Naše Broumovsko
Přejít na hlavní navigaci
Přejít na změnu jazyka
Přejít na přihlášení
Přejít na vyhledávání
.jpg)
Přestěhovat se a přihlásit dítě do nové školy či školky. Pro většinu rodičů naprostá samozřejmost, pro některé záležitost, která nespěchá.… Celý článek
.jpeg)
.jpg)
.jpg)
Na Broumovsku se často mluví o nedostatku vysokoškolsky vzdělaných lidí. Mnohem závažnější problém však začíná o řadu let dříve: 8,3 procenta zdejších dětí nedokončí ani devítileté základní vzdělání. Podobně jsou na tom také další příhraniční regiony, například Mostecko, Šluknovsko nebo Kraslicko. Za statistikami se skrývají konkrétní životní příběhy a také problém, který ovlivňuje budoucnost celého regionu – kvalitu života i zaměstnanost. Vydali jsme se proto do broumovských školek, škol i pomáhajících organizací zjistit, kde se cesta ke vzdělání začíná lámat a co by dětem mohlo pomoci.
.jpg)
Drobné podnikání zažilo boom v 90. letech, dnes už je pracovat tzv. „na sebe“ v některých profesích samozřejmostí. Třeba u řemeslníků, po kterých je doslova hlad. Pustit se však do samostatného podnikání vyžaduje odvahu a také spoustu dalších dovedností, které člověka nikdo nenaučí. Přitom právě v okrajových regionech s nižší průměrnou mzdou je rozhodnutí podnikat způsobem, jak si vydělat více peněz. Jak se žije drobným živnostníkům na Broumovsku?
Pracovat chtějí, ale chybí pro ně vhodné podmínky a ochota jít cestou individuálního přístupu. Mezi znevýhodněné skupiny na pracovním trhu nepatří zdaleka jen lidé se zdravotním omezením. Překážkou se lehce stane věk, rodičovství nebo náhlé vážné onemocnění. Mimořádně zranitelnou skupinou jsou pak obecně ženy. Přinášíme příběhy lidí z Broumovska, kteří doufají, že jejich životní zkušenost může být pro jiné posilující inspirací.
.jpg)
Nerovné podmínky, vysoké náklady, úbytek zákazníků. Přežijí v regionech malí obchodníci? Mají města nějaké strategie, jak živnostníky podpořit? Obchody na vesnicích a malých městech přitom nejsou jen o prodeji zboží, ale jsou i místem, kde se místní lidé běžně setkávají.
.jpg)
O podpoře, kterou Úřad práce dokáže poskytnout lidem znevýhodněným na trhu práce, ale i o práci s lidmi s nízkou kvalifikací, mladými ze sociálně znevýhodněného prostředí či rovnou s celými rodinami, jsme hovořili se Zuzanou Dýmovou, vedoucí Úřadu práce v Broumově. „Myslím si, že spíš než nás by bylo potřeba podpořit podnikatele a zaměstnavatele. My s našimi klienty do určité míry dokážeme spolupracovat, ale myslím si, že potenciální zaměstnavatelé by mohli být například státem nějak zvýhodněni, pokud zaměstnají člověka z Úřadu práce. Tím by mohli získat určitou motivaci, aby dali šanci dlouhodobě nezaměstnanému uchazeči,“ říká žena, která v broumovském úřadu pracuje již od roku 1997.
.jpg)
Zatímco průměrná hrubá mzda dosahuje v celorepublikovém průměru téměř padesáti tisíc korun, lidé v mikroregionech dosáhnou v některých pozicích zhruba na polovinu. Nízké mzdy trápí obyvatele Broumovska, ale nejen je. Za kolik pracují lidé v příhraničních regionech a proč za svoji práci nedostávají vyšší odměnu?
.jpeg)
„Není tu práce, a když, tak je špatně placená,“ traduje se v regionu. „Naopak. Chybějí nám zaměstnanci,“ říkají ředitelé velkých a středních podniků. Právě kondice a stabilita těchto firem silně ovlivňuje zaměstnanost a trh práce na Broumovsku. Daří se jim najít dostatečně kvalifikované zaměstnance a jak vidí budoucnost svého podnikání?
.jpg)
Pediatři, stomatologové, praktičtí a odborní lékaři – ti všichni v regionech chybí. Broumovsko není žádnou výjimkou. Aktuálně na území Broumovska, Policka a Teplicka ordinují dva pediatři (plus jeden nový od ledna 2025), deset stomatologů, z toho nejméně tři v důchodovém věku. Za zdravotní péčí musejí místní dojíždět i dvě stě kilometrů a starostové měst a obcí si marně lámou hlavu, jak do regionu přitáhnout nové, ideálně mladé lékaře.
