Broumov, dobré město pro byznys?

Bára Fialová, foto Tomáš Valášek

Pondělí, 29. dubna 2024

Sdílet na:

V nedávno zveřejněném průzkumu Město pro Byznys, který už sedmnáctým rokem provádí realizuje agentura Datank, obsadil Broumov stříbrnou příčku hned po Hradci Králové. Autoři výzkumu hodnotili vysoce zejména kvalitu veřejné správy, dostatek pracovních sil nebo schopnost města čerpat dotace. Co na to místní podnikatelé a jaká mají výsledky „ale“?

„Radnici lze pochválit za to, že věnuje dostatečné finance do oblasti sociální péče a do oblasti vzdělávání,“ uvedla v tiskové zprávě agentura, která hodnotí 205 obcí v celé České republice plus všechny městské části hlavního města Prahy. V Královéhradeckém kraji obsadil třetí příčku za Broumovem Trutnov, dále například Jaroměř se umístila na osmém a Náchod na devátém místě.

Co se týče použité metody, výzkumníci hodnotí dvě základní oblasti: podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. V první oblasti získávají města body za podíl podnikatelů a firem, respektive velkých firem na celkovém počtu obyvatel, průměrnou mzdu, vzdálenost města k dálnici nebo počet dokončených bytů.

V druhé oblasti se hodnotí výdaje na zmíněné vzdělávání a sociální péči, dále na dopravu, bydlení, kulturu, sport nebo podíl dotací na příjmech. Datank také provádí test elektronické komunikace, přesněji rychlost a kvalitu odpovědí. „Provádíme dvě vlny takzvaného mystery testování, tedy dvě vlny emailů na všechny obce s rozšířenou působností,“ vysvětlil mluvčí projektu David Pavlát.

Pečujeme o zranitelné

Starostu Broumova Arnold Vodochodského výsledky průzkumu potěšily a zdůraznil, že kredit za ně patří místním podnikatelům a také úředníkům. „Město Broumov každoročně investuje zhruba sedm procent svého celkového rozpočtu do sociálních služeb. Sociální programy, které poskytujeme, mají zásadní význam pro podporu zranitelných skupin obyvatel a poskytování potřebné péče těm, kteří ji potřebují. Investice do vzdělávání jsou pak důležité pro budoucí rozvoj města a celého regionu, protože mohou výrazně zlepšit šanci mladých lidí na trhu práce a podpořit ekonomický růst na celém Broumovsku,“ řekl k tomu.

Broumov naopak ztrácí na položkách jako jsou výdaje na sport, kulturu, průměrný věk nebo přírůstek obyvatel. A konstatování autorů výzkumu, že „ve městě je při srovnání s ostatními v regionu relativní dostatek volných pracovních sil“, má podle broumovského podnikatele a majitele firmy Z-TRADE Zbyška Záliše jedno velké „ale“.

Potřebujeme odborníky

„Chybí nám specialisté a odborníci, zejména z oblasti obchodu, marketingu nebo řízení lidských zdrojů,“ řekl podnikatel, který je zároveň předsedou Podnikatelského klubu Broumovska. Podnikatelský klub je sdružení místních podnikatelů, který usiluje o vybudování vhodného prostředí pro úspěšné podnikání dnes i v budoucnu, a tím současně o udržení a rozšíření pracovních příležitostí, ekonomický rozvoj regionu a místního komunitního života.

Na výše zmiňované odborné pozice musí podle jeho slov broumovští podnikatelé často najímat lidi ze vzdálenějších míst: Náchoda, Trutnova nebo Jaroměře. S tím souvisí další problém, za který Broumov tradičně v podobných průzkumech ztrácí body a zároveň na něj má jen velmi malý vliv – dopravní infrastruktura. „Naštěstí kraj tohle reflektuje a pracuje na tom. Obchvat Náchoda a Velkého Poříčí určitě pomůže, kritická je doprava na Trutnov a na Moravu,“ řekl Záliš.

Dalším tématem, o jejímž významu se podle slov Zbyška Záliše snaží Podnikatelský klub přesvědčit v jednáních zástupce Královéhradeckého kraje, je vytvoření nové vzdělávací nebo kulturní instituce na Broumovsku. Ta by totiž vytvořila specializovaná místa a přivedla do regionu odborníky s přesahem do výše zmiňovaných oblastí.

„Pokud by tady například vznikla nová vzdělávací instituce, vzrostla by poptávka po těchto kvalifikovaných pracovnících nejen skrze podnikání, ale také přes municipality nebo státní a krajské instituce,“ vysvětlil Zbyšek Záliš a dodal, že podobné výzkumy a žebříčky jako je Město pro byznys se nesmí zjednodušovat. „To, že bylo město vyhodnoceno jako dobré v oblasti podnikání je prima, na druhou stranu je potřeba koukat na reálné podmínky v regionu stejně jako to děláme ve chvíli, kdy je město v jiných žebříčcích vyhodnoceno spíše na horších příčkách v oblasti kvality života a reálná kvalita života v regionu je daleko vyšší,“ řekl.

Výměna generací

Malí podnikatelé a živnostníci v Broumově již dlouho řeší, že místní lidé si odvykli nakupovat na náměstí. Někdo to přikládá malé kupní síle zdejšího obyvatelstva, někdo nakupování na e-shopech nebo dojíždění do větších nákupních center například do Hradce Králové nebo do polského Kladska.

„Přitom tady na náměstí je všechno, co potřebují, ale lidi si toho neváží. Určitě je to i tím, že tady chybí hezká kavárna a pořádná restaurace, aby měli důvod sem jít. Navíc celá řada obchodů začala po covidu zavírat hrozně brzy. Je to smutný příběh,“ říká majitelka galanterie Renata Ježková, která podle svých slov bojuje o přežití.

Podle Evy Novotné, majitelky broumovské firmy s květinami a dekoracemi Eda, by pomohlo, kdyby město například vytvořilo nějakou mapu obchodů v centru, třeba ve formě letáku do schránek nebo prostírání do restaurací, aby měli obyvatelé Broumova lepší přehled o tom, kdo a kde jaké služby nabízí. „Svou roli hraje i to, že se tady teď odehrává výměna generací, hodně majitelů obchodů jsou už jako já v důchodu a podnikání nemá kdo převzít,“ myslí si Novotná, která momentálně dům na náměstí prodává. „Mladí podnikat nechtěj, radši se nechají zaměstnat,“ myslí si.

Město si tyto problémy uvědomuje. Funkce a vzhled náměstí řeší s architekty a urbanisty, zapojilo se kvůli tomu do evropského projektu Urbact, díky kterému sdílí zkušenosti a příklady dobré praxe s městy z různých zemí Evropy s podobnými problémy. Došlo k nové výsadbě zeleně, letos by mělo být jednodušší udělat zábor chodníků a podnikatelé dostanou k zapůjčení nové židle a stolky, kterými mohou oživit prostor před svými obchody.