Cítím potřebu většího zapojení veřejnosti

Michaela Plchová, foto Martin Kábrt

Pátek, 11. února 2022

Sdílet na:

Martin Minařík předal Páteční štafetu Vojtěchu Vašákovi, který se věnuje manažerskému poradenství pro obce, kraje, ministerstva a další subjekty veřejného sektoru. Mimo jiné je též spoluorganizátorem známého Broumovského charitativního svařáku.

Martin Minařík: Osobně vidím na Broumovsku nevyužitý potenciál. Můj kamarád Vojta Vašák zpracovává pro města strategické plány rozvoje, proto bych se ho rád zeptal, jak vidí rozvoj Broumovska? Co se v poslední době povedlo a kde je naopak prostor pro zlepšení (nevyužitý potenciál)?

Vojtěch Vašák: Děkuji Martinovi za otázku a předem se omlouvám jemu i čtenářům, že vzhledem k tomu, že na tuto otázku neexistuje krátká odpověď, a navíc to je téma, kterému se věnuji profesně a silně ve mně rezonuje i osobně, bude má odpověď poněkud obšírnější. I tak se pokusím svůj vhled velmi zestručnit.

Co mi obecně na Broumovsku (konkrétně hovořím tedy především o Broumovu) chybí, je strategické, koncepční a dlouhodobé uvažování a plánování. Když se totiž člověk dívá kolem sebe, připadají mu mnohé investice města poněkud nahodilé, nekoncepční a neprodiskutované s veřejností ani s odborníky. Obzvláště pro následující roky je nesmírně důležité stanovit jasnou vizi a konkrétní plány rozvoje, na které budou navázány konkrétní projekty. Čeká nás totiž dost možná poslední období výraznější podpory z evropských fondů, přičemž Broumovsko je jak na úrovni ČR, tak na úrovni kraje považováno za prioritní oblast pro podporu. Proto je nesmírně důležité pokusit se najít širokou shodu na významnějších investičních projektech a zahájit jejich přípravu. Připravenost projektů totiž hraje při získávání dotací významnou roli. Konkrétněji se tak může jednat například o využití měšťanského pivovaru v Broumově.

Při srovnání Broumova s městy z okolí či jiných částí pohraničí je úbytek obyvatel města vskutku strašidelný a bezprecedentní. A výmluva, že je to tak všude a nic se s tím nedá dělat, není úplně pravdivá. Jsou obdobně velká města jen pár kilometrů od Broumova, či v obdobně odlehlých regionech, kde se populace za posledních dvacet let téměř nezměnila, zatímco v Broumově poklesla o více než tisíc obyvatel. Když se pak člověk podívá na bytovou výstavbu, může vidět jeden z možných důvodů – v posledních 20 letech v Broumově vzniklo pouze 132 nových bytů, zatímco i v menších městech v regionu mnohdy trojnásobek. A z vlastní zkušenosti posledních let vím, že to není nedostatkem poptávky. Proto vnímám jako velmi důležitý rozvoj bytové výstavby, se kterou územní plán města počítá, a také rozšíření a zkvalitnění bytového fondu v majetku města. Městu by to rozšířilo možnosti bytové politiky, a to nejen pro cílovou skupinu seniorů, ale také pro mladé rodiny či pro potenciální profese, které město chce přilákat (například lékaři).

Dále je ve městě potřeba podpořit rozvoj podnikání a podnikavosti, čemuž by mohl pomoci mimo jiné vznik jakéhosi podnikatelského inkubátoru – tedy místa pro zasídlení začínajících podnikatelů s nabídkou zázemí, kanceláří, odborného poradenství, vzdělávání či například sdílené dílny. Jako velký nedostatek na Broumovsku vnímám absenci nabídky středoškolského vzdělávání – když mladí lidé odejdou již během středoškolského studia, tím spíše se nemají důvod do města po studiu vracet. Vidím tu prostor především pro vznik oborů s vyšší přidanou hodnotou (ICT / technologický design / podnikání apod.). Za prvé se jedná o obory, ve kterých lidé mohou po dostudování mnohdy pracovat odkudkoli, za druhé se čím dál častěji setkávám s tím, že v periferních regionech firmám často chybí manažeři, marketéři a kreativní lidé. Trend robotizace, digitalizace a přesunu k službám a kreativním průmyslům k potřebě takovýchto absolventů tak jako tak spěje.

Když se podívám na to, jakým způsobem se nakládá s rekonstrukcemi veřejného prostoru, cítím také potřebu většího zapojení veřejnosti, včetně té odborné, do rozvoje města a využívání nástrojů jako jsou architektonické soutěže, územní studie, veřejná projednání či vznik manuálu veřejného prostoru. Obecně pak postrádám větší otevřenost směrem k veřejnosti a její zapojení, čehož se týká také zatím nevyužitý potenciál digitalizace a tzv. SMART řešení.

