvu neodhadla, a do tradičně katolické země si přivedla protestantský živel. Proto se pak ve druhé vlně kolonizace po roce 1870 obrátila na české Němce, kteří byli převážně katolíci. Díky tomu je ve všech městech - Puerto Varas, Puerto Mont, Puerto Octai, Frutillar - vždy starší evangelický kostel a mladší římsko-katolický.

Ještě doplním k těm příběhům: kolonisté odcházeli do Chile s příslibem, že jdou do oblastí, kde již existuje infrastruktura, což se ovšem ukázalo jako nepravda. Navíc měli pouze jednosměrné jízdenky, stávalo se, že jim byly zabaveny pasy, anebo dostali půdu s podmínkou, že se vzdají původního občanství a přijmou chilské, aby se nemohli vracet. Když pak doputovali na určená místa, s úlekem zjistili, že jim přesně určené pozemky jsou spíše džunglí. Infrastruktura neexistovala a jediná možnost dopravy byla po jezeře. Na břehu jezera vybudovali kolonisté první dřevěné budovy, spíše stodoly, kde se ubytovaly ženy s dětmi a muži odešli klučit les. Stávalo se, že se už nikdy nevrátili. Mnoho lidí toužilo po návratu do Evropy. Říká se, že to byla až polovina kolonistů, ale už nedostali příležitost. Všechno, od nářadí až po zemědělskou techniku, si museli přivézt anebo nechat poslat z Evropy, proto dodnes vidíme v domech nám dobře známé vybavení, nádobí, kamna, dokonce nábytek a hračky nebo oblečení. Příkladným místem je muzeum Pedro Felmera, kde je shromážděno několik tisíc exponátů ilustrujících těžké začátky kolonistů v nové domovině.

V sezóně 2014/15 jste na více místech Broumovska a Teplicka pořádal výstavy z vašich sbírek. Co přesně jste tentokrát představil v univerzitním muzeu ve Frutillaru?

Muzeum je vlastně replikou původního německého mlýna ve formě skanzenu, kde je panský dům vybavený ve stylu, jak jsem nyní popsal, na stěnách visí fotografie starých Broumováků, je to až dojemné. Další budova je stodola spíše v domorodém stylu, kde je expozice dochovaných zemědělských strojů, ale třeba i pomůcek k výrobě a uchovávání potravin a podobně. Dále tam je stará kovárna, to bylo jedno z nejdůležitějších zařízení kolonistů, kde se ovšem prakticky nevyráběly kovové výrobky, pouze se opravovaly, protože nebyla k dispozici železná ruda. V mlýnici se v přízemí nachází stálá expozice věnovaná původním kulturám a historii kolonistů, v patře je pak galerie, kde byla i moje výstava. Tu jsem pojednal více naučným způsobem, než bych dával důraz na uměleckou stránku, protože většina Chilanů dnes nemá povědomí o historii Evropy a ani potomci broumovských Němců se často neumí správně zařadit, zda jsou Němci, Rakušané nebo Češi. Využil jsem proto především staré mapy, které dobře ilustrují historický vývoj, a lze na nich vše snadno vysvětlit. Další část expozice tvořily staré rytiny Broumova a Broumovska. Pro Chilany je fascinující vidět například barokní rytinu broumovského kláštera z roku 1740, tedy z doby, kdy v Chile prakticky nestály kamenné stavby a dodnes se převážně bydlí v dřevěných. Ukázala se další řada paralel, jako například šindelové střechy na domech na rytinách, které si návštěvníci výstavy mohli ihned spojit se šindelovými krytinami jejich domů a uvědomit si, odkud přišla tato stavební technologie. Vliv slezské a podkrkonošské lidové architektury je na budovách kolonistů zřejmý velice silně, nejen na těch nejstarších, ale dokonce i na budovách z 20. nebo 30. let minulého století. Využil jsem i mladší artefakty, jako jsou suvenýrové tisky, staré pohlednice a podobně, které nejvíce přiblížily podobu Broumovska v době, kdy kolonisté z Broumovska odcházeli.

Předpokládám, že jste vše nemohl zvládnout sám. Kdo vám na místě nejvíce pomohl a jaké další akce výstavu provázely?

