Volební kadibudky

Tisk

V dávných dobách, kdy byla většina obyvatelstva přinejlepším pologramotná či zcela negramotná, si každý, kdo potřeboval něco oficiálního sepsat, zašel raději za městským písařem nebo panem učitelem, aby mu to náležitě „zformulíroval“. Nutno podotknout, že tehdejší gramotové si ochranu této své výjimečnosti zvyšovali sepisováním velmi šroubovaně zestylizovaných textů tak, aby to kdekterý bambula jakžtakž louskající abecedu nemohl lehce napodobit.

Takže kdyby si tehdy někdo nechal sepsat kupříkladu volební program (jakože nemohl, když ještě neměli tu „demogracii“), tak by z těch předlouze květnatých vět byl i dnešní volič úplně tumpachový. Roli nesrozumitelných sepisovatelů dnes převzali právníci, filosofové, kunsthistorici a podobná chamraď. Též množství zástupců veřejné správy a „nonprofitního sektoru“ vykazuje na tomto poli neobyčejnou brilantnost. My zbylí jsme ale také všichni gramotní, a troufáme si tak na sepisování čehokoliv. Je po komunálních volbách a přede mnou leží letáky jednotlivých kandidujících stran. A koukám, že mnohým by prospělo, kdyby si to postaru nechali zkontrolovat nějakým panem učitelem. O to více s podivem, že kandidátky se učitelstvem a dalšími vzdělanci poměrně hemžily.

Dovedu si však také představit, v jakém chvatu volební letáky mohly vznikat. Navíc klobouk dolů před každým, kdo jde do voleb s kůží na trh a s čistými úmysly, byť i s pravopisnými chybami. Takže tu nebudu dělat ramena a někoho tu jmenovitě „mistrovat“. Na to koneckonců ani nemám a nerad bych, aby někdo někde vyštrachal mé školní „mylované dyktáty“. I tyto mé články se hemží množstvím tušených a snad ještě větším počtem netušených chyb, z nichž obětavé korektorce tohoto listu Šárce Rambouskové jistě vypadávají hrůzou vlasy a její stabilně krátký sestřih je tak možná jen zdánlivě módní záležitostí. Do příštích voleb by si ovšem všichni kandidující měli uvědomit, že jejich materiály s podobenkami archivujeme v muzeu, a že někdy v budoucnu je při probírání může kdosi zhodnotit Švejkovými slovy: Toho jsem znal, to byl taky pěknej inteligent, i u nás v Budějovicích byl jeden takovej...

Jeden jmenovitý příklad pro obveselení si ale na závěr přeci neodpustím. Chybu zde totiž nelze vytknout konkrétnímu sociálnědemokratickému sepisovateli, jako nejspíše pověstnému tiskařskému šotkovi, který si často s radostí zataškaří i přes všechny předchozí korektorské úklady. V letáku ČSSD se totiž praví, že jedním z jejich prvořadých komunálních úkolů jsou „kakabiny TJ Slovan“. Bude to jistě odvozeno od slova kakabudka, neboli kadibudka. Tak tedy vzhůru do plnění volebního programu a až budou ty kakabiny TJ Slovan hotovy, dejte vědět a já tam do prkenných dveří přijdu zdarma vyříznout srdíčka, ať to má nějaký šmrnc!

Karel Franze, autor je historikem Muzea Broumovska, článek vyšel původně v Broumovských novinách