Jsem ráda, že nová knihovna bude i kreativním centrem

Bára Fialová, foto archiv M. Lelkové

Středa, 7. února 2024

Sdílet na:

Když jsem minulý týden volala vedoucí broumovské knihovny Martě Lelkové, aby okomentovala fakt, že z Národního plánu obnovy dostali čtyřicet milionů na rekonstrukci domu na Opočenského 33 a jeho přeměnu na novou, moderní knihovnu a kreativní centrum, ještě tomu úplně nevěřila. „Byla jsem služebně v Hradci, ale myslí jsem byla úplně jinde. Bojujeme za to už od roku 2017 a musím říct, že je skvělé, že jsme od samého počátku měli podporu města,“ říká.

Znamená to, že podpora města není automatická?

Ne, není. Vím to, protože se scházíme s vedoucími z knihoven z celého okresu, pracovala jsem také v knihovně v Náchodě a mám přehled o ostatních. Ostatně, když jsme začali přemýšlet o rekonstrukci stávající knihovny, tak pro první inspiraci jsme vyrazili do okolních knihoven, abychom se podívali, co prostor nové, moderní knihovny může nabídnout. A myslím, že to zafungovalo, protože zástupci města viděli ten propastný rozdíl.

Která knihovna v okolí se Vám líbila nejvíc?

Třeba právě knihovna v Náchodě, která je umístěna v historické vile, to je krásný prostor. Zároveň má svá omezení, nedá se tam jen tak něco změnit podle potřeby. Ale když tam člověk vstoupí, má hrozně příjemný pocit. Vzpomínám si, že když jsem začala pracovat tady, můj pocit při vstupu nebyl moc dobrý. Temná chodba, zmatek, nevěděla jsem, kam jít. Je to logické, protože tohle není veřejná budova, je to bytový dům, a knihovna vznikla seskupením tří bytů. Přesto se však snažíme, aby knihovna žila, rozvíjela se. Třeba dětský čtenář byl hrozně dlouho stranou zájmu.

Během covidu jste krásně zrekonstruovali dětské oddělení…

Ano, zaměřili jsme se na to a teď máme nejvíce registrovaných dětských čtenářů, co jsme kdy měli. A nejen, že si půjčují knihy, ale také tady tráví čas. Jeden si přijde půjčit knížku a dva další přijdou s ním. Naučili se sem chodit třeba i v době, kdy čekají na kroužek. Loni jsme také poprvé otevřeli dětské oddělení knihovny mezi sedmou a osmou hodinou ranní. A opravdu, děti ráno chodí, vyměňují si knížky třeba i před školou, i rodiče se to už naučili. Je to výsledek naší dlouholeté a cílevědomé práce s dětským čtenářem, a hlavně zásluha mých kolegů.

Podmínkou získání peněz na novou knihovnu je, že vše musí být hotové do konce roku 2025. Podle místostarosty Kamila Slezáka se teď musí rychle vypsat výběrové řízení na zhotovitele, aby se v létě mohlo začít budovat. 

Jsme rádi, že už máme vyřízené stavební povolení, takže se může teoreticky začít hned. Jedním z prvních kroků bude také najít náhradní prostor pro školní jídelnu, která bude v době rekonstrukce fungovat někde jinde. Poté by se měla vrátit, ale měla by mít zvláštní vchod.

Co bude při rekonstrukci největší výzvou z knihovnického pohledu?

Určitě si musíme pohlídat, aby se neudělaly nějaké změny, které by celou koncepci rozhodily. Mám zkušenost třeba s knihovnou v Rychnově, kdy se pro knihovnu rekonstruovala budova kina. Měli to krásně nakreslené v plánech, velké prostory pro místnosti a při realizaci zjistili, že nosnost stropů není dostatečná a že budou muset všechno podepřít sloupy. Výsledek vypadá jako les sloupů, a i když se je snažili obložit regály, není to pro uspořádání knihovního plánu ideální.

