Rodné domy

Text a foto Pavel Frydrych

Neděle, 19. prosince 2021

Sdílet na:

V každém městě nebo městečku je na domech bezpočet pamětních cedulí. Ty oznamují, že se v tomto domě narodil pan XY, který byl čímsi významný nebo v pozměněné podobě říkají, že v tomto domě v období od-do pan YZ žil a tvořil nebo pracoval nebo odpočíval. Prostě tady byl a my jsme na to pyšní.

Anebo cedule v parcích aspoň připomínají místo, kde se významný rodák narodil. Nebo, že tady cosi stálo, co je sice už dávno minulostí, ale z nějakého důvodu bychom si to měli pamatovat.

Fenomén rodných domů je celoevropského charakteru. Časopis ABC dokonce vydává vystřihovánky rodných domů výrazných osobností. Skutečnost, že se v Hronově narodil Alois Jirásek zapříčinila, že se do dnešních dní zachovala jedna z tehdy tuctových roubenek.

Ale jak se zachová budoucnost ohledně rodných domů. Budou nějaké? Protože dnes se děti nerodí doma, dnes se rodí v porodnicích a v nemocnicích. Znamená to, že za padesát, sto let bude vedle vrátnice nemocnice cedule, na které bude uvedeno: V porodnici místní nemocnice se narodily tyto výrazné osobnosti a pod tím bude jejich seznam s daty narození a úmrtí? Najde se pak někdo, kdo vytvoří papírový model nemocnice se seznamem slavných rodáků? Udělá se z porodního sálu expozice muzea s popiskou, že takto vypadala porodnice v letech xxxx-yyyy, kdy se tady narodily tyto osobnosti?

Nebo jenom pozměníme pamětní desky a cedule? Namísto označení rodného domu, napíšeme: Zde vyrůstal ten a ten, případně vyrůstala ta a ta? Ale pak třeba nastane problém, kdy se dvě města budou přetahovat o „svého“ rodáka. Vezměte si za příklad takový už zmiňovaný Hronov. Být to dnes, tak se trojice velkých hronovských rodáků narodí v náchodské nemocnici. Pak by záznam v encyklopedii vypadal asi takto:

„Alois Jirásek, narozen 23. srpna 1851 v Náchodě, po propuštění z porodnice vyrůstal v Hronově…

Josef Čapek, narozen 23. března 1887 v Náchodě, vyrůstal v Hronově…

Egon Hostovský, narozen 23. dubna 1908 v Náchodě, od malička vyrůstal v Hronově…“

(Mimo záznam: zdá se jenom mně, že číslovka 23 je pro Hronov a jeho rodáky poměrně důležitým číslem?)

Daly by se nějak vyčíslit ztráty plynoucí z absence nebo snížení turistického ruchu? Kdyby se nejezdilo do Hronova za rodným domem Aloise Jiráska, ale k náchodské porodnici? Kdyby se Hanuš Wihan narodil v Broumově a neměl v Polici pamětní desku, vzpomněl by si na něj vůbec někdo? Jsou v ohrožení místní významní rodáci?

Ve 20. století v Evropě téměř vymizely rodné domy. Na druhou stranu, dát pamětní ceduli na činžák nebo panelák, taky není žádná výhra. A taky se nabízí otázka, jak moc je důležité místo narození, když daná osobnost vyrůstala někde úplně jinde. František Kupka se sice narodil v Opočně, ale „rozum bral“ v Dobrušce. Jen Dobruška má tu smůlu, že se o ní ve spojení s životopisnými daty malíře prostě nemluví. A Opočno na tom vydělalo.

Čím tedy nahradí budoucnost mizející (či zcela vymizelou) instituci rodných domů? Rodnými městy? Ale ani tady to neplatí. Rodnými porodnicemi? Rodnými nemocnicemi? A budou se stejně tak připomínat i úmrtní nemocnice? Jak by se komukoli asi chtělo jít do nemocnice, když by si před vchodem přečetl pamětní desku s informací, že v této nemocnici zemřeli tito významní lidé? Mně asi ani moc ne.

Další rodné domy nejspíš už nebudou. Vypadá to, že objem je naplněn. Pečujme tedy o ty, které máme.