Nejvíce pomohla ředitelka muzea Karin Vogel, jak vidíte, zcela německé jméno, oba její rodiče pochází z německých rodin, i když ne broumovských. Dále ředitelka všech "osadních" muzeí, paní Karin Weil, která dala výstavě silnou institucionální podporu. Dodala i dvě dobrovolnice, Claudii a Kateřinu, Češku, která žije ve Valdivii a s universitou spolupracuje. Hodně pomáhal celý tým muzea, což už byly Chilané, ale měli o věc velký zájem, historie chilských Němců je tam vnímána jako podstatná součást národní historie. Obrovskou pomoc poskytla zejména po organizační a komunikační stránce česká ambasáda, jak jsem už zmínil, bez jejich úsilí, a opravdu je potřeba mluvit o úsilí, by se výstava nemohla uskutečnit.  Udělali pro věc podstatně více než já sám, moje možnosti byly omezené, jen jsem mohl co nejlépe připravit expozici, ale organizačně to byla šichta ambasadora a konzula, ale i dalších pracovníků. To bylo skvělé. Mrzelo mne však, že město Broumov se k celé věci postavilo velmi chladně, jako by se nás tato část historie netýkala, takže jsem v Chile ani nemohl tlumočit oficiální pozdrav. Vzhledem k tomu, jak moc byla výstava a zejména vernisáž navštívena, jak obrovský byl zájem a jak významní představitelé veřejného, akademického a kulturního života se zúčastnili, to byla škoda. I ve směru k potomkům Broumováků, kterých přišly desítky, a projevovali opravdu živý zájem. Je to tam skutečně živá historie, vztahují se k nám a chtějí spolupracovat, chtějí být v kontaktu, v tomto musíme udělat ještě hodně práce a neptat se, k čemu je to nám. Je to důležité především pro ně, pro jejich identitu to má smysl obrovský.

Určitě jste během své cesty poznal mnoho tamních obyvatel. Mají stále nějaké povědomí o rodném kraji svých předků? A překvapilo vás něco?

Překvapilo mne právě to, jak silné to povědomí je a jak výrazně se ke svému původu, a teď nemyslím německému, i když to samozřejmě také, ale broumovskému hlásí. Mnozí Evropu a Broumovsko navštívili, samozřejmě do České republiky mohli až po roce 1990, do té doby byla Chile vnímána jako nepřátelský stát v důsledku dlouholeté vlády Augusta Pinocheta. V kronice obce Křinice například najdete několik zápisů chilských odrodilců, kteří obec navštívili. Já jsem se setkal s potomky kolonistů z Broumova, Křinic, Ruprechtic, Velké Vsi, Božanova a snad i dalších obcí. Navštívil jsem i některé rodiny a tradiční usedlosti, byl jsem velmi vřele přivítán, zájem o současnost Broumovska je velký a například dárky v podobě suvenýrů a pohlednic, kterými mne vybavila paní Rosová, starostka Křinic, nebo kalendáře s motivem Broumova z firmy BSS pana Netíka a moje kalendáře s historickými pohlednicemi byly rozebrány během několika minut. Přes tohle všechno je ale na druhou stranu zarážející, jak málo zpracovaná je historie kolonizace, jednotlivých rodů, jak rychle mizí historická paměť a kolik chybných představ o původu a výkladů minulosti současná generace v Chile má. A ještě jedna zajímavost, potomci broumovských Němců jsou vlastně jediní, kteří nějakou tradici vztaženou přímo k místu původu udržují. Ti ostatní mají Club Aleman, tedy Německý klub, provozují německé školy, ale jejich činnost není zaměřena k historii místa, odkud jejich předci přišli. Pouze naši krajané si hýčkají svůj broumovský původ a to je jistě pěkné vidět.   

Děkuji za rozhovor a na závěr obvyklá otázka: Na co se chystáte dál?

Ve vztahu k Chile mám několik plánů, výstava je velmi úspěšná, ve Frutillaru skončí posledního května, ale hned na vernisáži jsem dostal nabídku, abych jí zapůjčil ještě do Valdivie, takže zůstane v Chile celé léto. Universita projevila ústy prorektora zájem také o mou výstavu o Krkonoších, protože jak jsem zmínil, také z oblasti Krkonoš, především ze slezské strany, odešlo mnoho kolonistů a povědomí potomků o pravlasti jejich předků je mizivé. Takže za rok nebo za dva se do Chile chystám znovu a to už bych měl pracovat na knize, kterou bych rád brzy vydal.

