.jpg)
Kdo má lidovost v sobě, ten si mě najde
- Rozhovory
- - Neděle, 13. dubna 2025
„Kdysi jsem si říkala, že až budu v důchodu, budu si dělat radost,“ říká malérečka Hana Váňová z Police nad Metují. Dnes její… Celý článek
„Kdysi jsem si říkala, že až budu v důchodu, budu si dělat radost,“ říká malérečka Hana Váňová z Police nad Metují. Dnes její… Celý článek
Město Trutnov zatím odkládá projekt rekultivace lomu v Libči. Rozhodlo tak po včerejším jednání se zástupci členů sdružení firem, které dodávají stavbu dálnice D11. Zájem o dovezení výkopku z dálnice k lomu Libeč by společnosti měly, ale o zajištění rekultivace ne. Lom v Libči je součástí Národního geoparku Broumovsko.
Zpráva o tom, že se trutnovská radnice chystá zavézt bývalý lom Libeč odpadem ze stavby dálnice D11 a zlikvidovat tak přírodně cennou lokalitu s množstvím chráněných druhů, vzburcovala veřejnost i ekology. Lom Libeč je mimo jiné součástí Národního geoparku Broumovsko. „Obávám se, že se absolutně nehledělo na lokalitu jako na přírodní zajímavost, ale jen jako na díru v zemi, která před 40 lety zdevastovala krajinu,“ říká v rozhovoru geolog broumovského geoparku Stanislav Stařík.
Nečekané tři medaile z únorové Olympiády dětí a mládeže si domů dovezla Anička Knillová ze SKI Klub Police nad Metují. Příjemně překvapivým umístěním však její úspěšná sezóna neskončila, minulou neděli byla zase „na bedně“, když doběhla třetí na halovém Mistrovství ČR žactva v atletice. Tento víkend, pro změnu zase na lyžích, jede závod Českého poháru v Bedřichově. „V létě, když víc svítí sluníčko, tak mě víc baví atletika, a v zimě, když je sníh, zase lyžování,“ směje se třináctiletá sportovkyně, která druhým rokem studuje osmileté Gymnázium Broumov.
„V roce 2019 mi umřela televize. Mám ji tam už jen jako dekoraci. Nejraději si sednu k mikroskopu, pod kterým se mi otevře fantastický svět, který mě úplně naplňuje. Dá se říct, že každý den objevuji něco nového,“ říká fotograf neviditelného světa Jiří Flégr z Otovic. Jeho fascinující fotografie mikrosvěta, konkrétně fosilního planktonu, jsou k vidění do 1. března v broumovské Galerii LokArt.
Na Plese pro Broumovsko, který se konal v pátek 7. února v sále Dřevník v broumovském klášteře, byla předána Cena Broumovska za rok 2024. Ocenění získal sedmnáctiletý student Gymnázia Broumov Hugo Hadaš z Pěkova. Spolu s konstruktérem svého padáku Stanislavem Klikarem uletěli 20. října 2024 během 11hodinového letu přes 512 kilometrů a překonali tak stávající světový rekord kategorie EN-C. Hugo se zároveň stal nejmladším pilotem, kterému se podařilo překonat vzdálenost 500 km.
Vítek Šolc z Machova dokázal vyhrát retro závod na jasankách, který se v sobotu 8. února konal v Jánských lázních na oslavách 100 let od prvního Mistrovství světa v lyžování. „Za závodního běžkaře se nepovažuju, ale měl jsem ambice předvést nějaký slušnější výkon,“ říká.
Ráda se noří pod zem a pozoruje „teplou temnotu“, ráda se setkává s bytostmi hub, jejichž svět ji fascinuje. Tuto fascinaci přenáší do svých obrazů, pro které volí přírodní a experimentální malířské postupy. Až do 5. dubna představuje Marie Ladrová své neobvyklé dílo na výstavě Fungus Regnum / Království hub v Dětské galerii Lapidárium v klášteře Broumov.
Už jste někdy slyšeli o Teplické Macoše? A víte, že byl nad Šonovem ve středověku hrad? O těchto a dalších nečekaných objevech jsme si povídali s přírodovědcem, učitelem a spisovatelem Janem Ježkem, který po třech letech příprav vydal druhý díl Knihy o Kladském pomezí. „Redakčně to bylo dost komplikované. Málokterá kniha kombinuje tak velké množství fotografií, zároveň to není faktografická publikace, ale snažím se v textu vyprávět i příběhy, takže byla výzva skloubit obrázky a text, aby to dávalo smysl,“ říká autor, který svou knihu představil minulý týden na přednášce v broumovské knihovně.
