Plán péče o CHKO neplatí. Musí se znovu projednat

Michaela Mašková, foto archiv Aeroklub Broumov

Čtvrtek, 11. dubna 2024

Sdílet na:

Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) nevyužilo své možnosti odvolat se proti rozsudku Městského soudu v Praze, který rozhodl, že postup při schvalování Plánu péče o Chráněnou krajinou oblast Broumovsko pro období 2023–2032 byl nezákonný. Žalobu podalo město Police nad Metují a obec Božanov, kteří v soudním procesu zastupují DSO Policko a DSO Broumovsko. Rozsudek je tak pravomocný a CHKO Broumovsko je v současnosti bez platného Plánu péče.

Tisková mluvčí MŽP Veronika Krejčí uvedla, že se ministerstvo neodvolalo proto, že by při podání odvolání nastal stav, kdy by CHKO Broumovsko dlouhodobě nemělo platný Plán péče. „Takové situaci chce ministerstvo předejít, proto možnost podat kasační stížnost nevyužilo a bude postupovat tak, jak ukládá rozsudek,“ dodala pro Naše Broumovsko. Podle ní by dlouhodobý soudní proces způsobil například to, že bude podstatně a dlouhodobě omezena možnost financovat péči o přírodu a krajinu v této oblasti. 

Soud nařídil v rozsudku Plán péče zrušit a provést jeho nové projednání. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ho proto nyní na pokyn ministerstva stáhla z Ústředního seznamu ochrany přírody. V současnosti tedy žádný Plán péče pro CHKO Broumovsko neexistuje. Podle tiskové mluvčí Veroniky Krejčí ministerstvo částečně upraví již zpracovaný návrh Plánu péče o CHKO Broumovsko a předloží ho k projednání: „Budeme procesně postupovat v souladu s rozsudkem,“ doplnila mluvčí.

Tento postup očekává také žalující strana. „Předpokládáme, že nás ministerstvo v blízkém časovém horizontu vyzve, abychom znovu předložili naše připomínky. Ministerstvo je potom vyhodnotí a po jejich vyhodnocení bude teprve zveřejněn návrh Plánu péče, neboť takto soud stanovil, že se má postupovat,“ řekl Jiří Škop, starosta Police nad Metují.

Chceme být partnery

Obce žalovaly ministerstvo proto, že nebyly přizvány k projednávání Plánu péče a na jejich připomínky nebyl brán zřetel. Projednávání Plánu péče mezi obcemi a ministerstvem se běžně odehrává prostřednictvím úřední desky a datových schránek: „Ministerstvo obcím oznámilo, že je vyhlášen nový Plán péče, k němuž můžeme dát připomínky, což jsme udělali. Pak ministerstvo udělalo protokol vypořádání připomínek a tím, že všechny připomínky zamítlo, rovnou tímto protokolem již vyhlásilo Plán péče,“ vysvětluje starosta Škop s tím, že obce nebyly jediné, komu MŽP připomínky zamítlo. Kromě nich to byly třeba také Lesy ČR či Benediktinská hospodářská správa.

Připomínky obcí zastoupených v DSO Policko, které byly uvedeny v žalobě na MŽP, se týkaly především způsobu, jakým jsou v území regulovány větrné elektrárny. Ty Plán péče zakazuje s ohledem na poškození krajinného rázu. „Podle mě by mělo být stanoveno, že je to nežádoucí jev, ale tam, kde to krajinný ráz nepoškozuje, by mělo být obcím umožněno vybudovat třeba malou větrnou elektrárnu,“ vysvětluje starosta Škop. DSO Broumovsko zase bojuje s omezením dalšího rozvoje obcí, kdy například obec Božanov nemá povoleny žádné další rozvojové plochy.

Obecně jde obcím o to, aby Plán péče obsahoval ne tak striktní formulace a spíše navrhoval doporučení. „Formulace se dají použít měkčí, přitom budou použitelné pro ochranu přírody a nám to nebude zavírat dveře. Dá nám to naději, že jako starostové můžeme v našem území něco řešit a realizovat,“ říká starosta Škop.

