Police Symhony Orchestra zaplnili hokejovou halu

Michaela Sikorová, foto archiv PSO

Neděle, 4. února 2024

Sdílet na:

„Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl.” pronesl kdysi český básník Svatopluk Čech. U koho hledali inspiraci Police Symphony Orchestra není podstatné, ale tímto heslem se bezpochyby řídí. Na začátku své čtrnácté sezóny zaplnili hokejovou arénu v Pardubicích a překročili tak hranici, za kterou se zatím neodvažují vstoupit ani profesionální symfonické orchestry. Navíc prozradili, proč tento rok vnímají jako zlomový. Kromě hudebních projektů mají před sebou i jeden filmový – v létě jde do českých kin dokument právě o této partě hudebních nadšenců, kterým kuráž ani energie nechybí.

23 skladeb, 91 členů orchestru a sboru, včetně dirigentů a sbormistra, 3 sólisté, 3500 diváků a fanoušků a největší koncert v dosavadní historii Police Symphony Orchestra. To je jen v kostce to, co bylo k vidu i slechu v sobotu 27. ledna v enteria areně v Pardubicích.

Orchestr, sbor a sólisté Vendula Příhodová, Josef Fečo a Karolína Soukupová představili nový repertoár, ve kterém nechyběly známé písně jako Believer od Imagine Dragons, Pump It od Black Eyed Peas nebo Spirit zpěvačky Beyoncé. Součástí repertoáru byla i filmová hudba z Robina Hooda či Alenky v říši divů. Že žádný hudební žánr není pro symfoňák problém předvedli všichni při rapu a dostali své publikum do varu i tance. Naopak komorní atmosférou dokázala velkou halu zaplnit Vendula Příhodová s písněmi Potměšilý host Hapky a Horáčka nebo Sami dva Báry Polákové. S tou se Police Symphony Orchestra setkali na jevišti už několikrát, do hokejové haly však tentokrát nastoupili bez jakýchkoliv známých hostů. Přesto v závěru koncertu stála na nohou celá aréna.

Sobotní koncert byl pro muzikanty i tým Police Symphony Orchestra důležitým začátkem zlomového roku. „Byl to dosud největší projekt, který máme za sebou. Nebylo to bez bolesti ani zadarmo, ale myslím, že nám to ukázalo, jak sehraná parta lidí jsme. A to nejen na jevišti, ale i mimo něj. Bylo fantastické setkat se u tak mimořádného projektu. Všichni ti, kdo jsou PSO, spolu pohromadě. Byl to prostě jiný koncert, stejně jako bude jiný letošní rok. Z jeviště vstoupíme na filmové plátno. Sami uvidíme poslední čtyři roky PSO, ve kterých se uskutečnily naše zásadní koncerty, ale i celospolečenské události. Bude to hodně osobní, a proto jsme chtěli i osobně začít.” popisuje dramaturg David Ostružár.