Náš textil konkuruje kvalitou a tradicí. Jsme na něj hrdí
- Rozhovory
- - Neděle, 8. prosince 2024
Už víc než sto let se mezi černými lesy na konci Stárkova vyrábí kvalitní tkaniny. Od roku 1992 nese textilka jméno Frolen a mezi top… Celý článek
Už víc než sto let se mezi černými lesy na konci Stárkova vyrábí kvalitní tkaniny. Od roku 1992 nese textilka jméno Frolen a mezi top… Celý článek
Jan Mrkos žije v Broumově od svého narození. Celý život bojuje s nepříjemným handicapem, na jeho povaze to ovšem nepoznáte. Je vždy dobře naladěn a celkově jde o jednoho z nejsrdečnějších lidí, což potvrdí každý, kdo jej zná. Honzova nemoc mu sice nedovolí plynule mluvit, to ale neznamená, že nemá co říct...
Spisovatel, publicista a básník Miloš Doležal, autor knihy 1945: Léto běsů a mnoha dalších publikací o trýznivých příbězích minulosti, bude jedním z hostů 11. Broumovských diskusí. „Je třeba tyto příběhy přijmout jako součást našich dějin, nevytěsňovat je, ale mluvit o nich. Učit o nich, upozorňovat na ně, na zlo přítomné v každém z nás. Smíření na Broumovsku je dlouhodobý proces,“ říká v rozhovoru pro Naše Broumovsko.
Malé fotovoltaické elektrárny jsou jasnou volbou pro mnoho domácností, ale i firem. Pokud si nevíte rady, nebo ještě váháte, můžete si nechat poradit. “Při pohledu do budoucna je jasné, že se budou dotace snižovat, z firem zůstanou jen ty nejlepší a největší, které budou své služby postupně přeorientovávat spíš na servis a optimalizace než na jejich samotnou instalaci. Proto radím svým zákazníkům, aby s rozhodnutím zbytečně dlouho neotáleli,” říká Ing. Vladimír Brünn, zástupce firmy Bidli na Broumovsku.
Poprvé v historii se vlády v Královéhradeckém kraji ujme hnutí ANO 2011 společně s Hlasem samospráv (ČSSD, Společně pro kraj a Rozvíjíme Hradec) a po neúspěšném vyjednávání s končícím hejtmanem Martinem Červíčkem (ODS, Silní lídři) také s koalicí stran SPD, Trikolora, PRO a Svobodní. Hejtmanem se s největší pravděpodobností stane hronovský starosta Petr Koleta (ANO 2011). „Netoužím po slávě. Toužím po tom, aby vedení kraje bylo funkční. A tím nechci říct, že by to dosavadní nefungovalo. Kraj fungoval, rozvíjel se, vedení komunikovalo s opozicí. Tak to chceme dělat taky,“ říká politik, který je krajským zastupitelem od roku 2016.
Nový praktický lékař pro děti a dorost Petr Sedláček se chystá otevřít svoji ordinaci v prosinci tohoto roku. Pětatřicet let pracoval ve Fakultní nemocnici v Motole, kde vybudoval transplantační jednotku na Klinice dětské hematologie a onkologie. O Broumovsko se začal více zajímat před 12 lety, a když pocítil potřebu změnit místo, rozhodl se pro Broumov. „Mým snem je – až bude moje praxe fungovat – abych mohl nabídnout prostor i pro stáže mladých lékařů, aby u mě mohli získat zkušenosti pro vlastní praxi. Chci mimo jiné v tomto spolupracovat s nemocnicí v Náchodě,“ říká.
Před pěti lety museli výrobce oslovovat a nikdo je moc neznal. Dnes už se mlékaři, řezbáři, pekaři i uzenáři ozývají koordinátorce značky Broumovsko regionální produkt sami od sebe. „Letos jsme poprvé dostali peníze z Královéhradeckého kraje. Chystáme videospot do místních kin a další propagaci. Chceme u místních zvýšit povědomost o regionálních výrobcích a proč je lepší si koupit produkty od nich než třeba z Prahy,“ říká Kateřina Agnolozzi a dodává, že výrobcům může pomoci s certifikací, získáváním dotací a právě plánovaným marketingem.
Jediný „vyslanec” našeho regionu v krajském zastupitelstvu, polický starosta Jiří Škop (ODS), své křeslo zastupitele v nedávných volbách těsně neobhájil. Nová trojkoalice Silní lídři pro kraj (ODS, KDU-ČSL, Východočeši) oproti minulým volbám o pár procent posílila a získala v zastupitelstvu Královéhradeckého kraje 13 mandátů. Polický starosta však skončil „první pod čarou”.
Přečtěte si druhý ze tří rozhovorů s kandidáty do Senátu, tentokrát se starostou Jaroměře, Janem Borůvkou (ANO). Pro město Jaroměř je letošní rok přelomový. Dostavěl se obchvat, který z centra odvedl kamiony. Stát také přislíbil peníze na opravu části Josefova. A starostovi Jaroměře přišla nabídka, aby se za stranu ucházel o post senátora za okres Náchod. „Chtěl bych předeslat, že kdybych byl zvolen senátorem, určitě neskončím jako starosta. Tyto dvě funkce se podporují,“ myslí si Borůvka, který by jako senátor bojoval například za navrácení preventivních zubních prohlídek ve školách nebo podporu menších obcí.
Letos v lednu se v domě Pečovatelské služby otevřel komunitní stacionář. Mezi potenciální klienty Centra denních služeb Stěnava – jak se stacionář oficiálně nazývá – patří senioři a osoby s chronickým onemocněním (včetně demence) a tělesným postižením od 18 let. O služby centra je velký zájem. Schází se zde mnoho zajímavých a výjimečných lidí. Jedním z nich je i Jiří Jůn, který do stacionáře začal docházet v červnu a stal se zde velmi oblíbeným hostem. Jirka do kolektivu okamžitě zapadl a zároveň jej rozsvítil svým neustálým úsměvem, dobrou náladou a všeobecným pozitivním přístupem, který je velmi inspirativní. Nejinak tomu bylo v případě rozhovoru, který Jirka poskytl pro Naše Broumovsko.
S maminkou a kamarádkou před sedmnácti lety založil v Náchodě terénní sociální službu Společné cesty. Dnes má 16 zaměstnanců a funguje v celém regionu. Ve zdokonalování sociálních služeb by rád pokračoval i v Senátu, kam kandiduje v nadcházejících volbách. „Ředitel sociální služby do Senátu patří,“ myslí si náchodský radní, režisér, moderátor a ředitel asistenční služby Tomáš Magnusek.
Věra Prokopová je novou starostkou Teplic nad Metují. „Nikdy jsem to nechtěla dělat. Ale nebylo by fér z toho vycouvat, když jde do tuhého,“ říká původní místostarostka, která ve funkci nahradila starostu Josefa Bitnara (odešel kvůli zdravotním problémům).
Přinášíme exkluzivní rozhovor s Ondřejem Koskem, členem týmu, který na počest Emericha Ratha dojel do Paříže na kajaku.
Ve čtvrtek 15. srpna bude v Opatských sálech broumovského kláštera uvedena premiéra nové divadelní inscenace Dobré dílo – komorní meditace, která připomene životy a dílo Sigismunda Ludvíka Boušky, Jana Anastáze Opaska, Josefa Škvoreckého, Karla Kryla, Marie Stryjové a dalších osobností spojených (nejen) s krajem pod Hvězdou. Autorkou scénáře je česko-polská básnířka, překladatelka a publicistka Renata Putzlacher, se kterou přinášíme krátký rozhovor.
O záchranných akcích v nepřístupném skalním terénu, výhodách leteckého transportu, morálových cestách i o tom, proč dřív se raději nepadalo s Janem Adamcem, horolezcem a náčelníkem Skalní záchranné služby, která je unikátním sdružením existujícím pouze na Broumovsku.
Podle vyjádření organizátora Stanislava Pitaše byl letošní ročník hudební akce Free World Broumov pravděpodobně poslední.
Od dětství si plánoval, že se bude fotbalem živit, ale zranění jeho nadějnou kariéru zastavilo. Nevzdal se a místo toho trénuje děti i dospělé. „Na každý trénink se těším,“ říká s jiskrami v očích a úsměvem Ondřej Zinke, trenér TJ Slovanu Broumov.
Díky rodinným kořenům se zajímá o historii Sudet a v posledních letech zprostředkovává českému publiku informace o původním německém obyvatelstvu Broumova a okolních vesnic. Přeložila mimo jiné knihu o Martínkovicích a letos v květnu vydala katalog fotografií lachovského rodáka Antona Schmitta Krajiny lidských osudů. „Ráda bych detabuizovala německou historii Broumovska,“ říká Dagmar Heeg, jejíž maminka pochází z Božanova. Jak se překladatelka a tlumočnice, kterou znáte z besed s německými rodáky, dostala ke spolupráci s krajanským spolkem Heimatkreis Braunau, a na jaké její další projekty se můžeme v příštích měsících těšit?
Jestli má Broumovsko nějakého europoslance, tak jím je Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který už léta pomáhá broumovskému děkanství se sháněním peněz na opravu broumovských kostelů. V nedávných volbách do Evropského parlamentu získal od voličů bezmála 67 tisíc preferenčních hlasů a mezi Hradcem Králové a Bruselem tak bude pendlovat dalších pět let. A co na to jeho rodina? „Nebudu říkat, že je to jednoduché. Ale táta je zkrátka europoslanec, tak to musejí zvládnout,“ říká čtyřiačtyřicetiletý otec čtyř dětí a politik, který byl výzkumnou organizací EU Matrix aktuálně označený za 22. nejvlivnějšího poslance Evropského parlamentu.
Jedna z hlavních cen prestižní soutěže Šikovné ruce našich seniorů míří do Broumova! Získala ji umělkyně Angela Horáčková.
Jeho rodina patřila mezi pouhé tři nebo čtyři, které po druhé světové válce nemusely Adršpach opustit. On sám se stal oceňovaným překladatelem z němčiny, od roku 2022 je šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta a v posledních komunálních volbách získal v Adršpachu nejvíce hlasů ze všech kandidátů. O budování obecní komunity, potřebnosti diskuse, běhání v Nepálu i knihách, které se chystá vydat, jsme si povídali s místostarostou obce Adršpach Tomášem Dimterem.
„Vylezl jsem ke kruhu. Lezl jsem v sandálech, nic lepšího jsem tenkrát neměl. Měl jsem v tom ještě tlusté bílé ponožky, ale ono to drželo, ani mi neujela noha. Dobral jsem Diešku. On furt krkal, to byly takové mordy, strašné pecky! Dolezl k tomu převisku, ani smyčku si nedal. Zmizel mi za hranou z očí. Já jsem jen povoloval lano, hodně lana. Koukalo na nás dost lidí dole, viděl jsem jejich vyděšené výrazy a jak se občas chytají za hlavu. Říkám si, ty vole, kde je? Už musí být hrozně vysoko. Najednou jsem slyšel zvuk skoby, dal jsem mu sichra a sjel dolů. Když jsem to viděl, tak jsem myslel, že mě omejou. To byla dálka mezi kruhy a on tam měl jedinou smyčku!“ Vyprávění Petra Mocka o prvovýstupu cesty Iljův odkaz na věž Krasavice v Adršpašských skalách z května roku 1968 a další napínavé příběhy zpestřují zbrusu nového lezeckého průvodce autorské dvojice Jan Žwak a Stanislav Lukavský, který vyšel letos v dubnu. Jak říká první z nich, lezec a lékař s přezdívkou Tatuš, za pětadvacet let od doby, kdy vyšel předchozí průvodce po Adršpachu, se počet lezeckých cest přibližně zdvojnásobil.
Studentů z Broumovska, kteří vyrazili studovat do zahraničí díky Vzdělávacímu fondu Amos, postupně přibývá. V loňském roce takto vyjela na měsíční pobyt na francouzské gymnázium také Libuše Betášová z Ruprechtic.
Celý život jsem chodil okolo a ani v nejmenším jsem nevěděl, jakou vzácnost v Broumově máme, že se jedná o secesní budovu, že oprava této krásné budovy začala v roce 2016. Pamatuji si jen bláznivý pokus o kasino s kulečníkovým stolem a ruletou, které bylo v přízemí. A celou dobu do této budovy chodili mí spolužáci jako do Základní umělecké školy, která se nacházela v horních patrech, kde byly učebny pro různé kroužky, i kanceláře pro vyučující. A ostatně sem chodila hrát na klavír moje setra a později i má první láska. Já osobně – a nejen já – mám na toto místo krásné vzpomínky. Vím nebo si myslím, že nás je víc, kteří v této budově zažívali příběhy svého života. Dnes tomuto místu dává ve spolupráci s městem Broumov duší Broumovák Jan Záliš, kterého bych vám rád představil blíže.
O rekonstrukci kaple sv. Floriána v Rožmitále, pátrání v historických pramenech a hledání původního jména a také o tom, proč je dnes na Broumovsku cítit odlehčení, jsem hovořila s Marií Havlovou.