Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Lidé
  • Broumovsko Plus
  • Obce dostanou kvalitní nástroj pro obnovu krajiny
banner

Obce dostanou kvalitní nástroj pro obnovu krajiny

Michaela Plchová, foto archiv Š. Vávrová

Pondělí, 10. ledna 2022

Obce dostanou kvalitní nástroj pro obnovu krajiny

Velké sucho, prudké přívalové deště, neobvyklé výkyvy teploty – to všechno jsou projevy klimatické krize, v níž jsme se ocitli. Je to situace, která si žádá jak globální řešení, tak lokální změny. Na toto téma přinášíme rozhovor s Mgr. Šárkou Vávrovou, administrátorkou a koordinátorkou projektu Adaptační strategie ke klimatické změně, který připravuje Strategická rada regionu Broumovsko.  

Jaký byl impuls ke vzniku Adaptační strategie ke klimatické změně?

Klimatická změna se projevuje i v České republice, dokonce i na Broumovsku. Všichni si pamatujeme na rok 2018, kdy nezapršelo téměř 8 měsíců. Cena sena se vyšplhala na nečekaně vysokou hranici. Hospodáři přemýšleli, že budou muset vybíjet svá stáda. Květen 2021 byl zase extrémně chladný a deštivý. Setkáváme se i s dešti, které většinou mají podobu silných přívalových srážek, jež naše krajina v tomto stavu nemá možnost pojmout a hrozí povodně. Pranostiky, které platívaly léta, už neplatí.

 

Co chce tato strategie řešit a na jakém území?

Strategická rada regionu Broumovsko připravila projekt s názvem Adaptační strategie ke klimatické změně, který chce jít právě cestou lokálního řešení. Výsledkem by měla být taková řešení, která povedou k zádrži vody v krajině. Symbolicky na obou „stranách“ Broumovska, které je rozděleno evropským rozvodím, se zpracovávají dvě adaptační strategie na klimatickou změnu – jedna v části povodí Stěnavy, druhá v povodí Dunajky (přítok Metuje). Činnosti zasáhnou do katastrů šesti obcí a měst – Broumova, Martínkovic a Otovic v povodí Stěnavy a Police nad Metují, Bukovice a Žďáru nad Metují v povodí Dunajky.

 

V jaké je to nyní fázi?

Projekt je nyní zhruba v polovině svého trvání. Právě se dokončují podkladové studie území, jejichž obsahem jsou návrhy zásobníku opatření, které vedou ke stabilizaci krajiny a její adaptaci na měnící se klima. Pracovalo se s mnoha daty – vodohospodářské ukazatelé, geologické mapy, LPIS, historická mapování, územní plány obcí, vrstvy ochrany přírody, historické projekty systematického odvodnění, dálkový průzkum Země, letecké historické snímky, popřípadě digitální model terénu, data z podrobného mapovaní v terénu a další.

 

Jaká opatření konkrétně máte na mysli těmi „zásobníky opatření“?

Opatření podporující zádrž vody v krajině – návrh nových tůní, svejlů, terénních vln, mokřadů, stromořadí, revitalizace toků a jiné.

 

Mají obce samy od sebe zájem přistupovat k úpravám krajiny tak, aby odolávala lépe suchu?

Podobné studie již vznikly na území obce Křinic, Heřmánkovic, kde si samy obce zažádaly o jejich vypracování. V jiných regionech zaznamenáváme stále větší a větší zájem obcí o podobné zpracování jejich území.

V rámci projektu jsou zpracovávána území v katastru Police nad Metují, Žďár nad Metují, Bukovice, Broumov, Martínkovice, Otovice. Některé obce jsou k tomuto počinu velice nakloněny, neboť vědí o problémech, které přináší klimatická změna. Některé mají problémy s opakujícími se povodněmi a chtějí své občany chránit. Náklonost projevily i tak, že každá ze zapojených obcí přispěla na kofinancování projektu. Bude na každé obci, jak s adaptační strategií naloží. Dostanou do rukou velmi silný, kvalitně zpracovaný nástroj, jež mohou využít pro obnovu krajiny.

 

V čem je metoda zpracování adaptační strategie zajímavá?

Takovýto projekt je zcela unikátní v tom, že jsou zpracovávána celá povodí a navrhována opatření, která na sebe navazují. Mají tudíž mnohem větší přínos a účinnost pro krajinu než jen jednotlivá bodová řešení. Krajina se detailně poznává a mapuje v terénu. Data z terénu jsou pak srovnávána s ortofotosnímky, starými mapami, daty ze zemědělství a dalšími zdroji.

 

Jaká cesta vede ke konkrétním realizacím?

Nyní je to s financováním projektové dokumentace tak, že je z 90 procent hradí stát. Na realizaci těchto opatření pak stát též dává až 100 procent, u zbudování nového rybníku je to až 90 procent. Což je pro obce a spolky velká šance.

 

Kdy a kde se začne s konkrétními úpravami v terénu?

S některými opatřeními se začalo již v minulých letech, obzvláště s těmi, na které není třeba projektová dokumentace. Soustava tůní vznikla v Libné, Březové, Suchém Dole, Machově a Adršpachu. Nyní se dokončuje projektová dokumentace k opatřením ve Zdoňově, díky níž se v následujících letech napraví cca 7 km2.

Po dokončení adaptačních studií nastane období oslovování majitelů pozemků a zemědělců, kteří na pozemcích hospodaří, aby se s nimi probrala navržená opatření. Probraly se možnosti, jejich připomínky a došlo ke vzájemné shodě. Poté se i na těchto územích mohou připravit projektové dokumentace a následně začít s revitalizací krajiny.

 

Kdo celou strategii podpořil?

Projekt je financovaný z Fondů EHP a Norska 2014–2021

Přidejte komentář:

Diskuse je uzamčena pouze pro registrované uživatele.
Pokud se chcete do diskuse zapojit, zaregistrujte se nebo se přihlaste

Diskuze k článku:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Plchová
Telefon: +420 734 257 512
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)