Jsem čím dál šťastnější, že žiji v Broumově

Michaela Mašková, foto archiv O. Habarta

Pátek, 3. května 2024

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Ondřej Habart, zastupitel města Broumov a předseda Odborového svazu pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy.

Zbyněk Janouch: Zeptal bych se Ondřeje Habarta, dřívějšího předsedy odborů ve Vebě a současného předsedy Odborového svazu pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy, který je zároveň broumovským radním. Jaký je rozdíl mezi Tvojí současnou a bývalou pozicí v odborech? Zůstává Ti vůbec nějaký čas na rodinu, koníčky a vůbec volný čas?

Ondřej Habart: Děkuji Zbyňkovi za otázku. Rozdíl v působení v základní (podnikové) odborové organizaci a ve vyšším odborovém orgánu je skutečně obrovský. V základní odborové organizaci se téměř celé působení zástupců zaměstnanců zaměřuje na přímou odborovou činnost tak, jak ji zná zákoník práce a zákon o kolektivním vyjednávání. Jde tedy o projednávání oprávněných zájmů zaměstnanců se zaměstnavatelem (především v oblasti mzdové a sociální), dojednávání podnikové kolektivní smlouvy a kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Působení základní odborové organizace se tak přímo dotýká konkrétních zaměstnanců v konkrétní firmě.

Odborový svaz se jako vyšší odborový orgán zaměřuje na čtyři hlavní oblasti.

První oblastí je odborná servisní činnost pro základní odborové organizace. Zaměstnanci odborového svazu poskytují základním odborovým organizacím a jejich členům porady v oblastech práva (nejvíce pracovního práva, občanského práva a správního práva), ekonomie a účetnictví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Druhou oblastí je sociální dialog na odvětvové úrovni. Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy (OS TOK) vyjednává se svazem zaměstnavatelů Asociaciací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK) kolektivní smlouvu vyššího stupně. Kolektivní smlouva vyššího stupně se ukládá u Ministerstva práce a sociálních věcí a vyhlašuje (rozšiřuje) ve sbírce zákonů. Tímto krokem se stává závaznou pro všechny firmy a zaměstnance v oblasti textilní, oděvní a kožedělné výroby v celé České republice, a to bez ohledu na to, zda v konkrétní firmě působí, či nepůsobí základní odborová organizace, nebo zda je, či není firma členem asociace zaměstnavatelů.

Třetí oblastí je působení v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě). OS TOK ať již samostatně, nebo jako člen Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zastupuje své základní odborové organizace při komunikaci s politickou reprezentací obcí, měst, krajů, Vládou ČR, Evropskou radou, Radou Evropské unie a Evropskou komisí.

Čtvrtou oblastí je bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). V rámci odborového svazu působí inspektor BOZP, který provádí kontroly přímo na pracovištích a prošetřuje pracovní úrazy.

Vzhledem k náplni mé práce, kterou vykonávám v Praze a tomu, že se věnuji také městu Broumov jako radní, je můj volný čas poměrně omezený a snažím se ho v maximální míře věnovat své rodině. Některé koníčky jako cestování, turistika, cyklistika, plavání a lyžování máme naštěstí v rodině společné. Pokud se najde čas navíc, rád si jdu zaběhat, případně projet na motocyklu.

Co Vás těší na životě na Broumovsku?

Tím, jak nyní bydlím střídavě v Praze a Broumově a mohu města porovnávat, jsem čím dál víc šťastný, že žiji v Broumově. Praha je hezké město, zvlášť historické centrum. Okrajové části Prahy by však zasloužily více pozornosti místních radnic. Moc dobře vím, že i město Broumov má části, které by potřebovaly investice, ale v porovnání s Prahou je jako celek Broumov překrásné malebné město zasazené v úžasné přírodě.

Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době?

Na kulturu mi bohužel moc času nezbývá, nicméně jsem nedávno v rámci pracovní cesty navštívil město Budapešť. Svezl jsem se metrem, linkou M1, která je nejstarší podzemkou pevninské Evropy a prošel park u Hradu Vajdahunyad. Celé město na mě velice pozitivně zapůsobilo, a to hlavně citlivým přístupem architektů k novostavbám ve městě a velkým množstvím zeleně v ulicích.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?

Moje nejoblíbenější denní jídlo je snídaně. Mám rád velké anglické snídaně: Vajíčka, slanina, klobásy, čerstvé pečivo a zelenina. Rád ale ochutnávám různé světové kuchyně a nyní „ujíždím“ na vietnamské kuchyni. Je skvělé, že nejen ve velkých městech se dá zažít úžasný gastronomický zážitek. Na Broumovsku je pro mě vždy jedním z největších gastronomických zážitků návštěva restaurace Kovářova kobyla ve Zdoňově. Krásné prostředí, skvěle připravené jídlo a neuvěřitelně milí lidé dělají z této restaurace jednu z nejlepších, které jsem kdy poznal.

Můj největší jídelní prohřešek je asi fastfood. Paprikové klobáse z grilu těžko odolávám.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?

Zeptal bych se šéfkuchaře restaurace Kovářova kobyla pana Otakara Humpla. Kde berete inspiraci na skvělé pokrmy, které v restauraci hostům připravuje?