Tým podcastové série O.N. Cast přichází s novou řadou, která má za cíl propagovat atraktivní místa na Broumovsku. „Chceme ukázat, že je na Broumovsku mnohem víc krásných a skrytých míst, o nichž stojí za to dát vědět,“ říká v rozhovoru moderátor a autor scénáře Jindřich Novotný.
Bývalý klášter v Polici nad Metují využívalo dlouhé roky město, zvenčí se zdálo, že se v něm nic neděje. V roce 2019 se vrátil do majetku benediktinského řádu. Ten pokračuje s opravou střechy i části interiérů a začíná nabízet také kulturní programy. „Chceme ho nějakým způsobem zase naplnit a udělat z něj srdce Police nad Metují,“ říká o budoucích plánech Petr Bláha, ředitel Benediktinské hospodářské správy Břevnov.
Těsně před Vánoci vyšla kniha Teplice nad Metují / Wekelsdorf ve vzpomínkách německých pamětníků. O náročném procesu jejího vzniku, ověřování fotografií i o jejím autorovi Josefu Karpfovi a zmizelých Teplicích jsme si povídali s překladatelkou Dagmar Heeg a znalkyní archivů Miroslavou Moravcovou.
Petr Štěpnička se už v loňském roce zapojil do projektu „homesharing“, jehož cílem je ulevit rodinám s dětmi autistického spektra či s jiným mentálním postižením. Zapojit se do něj může v podstatě každý, kdo chce pomoci.
O spletité cestě, která vedla k jeho vstupu do kláštera, vnitřním hlase i vztahu k Broumovsku hovořila Kateřina Ostradecká s benediktinem Vojtěchem Malinou.
O cestě býka z pastviny na talíř, nejlepším hovězím mase a zážitkové gastronomii jsme si povídali s chovatelem Radko Křížem z vižňovské farmy bioBÝK a Pavlem Netíkem, šéfkuchařem a spolumajitelem meziměstské fabriky na zážitky Walzel.
Už víc než sto let se mezi černými lesy na konci Stárkova vyrábí kvalitní tkaniny. Od roku 1992 nese textilka jméno Frolen a mezi top výrobky patří například luxusní bavlněno-lněné osušky, ručníky a žakársky tkané utěrky prvotřídní kvality s dlouhou životností. „Stáváme se v České republice pomalu unikátem, protože takový bytový textil, jako děláme my, se už v Čechách jinde nevyrábí. Minimálně na té úrovni, jako to děláme my tady. Tedy v tradiční kvalitě a z tradičních materiálů,” říká Vlastimil Duch, ředitel podniku, který se od nedávna pyšní také certifikátem Broumovsko - regionální produkt.
Zhruba před půl rokem se v broumovském stacionáři Stěnava objevil pan Jiří Tille. Nabídl se sám, že bude s našimi klienty procvičovat jemnou motoriku. Jirka si přinesl pomůcky a nástroje vlastní výroby, které poté našim klientům věnoval. Cvičení bylo zábavné a poučné, a tak se ze zkušební lekce staly pravidelné čtrnáctidenní návštěvy. Z Jirky se vyklubal nejen příjemný společník, ale hlavně zajímavý člověk, který se věnuje nevšedním cvičebním praktikám i v civilním životě. Cvičí s tzv. flankýrovkou a zabývá se propojením levé a pravé hemisféry.
Proslulý violoncellista Hanuš Wihan, letec František Švejdar nebo horolezec Miroslav Šmíd. Slavné osobnosti z Policka zvěčnil v takzvaném Polickém panteonu Josef Kleiner, malíř a grafik původem z Bukovice. Jaké další osobnosti do venkovní galerie přibudou? A co ho na street artu baví? „Portrét Míry Šmída je na vratech na ulici Ke Žděřině. Udělal jsem tam větší jednobarevnou malbu a když jsem se tam za dva měsíce byl podívat, celá ulice se vybarvila. Vzniklo tam hodně maleb a určitě ne na zakázku,“ říká umělec, který žije a tvoří v Umělecké kolonii Bastion IV v Jaroměři.
