Posunout laťku v podnikání o něco výš

Michaela Mašková, foto archiv P. Vichtery

Pátek, 15. března 2024

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Pavel Vichtera, majitel Kvíčerovské pekárny, který se na Broumovsko vrátil po třiceti letech.

Jana a Petr Malíkovi: Štafetu bychom rádi předali panu Pavlu Vichterovi, který je majitelem Kvíčerovské pekárny v Polici nad Metují. Pavle, jaké to je vrátit se po letech do rodného kraje a začít zde podnikat?

Pavel Vichtera: Po třiceti letech v Praze je to pro mne a moji rodinu zásadní událost, kterou jsem navíc vůbec neplánoval. Přebíral jsem místní pekárnu po rodičích ve složité situaci a úplně změnil obor. Vše mi tady přijde pomalejší a vše, co děláte je pod větším drobnohledem. Prostě velká životní změna, která přinesla starosti kde bydlet a jak si znovu uspořádat rodinný život. Velmi příjemně mě překvapil přátelský přístup starostů Broumovska k našemu podnikání v regionu.

Co Vás těší na životě na Broumovsku?

Naskytla se mi příležitost posunout laťku podnikatelského prostředí v maloobchodu v našem regionu o něco výš. Z toho profitují místní lidé a naši zákazníci. A to mě baví. Bude to znít jako fráze, ale krásná příroda a prostředí člověka dennodenně nabíjí. Překvapuje a těší mne, jak člověk po tak dlouhé době lehce naváže na mnohá kamarádství z mládí.

Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době (může být kniha, CD, koncert, výstava…).

Letos mne zaujala kniha Waltera Isaacsona „Elon Musk“. Skvěle napsaný životopis. Doporučuji i těm, kdo Elona nemusejí.

Silný zážitek mám z návštěvy Kuby minulý měsíc. Zejména kouzelný bar Floridita v Havaně. Místo, které často navštěvoval Ernest Hemingway a kde zažijete autentickou kubánskou hudbu a koktejly. Mají tam skvělé Hemingwayovo oblíbené Daiquiri. Zajděte na Kubu dříve, než se Havana definitivně rozpadne. Bohužel většina města kromě části centra je v žalostném stavu a nevidím zatím naději, že by se to mohlo zlepšit.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?

Kyselo z hutného polického kvasu. Bez něho se celý život neobejdu. Asi každá rodina zde v regionu má svůj recept. A kyselo zadělávané kefírem od místních farmářů má přesně tu chuť, kterou miluju.

Přiznám se, že moc rád a často ohledně jídla hřeším právě v hospůdce na Ostaši. Jednak jsme oba s Petrem Malíkem velcí patrioti této stolové hory a jeho čerstvě natočená a správně ošetřená plzeň nemá chybu. Neskonalá trpělivost a shovívavost, kterou chová k pravidelně hřešícím návštěvníkům hospůdky je něco, co mě vždy dostane. Obdivuji to, jak vysokou laťku je schopen stabilně udržet v kuchyni. Vím, jak je to těžké.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?

Rád bych se zeptal Jaroslava Součka, místostarosty v Polici nad Metují: „Jardo, co nového v letošním roce v oblasti kultury pro občany chystáte? Loňský koncert v rámci oslav založení města Police nad Metují se dle mého soudu moc povedl a něco podobného by stálo za to zopakovat častěji.“