Tady na Broumovsku budu mít letos pilné léto, protože nyní probíhá v Muzeu Broumovska obnovená výstava "Bezděkovský kostelíčku", která se v srpnu přestěhuje na faru v Machově a poté do Rtyně, kde Sigismund Bouška, kterému je výstava i nedávno vydaná publikace věnována, dožil svůj plodný život. V letošním roce si připomínáme několik výročí, ke kterým se budou vztahovat výstavy mého Institutu regionální paměti. Tou první je výstava díla historika a spisovatele W. W. Tomka, která bude otevřena 31. května v Dřevěnce v Polici nad Metují a na podzim bude pokračovat v Broumově. Další výstava je věnována připomínce výročí 100 let od konce první světové války a především zajateckému táboru, který stál v letech 1915 – 1918 mezi Broumovem a Martínkovicemi v místech dnešního sportovního letiště. Výstava bude instalována přímo tam na venkovních panelech, takže návštěvníci budou mít unikátní příležitost představit si život zdejších zajatců. K výstavě vyjde také publikace, která přinese přes 200 unikátních fotografií a další archivní materiály ve vztahu k táboru.

V Meziměstí ve Walzlovce pak chystám velkou výstavu k výročí 100 let od vzniku Československa nazvanou "Vývoj českého státu na starých mapách", na které spolupracuji s Historickým ústavem Akademie věd a Katedrou kartografie University Karlovy a Universitou Hradec Králové. Obě tyto výstavy by měly být zahájeny na konci června. V polském Bukowci na zámku uprostřed romantického parku ve slezském Podkrkonoší pak vystavuji "Krkonoše na starých mapách a rytinách", výstava tam bude až do září letošního roku. A poslední výstavu, kterou jsem na letošní léto připravil, ovšem mimo náš region, je výstava "České hrady na Pirkštejně", sestavená ze starých rytin hradů z poloviny 19. století v působivém hradním interiéru. Milovníci umění, kartografie a historie tak mají několik možností vidět mé obrazové a mapové sbírky. 

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Řidiči, pozor na pávy!

Řidiči, pozor na pávy!

Že silnice, hlavně v noci, přebíhá různá lesní zvěř, je zcela běžné a většina řidičů s tím počítá. Ř...

Dvaadvacátá Broumovská kytara byla rekordní

Dvaadvacátá Broumovská kytara byla rekordní

Po dvaadvaceti letech se pořadatelé hudebního festivalu Broumovská kytara, ti minulí i současní, doč...

Galerie Dům v sobotu zahájí druhou letní výstavu

Galerie Dům v sobotu zahájí druhou letní výstavu

Galerie Dům v broumovském klášteře zve na vernisáž výstavy Maria Kotrby Neměnné základní vztahy, kte...

Nabídka akcí na Broumovsku pro víkend od 22. do 24. června

Nabídka akcí na Broumovsku pro víkend od 22. do 24. června

Svatojánský jarmark ve Žďáru nad Metují, Běh z Police do Police, oslava výročí hasičské zbrojnice v ...

Pět mladých sokolů létá nad Broumovskem

Pět mladých sokolů létá nad Broumovskem

V polovině června bylo na hnízdištích sokolů ve skalních rezervacích Broumovska živo. Celkem pět mlá...

Doporučujeme

Broumov má questy. Nový turistický produkt láká k návštěvě turisty, na své si ale přijdou i místní

IMG 0208 kopie

Město Broumov má dva nové turistické okruhy. Slavnostní otevření pro odbornou veřejnost se uskutečnilo v pátek 8. června ve výstavní síni LOKART. Po krátké prezentaci, proč a jakým způsobem se Město Broumov rozhodlo této myšlence dát hmotnou podobu, starosta města Jaroslav Bitnar symbolicky přestřihl pásku a společně se pak se všemi vydal jeden quest vyzkoušet na vlastní kůži... celý článek

Poslední komentáře