„Práce je na Broumovsku dostatek,“ tvrdí šéfové firem
- Adresa: Periferie
- - Středa, 18. prosince 2024
„Není tu práce, a když, tak je špatně placená,“ traduje se v regionu. „Naopak. Chybějí nám zaměstnanci,“ říkají ředitelé velkých a… Celý článek
„Není tu práce, a když, tak je špatně placená,“ traduje se v regionu. „Naopak. Chybějí nám zaměstnanci,“ říkají ředitelé velkých a… Celý článek
Když poprvé přijel do místního autoservisu s SPZ Středočeského kraje, podivovali se, co tu dělá. Odpověď byla jasná: „Přijel jsem za prací.“ František Vančura (40 let) se na Broumovsko přistěhoval se svou ženou Lenkou před jedenácti lety, když jim coby mladým absolventům liberecké Technické univerzity dala práci Veba. Dnes působí jako vedoucí zakázkové kanceláře a nákupu přízí.
Na Broumovsko přišla za manželem, který zde získal dobrou pracovní pozici. Začátky nebyly úplně jednoduché, i když život s malými dětmi tu byl podle ní jednodušší než ve velkoměstě. „Ve velkém městě je všechno řízené strukturou. Tady si dokážeme pomoct sami,“ říká fyzioterapeutka Pavla Brandová (39), která žije v Adršpachu.
Celý život žije na Broumovsku. Vyučil se soustružníkem a tomuto oboru se s chutí věnuje celý svůj život. Nikdy neměl problém najít zaměstnání, ale jeho starší dcera už odešla za prací do Prahy. Na Broumovsku ho trápí nedostatek cyklostezek a příliš velké množství turistů. „Já osobně bych Broumovsku přál méně turistů, protože si myslím, že kde je hodně turistů, trpí tím příroda. To je ten důvod, proč mi tady turisti vadí,“ říká Leoš Novotný (51) z Broumova.
Její rodiče na Broumovsko přišli v devadesátých letech v touze po životě na venkově, ona už se tady narodila. Nikdy nepocítila chuť odsud odejít, naopak cítí silnou potřebu být tady. Za nejpalčivější problém Broumovska považuje nedostupnost bydlení pro mladé lidi. Má svůj silný názor na český vzdělávací systém a také z toho důvodu založila komunitní školu. „Jsem ráda stálá ve věcech, které mi vyhovují, nemám potřebu je měnit. A tady to mám ráda,“ říká Ester Korandová (24) z Meziměstí.
Od patnácti let pracuje v broumovském klášteře. Vystřídal pozice průvodce, údržbáře, produkčního a od loňského roku působí jako výkonný manažer festivalu Za poklady Broumovska. Z regionu odešel jen na nejnutnější dobu vysokoškolských studií a po úspěšném absolvování školy se vrátil zpět. „Samozřejmě nevím, co bude za rok či deset let. Pokud budu optimistický, dokážu si představit, že jsem se tu narodil a také tu zemřu,“ říká Tomáš Mrština (27 let).
Od dětství si přál především cestovat, a to se mu splnilo – skoro dvacet let prožil v zemích celého světa, aby se ve čtyřiceti letech vrátil na Broumovsko s velkou životní zkušeností a nadhledem. „To, že chci žít a zemřít na Broumovsku, cítím z celé své duše,“ říká podnikatel a letec Jaroslav Šefc (53) z Martínkovic.
Rodné Teplice nad Metují jí v dětství připadaly jako místo bez perspektivy. Po zkušenostech z Prahy i Anglie by ale svou teplickou adresu už za nic neměnila. „To, co jsem dřív vnímala jako malost, teď vidím jako skutečný dar,“ říká Eva Marková, učitelka angličtiny na ZŠ Teplice nad Metují a masérka (35 let).
Dvanáct let prožil mimo Broumovsko – žil v Praze i v Německu, aby se nakonec vrátil i s rodinou do rodných Martínkovic. Mezi hlavní hodnoty, které tu nachází, patří blízkost, prostor pro seberealizaci a široká nabídka kultury. „Spousta věcí se tady dala do pohybu,“ říká architekt Martin Jirka (34).