.jpg)
„Narazili jsme na spoustu lidí, kteří žijí na periferii a nikdy by se nechtěli odstěhovat jinam, protože vazba s místem, které považují za svůj domov a mají tu emocionální pouto a milují tamní krajinu, převáží ekonomické nevýhody,“ říká v rozhovoru pro Naše Broumovsko sociolog Josef Bernard z Národního institutu SYRI. Ve své práci se zabývá venkovskými a okrajovými oblastmi Česka.
.jpg)
Dostupné středoškolské vzdělání už dávno není výsadou velkých měst, spíše naopak. Rostoucí zájem rodičů a dětí o studium na všeobecných středních školách a zároveň nedostatek kapacit nahrávají menším městům a odlehlejším regionům.
.jpg)
Když poprvé přijel do místního autoservisu s SPZ Středočeského kraje, podivovali se, co tu dělá. Odpověď byla jasná: „Přijel jsem za prací.“ František Vančura (40 let) se na Broumovsko přistěhoval se svou ženou Lenkou před jedenácti lety, když jim coby mladým absolventům liberecké Technické univerzity dala práci Veba. Dnes působí jako vedoucí zakázkové kanceláře a nákupu přízí.
.jpeg)
Na Broumovsko přišla za manželem, který zde získal dobrou pracovní pozici. Začátky nebyly úplně jednoduché, i když život s malými dětmi tu byl podle ní jednodušší než ve velkoměstě. „Ve velkém městě je všechno řízené strukturou. Tady si dokážeme pomoct sami,“ říká fyzioterapeutka Pavla Brandová (39), která žije v Adršpachu.
.jpeg)
Celý život žije na Broumovsku. Vyučil se soustružníkem a tomuto oboru se s chutí věnuje celý svůj život. Nikdy neměl problém najít zaměstnání, ale jeho starší dcera už odešla za prací do Prahy. Na Broumovsku ho trápí nedostatek cyklostezek a příliš velké množství turistů. „Já osobně bych Broumovsku přál méně turistů, protože si myslím, že kde je hodně turistů, trpí tím příroda. To je ten důvod, proč mi tady turisti vadí,“ říká Leoš Novotný (51) z Broumova.
.jpeg)
Její rodiče na Broumovsko přišli v devadesátých letech v touze po životě na venkově, ona už se tady narodila. Nikdy nepocítila chuť odsud odejít, naopak cítí silnou potřebu být tady. Za nejpalčivější problém Broumovska považuje nedostupnost bydlení pro mladé lidi. Má svůj silný názor na český vzdělávací systém a také z toho důvodu založila komunitní školu. „Jsem ráda stálá ve věcech, které mi vyhovují, nemám potřebu je měnit. A tady to mám ráda,“ říká Ester Korandová (24) z Meziměstí.
.jpg)
Od patnácti let pracuje v broumovském klášteře. Vystřídal pozice průvodce, údržbáře, produkčního a od loňského roku působí jako výkonný manažer festivalu Za poklady Broumovska. Z regionu odešel jen na nejnutnější dobu vysokoškolských studií a po úspěšném absolvování školy se vrátil zpět. „Samozřejmě nevím, co bude za rok či deset let. Pokud budu optimistický, dokážu si představit, že jsem se tu narodil a také tu zemřu,“ říká Tomáš Mrština (27 let).
.jpeg)
Od dětství si přál především cestovat, a to se mu splnilo – skoro dvacet let prožil v zemích celého světa, aby se ve čtyřiceti letech vrátil na Broumovsko s velkou životní zkušeností a nadhledem. „To, že chci žít a zemřít na Broumovsku, cítím z celé své duše,“ říká podnikatel a letec Jaroslav Šefc (53) z Martínkovic.
.jpg)
Rodné Teplice nad Metují jí v dětství připadaly jako místo bez perspektivy. Po zkušenostech z Prahy i Anglie by ale svou teplickou adresu už za nic neměnila. „To, co jsem dřív vnímala jako malost, teď vidím jako skutečný dar,“ říká Eva Marková, učitelka angličtiny na ZŠ Teplice nad Metují a masérka (35 let).
.jpeg)
Dvanáct let prožil mimo Broumovsko – žil v Praze i v Německu, aby se nakonec vrátil i s rodinou do rodných Martínkovic. Mezi hlavní hodnoty, které tu nachází, patří blízkost, prostor pro seberealizaci a široká nabídka kultury. „Spousta věcí se tady dala do pohybu,“ říká architekt Martin Jirka (34).
Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
.jpg)
.jpg)