Prezident Petr Pavel navštívil spolu s paní Evou Pavlovou v sobotu 9. listopadu Broumovsko. Zúčastnil se sázení Aleje svobody a v rámci Broumovských diskusí setkání s občany na téma Život v regionech. „Touto cestou bych rád šel – zviditelňovat a propojovat aktivní lidi, aby ostatní nepodléhali dojmu, že je u nás všechno špatně, ale aby si uvědomili, kolik dobrých věcí se tady dělá, třebaže se o nich tolik nemluví,“ řekl Našemu Broumovsku v exkluzivním rozhovoru.
Jan Mrkos žije v Broumově od svého narození. Celý život bojuje s nepříjemným handicapem, na jeho povaze to ovšem nepoznáte. Je vždy dobře naladěn a celkově jde o jednoho z nejsrdečnějších lidí, což potvrdí každý, kdo jej zná. Honzova nemoc mu sice nedovolí plynule mluvit, to ale neznamená, že nemá co říct...
Spisovatel, publicista a básník Miloš Doležal, autor knihy 1945: Léto běsů a mnoha dalších publikací o trýznivých příbězích minulosti, bude jedním z hostů 11. Broumovských diskusí. „Je třeba tyto příběhy přijmout jako součást našich dějin, nevytěsňovat je, ale mluvit o nich. Učit o nich, upozorňovat na ně, na zlo přítomné v každém z nás. Smíření na Broumovsku je dlouhodobý proces,“ říká v rozhovoru pro Naše Broumovsko.
Malé fotovoltaické elektrárny jsou jasnou volbou pro mnoho domácností, ale i firem. Pokud si nevíte rady, nebo ještě váháte, můžete si nechat poradit. “Při pohledu do budoucna je jasné, že se budou dotace snižovat, z firem zůstanou jen ty nejlepší a největší, které budou své služby postupně přeorientovávat spíš na servis a optimalizace než na jejich samotnou instalaci. Proto radím svým zákazníkům, aby s rozhodnutím zbytečně dlouho neotáleli,” říká Ing. Vladimír Brünn, zástupce firmy Bidli na Broumovsku.
Poprvé v historii se vlády v Královéhradeckém kraji ujme hnutí ANO 2011 společně s Hlasem samospráv (ČSSD, Společně pro kraj a Rozvíjíme Hradec) a po neúspěšném vyjednávání s končícím hejtmanem Martinem Červíčkem (ODS, Silní lídři) také s koalicí stran SPD, Trikolora, PRO a Svobodní. Hejtmanem se s největší pravděpodobností stane hronovský starosta Petr Koleta (ANO 2011). „Netoužím po slávě. Toužím po tom, aby vedení kraje bylo funkční. A tím nechci říct, že by to dosavadní nefungovalo. Kraj fungoval, rozvíjel se, vedení komunikovalo s opozicí. Tak to chceme dělat taky,“ říká politik, který je krajským zastupitelem od roku 2016.
Nový praktický lékař pro děti a dorost Petr Sedláček se chystá otevřít svoji ordinaci v prosinci tohoto roku. Pětatřicet let pracoval ve Fakultní nemocnici v Motole, kde vybudoval transplantační jednotku na Klinice dětské hematologie a onkologie. O Broumovsko se začal více zajímat před 12 lety, a když pocítil potřebu změnit místo, rozhodl se pro Broumov. „Mým snem je – až bude moje praxe fungovat – abych mohl nabídnout prostor i pro stáže mladých lékařů, aby u mě mohli získat zkušenosti pro vlastní praxi. Chci mimo jiné v tomto spolupracovat s nemocnicí v Náchodě,“ říká.
Před pěti lety museli výrobce oslovovat a nikdo je moc neznal. Dnes už se mlékaři, řezbáři, pekaři i uzenáři ozývají koordinátorce značky Broumovsko regionální produkt sami od sebe. „Letos jsme poprvé dostali peníze z Královéhradeckého kraje. Chystáme videospot do místních kin a další propagaci. Chceme u místních zvýšit povědomost o regionálních výrobcích a proč je lepší si koupit produkty od nich než třeba z Prahy,“ říká Kateřina Agnolozzi a dodává, že výrobcům může pomoci s certifikací, získáváním dotací a právě plánovaným marketingem.