Vláďa Grusman z Šonova absolvoval extrémní cyklistický non-stop ultra maraton Bike Trans Germany 2019

Tisk

DSC01393Vášnivý cyklista Vláďa Grusman z Šonova svým prvním startem 7. července 2019 ve švýcarské Basileji absolvoval extrémní cyklistický non-stop ultra maraton Bike Trans Germany 2019 napříč Německem. Za 8 dní, 7 hodin a 13 minut ujel 1658 kilometrů s celkovým převýšením přes 24 kilometrů.

Se svým parťákem Karlem Smékalem jsem dojel do cíle na ostrově Rügen na nejsevernější bod Německa Kap Arkona na děleném 27. místě ze 109 startujících (do cíle dorazilo 63 závodníků). Trasa závodu zpočátku vedla podél břehů řeky Rýn. Po 80 km přišly první německé kopečky a první výkonnostní šlapání. Zde už začalo docházet ke vzniku malých skupinek závodníků, které se v průběhu závodu doplňovaly nebo trhaly. Postupem času a kilometrů jsme se dostali k hranicím s ČR, kdy jsme Čechy projeli skrz Ašský výběžek a podél česko-německé hranice jsme zdolávali pohoří Krušných hor. Velkým milníkem bylo překročení Labe a směřování trasy závodu do Šluknovského výběžku. Od tohoto místa následovala jízda podél polsko-německé hranice podél řeky Lužická Nisa a po 60 km nás trasa závodu vedla k předměstí Berlína. Pak už následoval přímý severní směr na ostrov Rügen ležící v Baltském moři.

Organizátoři připravili řadu zapeklitých a náročných pasáží, kdy se kolo i s výbavou nosilo na ramenou, tlačilo úzkými skalnatými a bahenními "kozími" stezkami. Tyto pasáže byly vystřídány širokými štěrkovými lesními cestami, které byly posléze vystřídány asfaltem nebo panely (především v bývalém východním Německu). Posledních 600 km bylo více méně rovinatých, jenže na písčitém povrchu. Na písečných planinách, kde rostly jen vřesy a malé borovice, to vůbec nejelo a často byla rychlejší pěší chůze. Písek mám rád, ale zde jsem ho proklínal. Brusná pasta, která se vytvořila z písku a oleje, mému kolu vůbec neprospívala a opotřebení pohyblivých částí kola bylo každým dnem znát.

Musím pochválit vstřícnost a ochotu spoluzávodníků, a to několika národností (Němci, Rakušané, Švýcaři, Češi, Slováci, Poláci, Belgičané, Angličané, Norové atd.), kteří jevili zájem a ochotu v nouzi pomoci, ale také obyvatel německých obcí, kteří neodmítli pomoci a zcela dobrovolně bez úhrady poskytli pití a jídlo, případně technickou pomoc nebo přespání.

S Karlem jsme nocovali po turistických přístřešcích v lesích, pouze jednou nás milá a ochotná paní hostinská v české obci Lobendava nechala přespat na sále místní hospůdky, kde jsme také potkali závodníka, který jel závod 1000 mil ze Slovenska do Čech a stejně jako my, hledal přístřeší před řádící bouřkou. Poslední noc už byla venku pod borovicí v trávě.

Velmi mile mě překvapila sledovanost a podpora v průběhu závodu. Velké poděkování patří všem, kteří mě sledovali a formou SMS podporovali a tím postrkovali do cíle tohoto závodu. Na několik dní se závod Bike Trans Germany stal tématem diskusí a sledovanosti.

Závod mi dal nové životní zkušenosti, poznání nových přírodních, kulturních a člověkem vytvořených koutů a krás sousedního Německa (hrad Hohenzollern, trosky hradu Neideck, skalní útvary, uhelný důl Jänschwalde, tanková základna Gross Dőlln, velká města a velké množství jezer) a také osvěžení svých jazykových znalostí.

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek