Obce dostanou kvalitní nástroj pro obnovu krajiny
Pondělí, 10. ledna 2022
.jpg)
Velké sucho, prudké přívalové deště, neobvyklé výkyvy teploty – to všechno jsou projevy klimatické krize, v níž jsme se ocitli. Je to situace, která si žádá jak globální řešení, tak lokální změny. Na toto téma přinášíme rozhovor s Mgr. Šárkou Vávrovou, administrátorkou a koordinátorkou projektu Adaptační strategie ke klimatické změně, který připravuje Strategická rada regionu Broumovsko.
Jaký byl impuls ke vzniku Adaptační strategie ke klimatické změně?
Klimatická změna se projevuje i v České republice, dokonce i na Broumovsku. Všichni si pamatujeme na rok 2018, kdy nezapršelo téměř 8 měsíců. Cena sena se vyšplhala na nečekaně vysokou hranici. Hospodáři přemýšleli, že budou muset vybíjet svá stáda. Květen 2021 byl zase extrémně chladný a deštivý. Setkáváme se i s dešti, které většinou mají podobu silných přívalových srážek, jež naše krajina v tomto stavu nemá možnost pojmout a hrozí povodně. Pranostiky, které platívaly léta, už neplatí.
Co chce tato strategie řešit a na jakém území?
Strategická rada regionu Broumovsko připravila projekt s názvem Adaptační strategie ke klimatické změně, který chce jít právě cestou lokálního řešení. Výsledkem by měla být taková řešení, která povedou k zádrži vody v krajině. Symbolicky na obou „stranách“ Broumovska, které je rozděleno evropským rozvodím, se zpracovávají dvě adaptační strategie na klimatickou změnu – jedna v části povodí Stěnavy, druhá v povodí Dunajky (přítok Metuje). Činnosti zasáhnou do katastrů šesti obcí a měst – Broumova, Martínkovic a Otovic v povodí Stěnavy a Police nad Metují, Bukovice a Žďáru nad Metují v povodí Dunajky.
V jaké je to nyní fázi?
Projekt je nyní zhruba v polovině svého trvání. Právě se dokončují podkladové studie území, jejichž obsahem jsou návrhy zásobníku opatření, které vedou ke stabilizaci krajiny a její adaptaci na měnící se klima. Pracovalo se s mnoha daty – vodohospodářské ukazatelé, geologické mapy, LPIS, historická mapování, územní plány obcí, vrstvy ochrany přírody, historické projekty systematického odvodnění, dálkový průzkum Země, letecké historické snímky, popřípadě digitální model terénu, data z podrobného mapovaní v terénu a další.
Jaká opatření konkrétně máte na mysli těmi „zásobníky opatření“?
Opatření podporující zádrž vody v krajině – návrh nových tůní, svejlů, terénních vln, mokřadů, stromořadí, revitalizace toků a jiné.
Mají obce samy od sebe zájem přistupovat k úpravám krajiny tak, aby odolávala lépe suchu?
Podobné studie již vznikly na území obce Křinic, Heřmánkovic, kde si samy obce zažádaly o jejich vypracování. V jiných regionech zaznamenáváme stále větší a větší zájem obcí o podobné zpracování jejich území.
V rámci projektu jsou zpracovávána území v katastru Police nad Metují, Žďár nad Metují, Bukovice, Broumov, Martínkovice, Otovice. Některé obce jsou k tomuto počinu velice nakloněny, neboť vědí o problémech, které přináší klimatická změna. Některé mají problémy s opakujícími se povodněmi a chtějí své občany chránit. Náklonost projevily i tak, že každá ze zapojených obcí přispěla na kofinancování projektu. Bude na každé obci, jak s adaptační strategií naloží. Dostanou do rukou velmi silný, kvalitně zpracovaný nástroj, jež mohou využít pro obnovu krajiny.
V čem je metoda zpracování adaptační strategie zajímavá?
Takovýto projekt je zcela unikátní v tom, že jsou zpracovávána celá povodí a navrhována opatření, která na sebe navazují. Mají tudíž mnohem větší přínos a účinnost pro krajinu než jen jednotlivá bodová řešení. Krajina se detailně poznává a mapuje v terénu. Data z terénu jsou pak srovnávána s ortofotosnímky, starými mapami, daty ze zemědělství a dalšími zdroji.
Jaká cesta vede ke konkrétním realizacím?
Nyní je to s financováním projektové dokumentace tak, že je z 90 procent hradí stát. Na realizaci těchto opatření pak stát též dává až 100 procent, u zbudování nového rybníku je to až 90 procent. Což je pro obce a spolky velká šance.
Kdy a kde se začne s konkrétními úpravami v terénu?
S některými opatřeními se začalo již v minulých letech, obzvláště s těmi, na které není třeba projektová dokumentace. Soustava tůní vznikla v Libné, Březové, Suchém Dole, Machově a Adršpachu. Nyní se dokončuje projektová dokumentace k opatřením ve Zdoňově, díky níž se v následujících letech napraví cca 7 km2.
Po dokončení adaptačních studií nastane období oslovování majitelů pozemků a zemědělců, kteří na pozemcích hospodaří, aby se s nimi probrala navržená opatření. Probraly se možnosti, jejich připomínky a došlo ke vzájemné shodě. Poté se i na těchto územích mohou připravit projektové dokumentace a následně začít s revitalizací krajiny.
Kdo celou strategii podpořil?
Projekt je financovaný z Fondů EHP a Norska 2014–2021.
