Broumovsko

Středa 20.únor 2019

Poslední aktualizace21.02.2019 04:21

Czech Dutch English German Polish
Jste zde: Kultura Ostatní kultura Výstava obrazů Matěje Lipavského zavede diváka do intimního světa plného nečekaných pohledů

Výstava obrazů Matěje Lipavského zavede diváka do intimního světa plného nečekaných pohledů

seznam článků
Výstava obrazů Matěje Lipavského zavede diváka do intimního světa plného nečekaných pohledů
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Strana 7
Všechny strany

content lipavsky plener 2Vernisáží v Zeleném domečku v Polici nad Metují začne ve čtvrtek 2. srpna od 18 hodin výstava obrazů Matěje Lipavského nazvaná Polní výzkum. Výstava potrvá do 2. září.

"Polní výzkum" Matěje Lipavského zavádí diváka do intimního světa plného nečekaných pohledů a setkání mladého výtvarníka. Ač je autor považován za krajináře, zachází se světem kolem sebe tak trochu po svém. Z krajiny a kraje si bere, co sám uzná za vhodné a zbytek dotváří ve své vlastní režii. Občas krajinu zabstrahuje, občas ji nechá "nahou a opuštěnou" a jsou místa, kde krajina prostě zmizí. Jakoby nikdy vlastně ani neexistovala. Na její místo potom může nastoupit město, vlastně suplující krajinu pro civilizaci XXI. století. A ač krajinář – občas se neobejde bez postavy, která se sice často tváří, že právě ona je centrem výtvarného díla, ale dá se tvrdit, že tomu tak není. Postavy na jeho plátnech jsou jakýmsi symbolem. Ale spíš než zobecněním člověka, zdá se, že jsou postavou Josefa K. z Kafkova románu Zámek. Sálá z nich pocit osamělosti a nepochopitelnosti dané situace. Když se vrátím k Franzi Kafkovi, může být každá jednotlivá postava z Lipavského obrazů tím člověkem, který stojí před dveřmi zákona a čeká, až bude vpuštěn, z Kafkovi povídky Před zákonem. Na jedné straně sice nepochopitelnost a až jakási marnost počínání, na druhé straně dokonalá ilustrace pozice člověka na planetě (potažmo ve Vesmíru). Lakonicky to lze shrnout do vět: "Stojím tady a nevím, co se děje. Rozhlížím se. Existujou pouze dvě možnosti: buď udělám další krok, nebo zůstanu namístě." Že onen krok není myšlen až tak úplně fyzicky, není snad třeba dodávat.

A nad tím vším ale existuje Krajina, ona prazákladní Krajina, ze které se formoval svět, tak jak ho známe dnes. Malíř totiž dokáže odhalit zbytky Pangey, původního super-pra-kontinentu, který se formoval na Zemi před 300 miliony let. Matěj Lipavský doslova vytahuje na světlo světa – "svá plátna" – ony zbytky Pangey, kterých si mnohdy všimneme až ve chvíli, kdy o ně doslova zakopneme. Že ono zakopnutí je myšleno spíše fyzicky, není snad třeba dodávat. Jenže autor pra-Krajinu zaznamenává v jakési zkratce, jakoby chtěl na plátno svých obrazů přenést japonská haiku. V básni "Japonská Berounka" (která svou strohostí a střídáním obrazů evokuje haiku, i když to je v originále pevně sevřené daným rytmem) sám napsal: "Je to Japonsko / říkáš o mlze / stáda borovic / nahoře na skále / řeka v širokém místě." Jednotlivé obrazy o dvou, třech či čtyřech slovech. Krajina, kterou zaznamenal ve své básni, je stejně zabstrahovaná jako krajina, kterou nacházíme v jeho obrazech.

Matěj Lipavský přináší do světa výtvarného umění neotřelý pohled na svět kolem sebe. Jakoby předobrazem člověka nemusel nutně být člověk; stejně jako kdyby předobrazem krajiny nemusela nutně být krajina. Ale ve finále získáme jistotu, že krajina je stále krajinou, i když nahlížena z jiné perspektivy a člověk – ač osamocen a zmaten – zůstává člověkem. A díky pochybnostem a otázkám, které z obrazů plynou, je nakonec tahle jistota ještě jistější.

Matěj Lipavský (nar. 1985 v Praze) studoval v letech 2004–2010 na pražské Akademii výtvarných umění v ateliérech J. Sopka a J. Zeithammla. Je autorem mozaiky v Periferie Cafe v Braníku, barevného řešení interiéru kavárny na ČVUT v Praze a spolu s Pure Beauty autorem výtvarné části komiksové novely Chyba. Básně a další texty publikoval v Souvislostech, Listech a Přítomnosti. Vystavoval na mnoha místech České republiky – např. v Praze, Ostravě, Brně, České Lípě, Českých Budějovicích nebo v Chebu, v německých Drážďanech a zúčastnil se sympozií 7th International Symposium of Art Academies at Klenová (2006) a Petites cités de caractère de Bretagne (2008).

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Malý krůček pro volejbalový svět, ale velký krok pro broumovské kadetky

Malý krůček pro volejbalový svět, ale velký krok pro broumovské kadetky

V sobotu 16. února hrály broumovské ženy "B" - kadetky Zimní pohár o 8. - 10. místo doma ve Sportovn...

Výtvarná skupina Cyróza oslaví 25 let od svého založení výstavou v Broumově

Výtvarná skupina Cyróza oslaví 25 let od svého založení výstavou v Broumově

Ve výstavní síni Staré radnice v Broumově začne koncem března dlouho připravovaná výstava výtvarné s...

O chlup lepší prasečí nožičky

O chlup lepší prasečí nožičky

Vařené zaječí lebky, kapří líčka, kachní biskup a prasečí mozeček... to jsou příběhy mého dětství. V...

Agentura pro rozvoj Broumovska oslaví 15 let od svého založení

Agentura pro rozvoj Broumovska oslaví 15 let od svého založení

Kulaté výročí čeká v pondělí 18. února 2019 Agenturu pro rozvoj Broumovska. Nezisková společnost byl...

Cizí jazyky na broumovském gymnáziu na vysoké úrovni: Medailové žně v okresní soutěži

Cizí jazyky na broumovském gymnáziu na vysoké úrovni: Medailové žně v okresní soutěži

Kompletní medailovou sbírku přivezli studenti Gymnázia Broumov z okresního kola Soutěže v anglickém ...

Doporučujeme

"Zahraniční pobyt byl pro mě jednou z nejdůležitějších životních zkušeností," říká Eva Vodochodská z Broumova

eva

Díky Vzdělávacímu fondu AMOS se archivářka Eva Vodochodská mohla vydat na dvouměsíční pracovní stáž do Diecézního archivu v rakouském městě Sankt Pölten. Níže najdete krátký rozhovor o její zahraniční zkušenosti, a kdo by se chtěl inspirovat, může zažádat o stipendium v letošní výzvě fondu AMOS. Uzávěrka přihlášek je 31. května 2019... celý článek

 

Poslední komentáře