Zatím jsou k dispozici půdorysy jednotlivých podlaží, ale vizualizace interiéru ještě nemáte…

Máme v podstatě jen výkresy, protože jsme si potřebovali naplánovat, kde co bude a kolik metrů regálové plochy potřebujeme. Náš fond se také bude postupně rozvíjet a obohacovat. Jak však bude interiér vypadat kompletně, co se týče materiálu zařízení nebo třeba barev, to se všechno teprve bude ladit.

Původní knihovna se rekonstruovat nebude, čtenáři se tedy nemusejí bát nějakého velkého omezení, je to tak?

Ano, my si tady vlastně můžeme klidně dožít, když to tak řeknu, až do okamžiku, kdy bude všechno hotové. Myslím si, že samotné stěhování potrvá třeba měsíc, takže ani knihovní služby nebudou dlouhodobě omezené.

Na co se vy osobně v nové knihovně těšíte úplně nejvíc?

Asi na tu bezbariérovost. To je u nás největší problém, jak pro starší lidi, ale i pro mladší, když mají nějaký problém nebo pro maminky s kočárky. Druhá věc je, že tady hrozně bojujeme s prostorem a vůbec s uložením našeho fondu. Náš sklad, to je bývalá malinká koupelna, a tam je uložené všechno. Také se těším na rozšíření prostoru pro vzdělávací a kulturní akce. Teď děláme všechno v novém dětském oddělení, ale má to své limity.

Jaké akce, které jste doteď nemohli realizovat, byste rádi pořádali v nové knihovně?

Tak třeba Noc s Andersenem – večerní a noční akci pro děti, která se koná po celé republice už řadu let. My tady máme jen jednu toaletu pro zaměstnance i veřejnost, takže sem nemůžeme přivést dvacet nebo třicet dětí, aby tady přespaly. Když jsme chtěli pozvat nějakého dražšího lektora a chtěli jsme to uspořádat pro dvě třídy osmáků, nebylo to možné. Dvě třídy se sem najednou prostě nevejdou. Kdybychom chtěli udělat nějaký výtvarný workshop, je zase potřeba, aby si lidé měli kde umýt ruce. A k tomu nešel prostor staré knihovny přizpůsobit ani rekonstrukcí, protože tím, že je to bytový dům, tak by nevyhovoval z bezpečnostního hlediska, požární ochrany a podobně. V novém prostoru to bude možné.

Tento dotační program je zaměřený na podporu knihoven a kreativních center, takže i na to se bude koncept vaší knihovny orientovat…

Ano, je to určeno pro malá kulturní a kreativní centra, čímž dnes knihovny už vlastně jsou, takže i toto rozšíření tady bude a za to jsme moc rádi. Bude tam kreativní dílna a nějaká sdílená zasedací místnost, kterou bude možnost si pronajmout. Dále prostorný sál, který bude vyhrazený jenom na besedy a přednášky. Samozřejmě tam bude i kavárnička, která se zprovozní v naší staré knihovně už letos v červnu a poté se přesune do nových prostor.

Na co byste ráda pozvala veřejnost do knihovny? Co plánujete v nejbližší době?

Už 12. února chystáme komentované čtení z díla Sigismunda Boušky. Dále 16. února bude už třetí háčkovací večer. Společně se Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov jsme se také zapojili do evropského projektu na téma udržitelnost, takže k tomu budou každý měsíc nějaké přednášky nebo workshopy. V dubnu nás čeká beseda s autorkou knihy Toho dna se dotýkám už málo, která je o poruchách příjmu potravy. Bude to takový workshop a beseda, kde bude přítomná i psycholožka. Od července, už v nové kavárně, se rozběhnou aktivity v rámci česko-polského projektu Kultura bez hranic. Na něm spolupracujeme hlavně s regionálními autory, chystá se večer poezie, přednášky pro seniory o péči o zdraví, kreativní workshopy. No, bude to hustý rok.