Mojí vizí je rozvíjet pospolitost

Michaela Mašková, foto archiv

Pátek, 22. března 2024

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Jaroslav Souček, místostarosta Police nad Metují a režisér Divadelního spolku Kolár.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?

Pavel Vichtera: Rád bych se zeptal Jaroslava Součka, místostarosty v Polici nad Metují: „Jardo co nového v letošním roce v oblasti kultury pro občany chystáte? Loňský koncert v rámci oslav založení města Police se dle mého soudu moc povedl a něco podobného by stálo za to zopakovat častěji.“

Jaroslav Souček: Ahoj Pavle, to jsem moc rád, že se ti Oslavy 770 let líbily a hodnotíš je takto pozitivně, to mě opravdu těší! Tak jako mě těší ohlasy dalších desítek a desítek lidí, kteří nám vyjádřili svoje slova chvály a poděkování za tuto povedenou akci.

Aby nebylo vše zalité sluncem, představ si, že se našli i takoví, kteří říkali, že akce tohoto typu je zbytečná a řešili jen, kolik to vlastně stálo peněz. Přiznám se, že mě to strašně mrzelo a v tu chvíli mě přešla chuť, dělat cokoli dalšího. Naštěstí mě to však zase rychle přešlo.

Takže: co chystáme? Rádi bychom formát oslav, tedy sousedskou slavnost, opravdu zopakovali a chtěli bychom, aby se z toho stala tradiční polická akce, byť už samozřejmě v ne tak velkolepém stylu jako byly Oslavy 770 let. To až pak zase za dalších 30 let. Mojí vizí totiž je co nejvíce rozvíjet a podporovat v duchu pospolitosti komunitní, společenský a kulturní život v Polici. Proto jsme také uspořádali první polický Masopustní průvod (mile mě překvapilo, kolik lidí se ho účastnilo) a který chceme rok co rok opakovat. Proto také ve spolupráci se Sokolem zorganizujeme Čarodějnice, ze kterých rovněž chceme udělat tradiční každoroční akci.

Dále se bude v Polici 7. až 9.června poprvé konat Východočeská přehlídka venkovských divadelních souborů HROMDOPOLICE (čili HRy Ochotnických Mistrů do Police). Jedná se o soutěžní přehlídku s postupem na národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou. Široká divácká veřejnost se může těšit na spoustu divadelních představení různých žánrů. I tato přehlídka by se každý rok měla u nás opakovat. V létě bychom pak rádi uspořádali sérii hudebních koncertů a chtěli bychom k tomu využít i polické koupaliště. Těšit se budete moci také na letní tančírnu s Prima Jazz Bandem. A abych poodkryl i něco z podzimní nabídky – do Kolárova divadla zavítá Městské divadlo Mladá Boleslav s vynikající inscenací 1000 tváří Adiny o životě Adiny Mandlové.

Co Vás těší na životě na Broumovsku?

Konkrétně na Policku mě toho těší docela dost. Především je to krásná krajina, kterou jsme obklopeni – stačí vyhlédnout z okna mého domu a vidím na Klůček, vyjdu-li před dům, vidím Ostaš, atd… Jsou tu úchvatná místa.

A pak samozřejmě lidi – většinu znám od malička, mám dodnes kamarády, se kterými jsem chodil už do jesliček. Vím, že mám kolem sebe partu lidí, na které se mohu kdykoli s čímkoli obrátit a oni mi vždycky nezištně pomůžou. To je k nezaplacení a ve velkém městě toto nikdy nezažijete.

Těší mě, že v Polici je pořád dost lidí, kteří jsou aktivní, zapojují se do místního komunitního života a snaží se něco dělat pro druhé. To je hrozně fajn.   

Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době (může být kniha, CD, koncert, výstava…)?

Jakožto velký knihomol a milovník knih začnu právě jimi. Vynikající je kniha Evropa, náš domov aneb Od vylodění v Normandii po válku na Ukrajině. Jedná se o osobně laděného průvodce po dějinách posledních šedesáti let našeho kontinentu od známého britského historika a spisovatele Timothy Garton Ashe. Dále Mág z Kremlu od Giuliana da Empoliho – román-zpověď politického poradce Putina o tom, jak mu pomáhal na cestě k moci. Mrazivé čtení.

Co se týká hudby - já „jedu“ ve vinylech, takže si kupuji elpíčka, protože jejich zvuk je prostě nejlepší. Rozum mi zůstává stát nad novou deskou Rolling Stones Hackney Diamonds. Jak mohli osmdesátiletí „staříci“ natočit takovouto nabušenou a moderně znějící desku opravdu nechápu, každopádně je výtečná! Aktuálně si přehrávám novou desku Petra Gabriela „i/o“ a to je tedy nádhera.

A taky jsem teď znovuobjevil kapelu Temple of The Dog, která nahrála jedinou stejnojmennou desku. Dokonalá esence stylu grunge, který mě v devadesátkách hudebně formoval. Momentálně mi v autě nic jiného nehraje.

Z divadelních zážitků ve mne stále – byť už je to několik měsíců, co jsem jí viděl - rezonuje inscenace Divadla v Dlouhé Konec rudého člověka od S. Alexejevičové a D. Majlinga v režii Michala Vajdičky. Divadlo, které mě za poslední roky nejvíce zasáhlo! A pak komorní muzikál od Davida Bowieho Lazarus v Divadle Komedie v režii Mariána Amslera s Ondřejem Rumlem v hlavní roli. Geniální, moderní, uhrančivé!

Co se týká výstav – před pár týdny jsem navštívil v trutnovském Centru současného umění EPO1 výstavu fotografií Bohdana Holomíčka, která je velmi povedená. Vřele doporučuji – už jen návštěva samotných prostor EPO1 v bývalé elektrárně stojí za to.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?

Ach jo, těch jídel je opravdu hodně a podle toho taky vypadám... Tak pojďme na to: tatarák s topinkami, steak ze svíčkové, španělský ptáček s rýží, krevety, pavlišovský řízek, Caesar salát, kyselo, tuňákový steak, uzené s povidlovou omáčkovou, chlupačky s houbami… Mám pokračovat?

Nedávno jsme byli ve Vratislavi, která je mimochodem krásná, a kromě jiného jsme také zavítali do gruzínské restaurace U Gruzina, která se nachází v samém centru. A přátele, to byla tedy nebeská mana! Jejich tradiční gruzínská jídla chinkali a chačapuri, to je opravdu kulinářský zážitek. Tak až budete ve Vratislavi, neváhejte tam zajít.

A abych tuto otázku uzavřel: Celý můj život je jeden velký jídelní prohřešek! Kéž by mi to jídlo tak nechutnalo!

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?

Zeptal bych se Petra Scholze, který nejen že je aktivním členem divadelního spolku Kolár, ale je také předsedou Spartaku Police a spolupořadatelem známých polických turistických akcí. A tak se ptám: „Petře, co polický Spartak, poličtí turisté, jak se vám v Polici žije a co plánujete a chystáte?“