Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Lidé
  • Rozhovory
  • Dopady distančního vzdělávání na psychiku dětí

Dopady distančního vzdělávání na psychiku dětí

Mgr. Tomáš Hamberger

Středa, 5. května 2021

Dopady distančního vzdělávání na psychiku dětí

Pro formování osobnosti dětí a mládeže měla škola vždy nezastupitelnou roli. Pobyt ve škole poskytuje žákům velmi široké sociální prostředí. Žák zde totiž každý den přichází do styku nejen s učiteli a spolužáky, ale i s dalším personálem školy. Ke škole neodmyslitelně patří školní jídelna, knihovna nebo družina. Přirozeně se zde vytváří široká škála mezilidských vztahů, děti potkávají své kamarády. Komunikují. Prostřednictvím školy děti poznávají kulturu současné i minulé společnosti a tím přirozeně formují své osobnosti.

V důsledku pandemie a s ní spojeným přerušením prezenčního vzdělávání tato zásadní role školy přestala být naplňována. Distanční vzdělávání sice zajistilo přenos informací a určitého objemu učiva, ale rozvíjet žáky po stránce osobnostní a sociální přes počítač nelze. Po více než roce distančního vzdělávání a komunikace je jasné, že tato výluka bude mít zásadní vliv na psychiku dětí, ale i učitelů. Tento dopad může nejvíce negativně ovlivnit ty žáky, pro které byla škola jediným místem, kde dokázali potlačit negativní zkušenosti, které si přinášeli z vlastních rodin.

Děti se stále častěji obracejí na Linku bezpečí

Žáci a studenti se s touto situací vyrovnávají různě. Jedno je ale jisté. Zvyšuje se počet dětí, které se obracejí na linky bezpečí. Nejčastěji popisují psychické obtíže spojené s úzkostmi, strachy, sebevražednými myšlenkami nebo se sebepoškozováním. Velmi časté jsou také obavy z nemoci či strach o své blízké nebo rodiče.

Dětem nepřidává na duševní pohodě a klidu ani velmi často napjatá atmosféra v domácnostech. Strach rodičů o zaměstnání, agrese, domácí násilí a alkoholismus. To vše nyní některé děti musí snášet v mnohem větší míře než v minulosti a bohužel nemají možnost alespoň na část dne být v bezpečném prostředí. Ve škole. 

Zejména starším dětem a středoškolákům nejvíce schází komunikace a navazování vztahů. Pro tento věk je typická snaha dospívajících dětí o první oddělení od rodinných vazeb. Hledaní vlastní identity a plánování budoucnosti. Studium na vysoké škole a první bydlení na koleji nebo první zaměstnání. To vše se odkládá. Vysokoškolské koleje zavřené. Studenti se ani nestačili osamostatnit a už jsou všichni zase zpět doma. U rodičů. Chvíli si zkusili být dospělí a už musejí být zase ty poslušné děti, které se vrátily do rodného hnízda, kde velí rodiče. I v těchto rodinách je cítit veliké napětí a nervozita. Kde byly problémy, tam se prohloubily. Není si kde vydechnout.

Není to tedy jenom distanční výuka, která nepříznivě ovlivňuje psychiku dětí, ale je to také o nemožnosti zažívat důležité momenty a rituály spojené se školní docházkou a dospíváním.

Stejný pohled má i Mgr. Lucie Zelenková, sociální pracovnice Linky bezpečí. „Přestože „hrubé“ statistiky by mohly ukazovat, že děti k nám volající se vlastně mají pořád stejně a řeší víceméně stále to samé, není tomu tak. Na pozadí úzkostí se tak může skrývat to, že se nemohou vídat se svými blízkými, kamarády, prarodiči. Na pozadí sebevražedných myšlenek může být velký tlak na schopnost seberegulace, protože přirozené motivující prostředí (škola, společné učení s kamarády) chybí, stejně jako houstnoucí atmosféra doma, kde jsou všichni členové rodiny nuceni pobývat. Sice jsou spolu, ale často každý zavřený u svého počítače či tabletu, každý sám si musí plnit své povinnosti, online výuku či práci. Když k tomu přičteme nemožnost přirozené ventilace napětí (setkání s přáteli, zájmové kroužky, ale i odborné služby), strach o zdraví své či svých blízkých (prarodičů apod.), je to náročné i pro člověka, jehož osobnost už je zformována a je psychicky celkem v pořádku. Děti, a zejména ty křehké, citlivé nebo uzavřené, psychicky nemocné nebo ty malé, které si ještě nestačily zformovat nějaké způsoby vyrovnávání se se stresem, jsou pak velmi zranitelné. Je dobře, když si jako možnou pomoc najdou alespoň krizovou linku, na kterou mohou zavolat. O většině těchto zranitelných dětí se však nedozvíme, protože se ke kontaktování pomoci vůbec neodhodlají.“

Výuka na dálku si vybírá svou daň

Obavy z budoucnosti, ze zdravého vývoje dětí anebo z jejich opětovného začlenění do kolektivu jsou na místě. Měli bychom být připraveni na to, že se více než roční přerušení prezenčního vzdělávání na dětech negativně může podepsat. Jestli se tato generace bude uzavírat do sebe či bude náchylnější k rizikovému chování nebo k užívání návykových látek nyní přesně nevíme.