Abych však nebyl pouze kritický, největší potenciál pro celý region zcela jednoznačně vnímám v rozvoji cestovního ruchu, a právě v této oblasti vnímám největší pokroky – ať už jde o veškeré aktivity kolem Vzdělávacího a kulturního centra či o osamostatnění turistické destinace Broumovska od Kladského pomezí a celkové vylepšení destinačního managementu a marketingu. Celkově hodnotím pozitivně úspěšnou realizaci některých významnějších projektů financovaných z evropských fondů, ať už jde o rekonstrukci silnic v celém regionu, rekonstrukci kláštera, přilehlé zahrady a vznik zmíněného Vzdělávacího a kulturního centra, vznik Centra Walzel či Koupála Janovičky. Podporu by si v tomto ohledu zcela určitě zasloužil další rozvoj cykloturistiky. Velmi pozitivně vnímám také kandidaturu Broumova na Evropské hlavní město kultury, čímž může město jenom získat, či prohlášení broumovské skupiny kostelů za národní kulturní památku. Z pohledu strategického plánování vnímám také velmi pozitivně vznik Strategické rady Broumovska či kvalitní zpracování Integrované strategie urbanistického rozvoje centrální části města Broumova (současně platný strategický plán města vnímám jako zastaralý a nemám pocit, že by s ním město aktivně pracovalo). V oblasti bydlení pak pozitivně vnímám vznik nových bytů pro seniory, přípravu nové lokality pro rodinnou výstavbu na Spořilově či zpracování bytové koncepce města.

Co Vás v poslední době potěšilo?

Ve vztahu k Broumovsku mě v posledních letech nesmírně těší, že když při svých cestách zmíním, odkud jsem, poměrně často se dočkám nadšené reakce, jak to tu máme krásné. Nejednou mi lidé dokonce řekli, že uvažovali o přistěhování či koupi nemovitosti na Broumovsku. Když se podívám o nějakých 10–15 let zpátky, tak když už někdo vůbec věděl, že Broumovsko existuje, téměř vždy ho měl spojené s negativními dojmy. Dnes již při své práci můžu Broumovsko v některých ohledech uvádět i jako příklad dobré praxe, což je skvělý pocit.

V pracovní rovině mi pak v poslední době udělalo radost například dokončování strategie rozvoje jednoho okresního města, kde se nám podařilo připravit ambiciózní, ale realistický plán na míru pro město s mnoha podobnými problémy jako má Broumov. Teď již jen doufat, že se najdou lidé s dlouhodobým a koncepčním uvažováním, kteří budou s tímto plánem aktivně pracovat a snažit se ho realizovat.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?

Hodně by záleželo, kdo a kdy by přijel. Ale kromě klasických míst přímo ve městě či výletu do Broumovských stěn bych návštěvu zcela určitě vzal na západ slunce do Ráje či k vysílači ve Velké Vsi, odkud jsou nádherné a pro mě nezapomenutelné výhledy do krajiny. Za kulturou bych je pak jednoznačně vzal do Vernéřovic do Soulkostela či do Křinic na Bigboš, což jsou místa s naprosto unikátní atmosférou.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Musím se přiznat, že v posledních letech jsem na tom se čtením neslavně. Ale na dosah ruky mám u postele tři knížky, přičemž každá z nich má pro mě speciální význam. Jedná se o Příběhy z Mexika od Pavly Jazairiové, což je pro mě vzpomínkou na nejzajímavější půlrok mého života stráveného v Mexiku. Dále knížku Dobrodruh z paneláku od Lukáše Matějčka, který mě ve 20 letech inspiroval k mému prvnímu dobrodružnému stopování po Evropě. A básnickou sbírku Hlavně zachraň sebe od Jana Těsnohlídka ml., kterou jsem si koupil přímo na jeho autorském čtení v sadech pod Petřínem.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?

Měl bych dotaz na Dášu Zbořilovou z Ulity. Pokud je mi známo, Dáša se do Broumova před lety přistěhovala z jižní Moravy. Rád bych se jí tedy zeptal, co jí přivedlo zrovna sem a nakolik život na Broumovsku naplnil její tehdejší očekávání? A jelikož vím, že je Dáša velmi aktivní v mnoha ohledech, rád bych se ještě zeptal, jestli má nějaký vysněný projekt nebo plán, který by ráda na Broumovsku realizovala (nebo si přála, aby byl realizován)?