V současnosti tedy obce doufají, že na sebe díky rozsudku upozornily a další jednání budou postavena na partnerském přístupu a budou probíhat ideálně ústně. „Za nás je klíčové, že se otevírají dveře k jednání. Účelem žaloby bylo dát o sobě vědět, že tu jsme a chceme diskutovat o rozvoji území. Doufáme tedy, že ministerstvo zavnímá, že jsme tu jako partneři a stojí za to se s námi bavit,“ přeje si starosta Škop. Upozorňuje také na to, že na další jednání s ministerstvem chtějí obce přizvat odborníky – krajináře, urbanisty nebo specialisty na právo životního prostředí. Slibují si od toho odborné argumenty, které podpoří jejich postoj.

Peníze jsou u ledu

Současná neexistence Plánu péče nemá dopad na možnost rozhodovat v otázkách ochrany přírody, protože AOPK a její výkonný orgán Správa CHKO rozhodují podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jak už výše zmínila tisková mluvčí ministerstva, dopad je v nemožnosti financovat ochranu přírody. „Na Plán péče jsou vázané prostředky na krajinotvorné programy. Týká se to klasické péče, kterou obvykle hradíme, tzn. kosení botanicky významných lokalit, péče o významné nebo památné stromy, podpora druhově pestré výsadby v lesích, obnova a budování tůní – všechna tato opatření jsou vázána na platný Plán péče. Ve chvíli, kdy nemáme k dispozici platný Plán péče, nemůžeme podporovat žádná tato opatření, na která jsou naši partneři v území, a to i obce, zvyklí,“ uvedla vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová. Podle starosty Škopa na tom obce vinu nemají: „Je to chyba úředníků státu, je to jejich zodpovědnost. O tom je vlastně rozhodnutí soudu.“

Není to však tak, že by nemohly být financovány žádné programy. Neexistence Plánu péče se totiž netýká maloplošných území, kterých je v CHKO Broumovsko celkem 11 a které mají vlastní Plány péče. Maloplošným územím se rozumí zvláště chráněná území, tzn. přírodní památky a rezervace a národní přírodní památky a národní přírodní rezervace jako je například Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály. V zásadě jediným limitem jsou tedy peníze na péči mimo maloplošná území. „A ty jsou u ledu,“ řekla vedoucí Heinzelová.

Je možné se odchýlit

Součástí žaloby byla také deklarovaná nezávaznost Plánu péče, který je však podle obcí prakticky brán jako závazný dokument. Plán péče vychází z platného znění zákona o ochraně přírody a krajiny a definuje ho jako odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území. „Plán péče je oborový dokument, který má oporu v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Tento není závazný pro žádnou fyzickou a právnickou osobu, jak říká zákon a je podkladem pro ostatní plánovací dokumentace,“ řekla vedoucí Správy CHKO Broumovsko Heinzelová.

Na dotaz Našeho Broumovska MŽP znovu upozornilo, že při vydávání správních aktů musí orgán ochrany přírody popsat správní úvahu, kterou provedl, a uvést, ze kterých podkladů při úvaze vycházel. Zároveň musí posoudit jednotlivé veřejné zájmy, které do rozhodování vstupují. „Od Plánu péče je možné se při rozhodování odchýlit, například s ohledem na převahu jiného veřejného zájmu, ale je potřebné to v rámci rozhodnutí řádně odůvodnit. S ohledem na výše uvedené nelze považovat Plán péče za závazný pro obce, právnické či fyzické osoby,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Zkušenost nejen obcí, ale i fyzických osob, je však často jiná: „Naše zkušenost je taková, že oni napíšou, že se vydává stanovisko, kterým se nesouhlasí se záměrem, protože Plán péče to nedovoluje. Většinou v tom není napsáno žádné další širší pojednání,“ tvrdí starosta Škop. Soud se ve svém rozsudku závazností Plánu péče více nezabýval. „To je to, co nám v tom rozsudku bohužel chybí,“ uzavírá starosta.