Napovědět nám mohou data z proběhlých výzkumů, které zjišťovaly, jak ovlivnila pandemie životní podmínky, studium, zdraví a dojem vysokoškoláků ze studia. V České republice se do výzkumu zapojili studenti Masarykovy univerzity v Brně. Třetina dotazovaných studentů potvrdila, že se potýká s úzkostnými a depresivními stavy. Jako nejčastější příčiny uváděli nárůst studijní zátěže, zvýšení hodin samostudia a opuštění vysokoškolské koleje a návrat k rodičům. Jakým způsobem bydleli studenti v době před pandemií a v průběhu pandemie ukazuje následující graf.  Tento graf je součástí studie Covid-19 International Student Well-being Study (C19 ISWS), kterou provedli vědci z univerzity v Antverpách.

obrázek 1: Přehled ubytování studentů před pandemií a v průběhu pandemie.

Z uvedeného grafu je zřejmé, že se velká část studentů skutečně vrátila ke svým rodičům. Zmenšil se také podíl studentů, kteří si pronajímali vlastní nebo sdílené ubytování v místě svých studií.

Paradox covidových opatření: zastavil se studentský život a snížila se spotřeba alkoholu a tabáku u studentů

Velmi zajímavá zjištění, která studie přisuzuje úplnému přerušení studentského života v době pandemie, zobrazuje graf číslo 2. Z grafu vyplývá, že u studentů výrazně pokleslo užívání alkoholu a mírně i užívání tabákových výrobků. Je to dáno tím, že se zcela zastavil studentský život. Žádné kulturní akce, večírky, plesy, koncerty. Na jedné straně bychom tedy mohli očekávat v důsledku návratu studentů ke klidnějšímu a pravidelnějšímu způsobu života zlepšení fyzické i duševní kondice. Opak je ale pravdou. Studenti ve výzkumu uváděli, že i přes jejich nižší spotřebu alkoholu a tabákových výrobků se necítí být klidnější a vyrovnanější než před pandemií. Nemohou spát a jsou často rychle unavení. Příčina? Izolace od svých vrstevníků.

obrázek 2: konzumace tabákových výrobků a alkoholu před a v průběhu pandemie

Problematika rizikového chování dětí a mládeže době pandemie tak není dosud zcela jasná. To, že žáci a studenti mají v průběhu pandemie více volného času, nemusí nutně znamenat, že by se častěji uchylovali k rizikovému chování. Výzkumné tendence naopak potvrzují fakt, že pro rizikové chování a užívání návykových látek je primárním vyvolávajícím faktorem právě kolektiv. Současná doba kolektivům nepřeje, ale paradoxně má positivní vliv na nižší užívání návykových látek. Jedná se ale pouze o mládež, nikoliv o dospělé. U nich jsou tendence zcela opačné.

Kdo prochází pubertou, trpí nejvíc

Pandemie korona viru a covidová opatření ovlivnily životy nás všech. Faktem je, že těmi nejzranitelnějšími se staly děti a dospívající. Zejména ti, kteří si procházejí pubertou. Potřebují se vymezovat, být nezávislí, a hlavně mít kolem sebe své vrstevníky. Je jasné, že tyto dlouhodobě nenaplňované potřeby se negativně projeví. Jejich dopad se bude stupňovat s dobou trvání pandemie. Konkrétní projevy mohou být různé a mohou přicházet v průběhu celého života této mladé generace. Předpokladem správného přístupu k ostatním je přístup k sobě sama. To může být v budoucnu u této generace velkým problémem, jelikož jim pandemie vzala veškeré příležitosti k sebepoznání. Zůstává tak celá řada nezodpovězených otázek a neprožitých situací.

Až skončí pandemie, nenuťme dnešní mládež ihned dospět. Dejme jim čas. Dostatek času. Přišli o hodně.

Zdroj:

1. Super, Sabina & Disseldorp, Lieke. (2020). Covid-19 International Student Well-being Study (C19 ISWS). 10.5281/zenodo.3906209.

Autor:

Autor v současnosti působí jako poradce na ministerstvu průmyslu a obchodu pro oblast inovací, digitalizace a technického vzdělávání, a také jako poradce předsedy vlády České republiky pro oblast školství.

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Mašková, šéfredaktorka
Telefon: +420 734 257 512
Bára Fialová, 732 284 847, redakce
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)