Teplické zastupitelstvo ukázalo, jak důležité je mít ověřené informace
- Názory
- - Pátek, 16. ledna 2026
Zatímco v Poslanecké sněmovně probíhalo celodenní rokování před hlasováním o důvěře nové vládě, odehrálo se – sice ve výrazně menším… Celý článek
Zatímco v Poslanecké sněmovně probíhalo celodenní rokování před hlasováním o důvěře nové vládě, odehrálo se – sice ve výrazně menším… Celý článek
Setkáním absolventů, přednáškami i výstavou historických fotografií a tvorby absolventů oslavila loni v létě Základní škola Masarykova na ulici Komenského v Broumově 95. let své existence. Výstavu dokumentující bohatou a dramatickou historii je možné znovu zhlédnout ve čtvrtek 15. 1. při příležitosti dne otevřených dveří.
Sobota 10. ledna byla hlavním koledovacím dnem Tříkrálové sbírky. V Broumově a okolí byl výtěžek opět rekordní. Vybralo se bezmála 220 tisíc korun. Koledovalo se však také v Adršpachu, Teplicích nad Metují a na Policku.
Strategická rada regionu Broumovsko uspořádala tak jako v minulých letech i loni na podzim komunitní výsadby – jednu v polovině října ve Vernéřovicích, druhou o týden později v Pěkově a poslední na začátku listopadu v Křinicích. K výsadbám přizvala veřejnost a celkem přišlo sázet stromy téměř sto lidí, kteří vysadili 136 vzrostlých stromů. Nově vysazené stromy zlepší schopnost krajiny zadržet vodu, zpomalí erozi půdy a zajistí domov a úkryt pro mnoho druhů živočichů. V období vysokých letních teplot pak stromy pomůžou s ochlazením krajiny.
Děda byl sochař, táta malíř, on se rozhodl pro studium praktického, nicméně velmi výběrového oboru restaurátorství na AVU v Praze. „Na Vysočině je všude žula a ta je tak tvrdá, že z ní nikdo nic nesochal,“ říká akademický restaurátor Jan Čáda, který sice žije s rodinou na Vysočině, pracovat ale jezdí hlavně na Broumovsko. V našem kraji se podílí třeba na obnově interiéru kavárny Herzog, záchraně křížové cesty v Javoru nebo opravách klášterního kostela v Polici nad Metují. Nedávno zde také zrestauroval dva kamenné kříže – „mariánský“ na Honech a „svatováclavský“ v Pěkově.
Jak mohli Britové ovládnout půlku světa? Čtěte nedělní fejeton Pavla Frydrycha.
Kdo dnes projde kolem mlýna pod Černou stezkou (Horního mlýna), uvidí už jen silně poškozený objekt. Zůstaly obvodové zdi prorostlé zelení, otevřené průhledy do nebe a ticho. Mlýn, jehož kořeny sahají až do 16. století, však nebyl jen technickou stavbou. Po dlouhá desetiletí se stal domovem mnoha rodin a neodmyslitelnou součástí života místních. Budoucnost chátrající stavby je nejistá. O jejím osudu rozhodnou úřady a majitel. Jisté zatím je, že paměť místních drží tento mlýn při životě.