Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Lidé
  • Rozhovory
  • Jsem rád, že sbírka zůstane vcelku

Jsem rád, že sbírka zůstane vcelku

Bára Fialová, foto archiv P. Bergmanna

Sobota, 6. ledna 2024

Jsem rád, že sbírka zůstane vcelku

Dvacet let sbíral badatel a spisovatel Petr Bergmann archiválie související s historií Broumovska, před 7 lety založil Institut regionální paměti, aby se sbírka zachovala. Nyní se sbírku, čítající 30 tisíc kusů, rozhodl prodat – za 6,5 milionu korun ji pro Muzeum Broumovska koupilo město Broumov.

Proč jste se rozhodl sbírku prodat?  

Důvod je ten, že mou činnost, kterou jsem dvacet let na Broumovsku vyvíjel, už téměř nikdo nepodporuje. Ani ministerstvo, ani kraj, ani obce, vyjma několika věrných. Přestaly se kupovat knihy, které jsem vydával. Ztrácím smysl v tom dál pokračovat a držet sbírku za miliony, protože i vlastnění tak rozsáhlé sbírky je velmi nákladné, vyžaduje to sofistikované skladové prostory, výdaje na restaurování, konzervování, digitalizaci. Od roku 2019 moje nakladatelství nevydělává, tak nejsem schopen sbírku dále udržovat. Prodej sbírky byl pro mě v jistém smyslu východiskem z bezvýchodnosti, je to přímý důsledek zoufalé situace v kultuře v posledních letech. 

 

Proč právě od roku 2019?  

Mé hlavní příjmy plynuly z nakladatelství, sběratelství je jen koníček. Nevím přesně, čím to je, ale publikace vydané do roku 2018 jsou všechny prakticky vyprodané, ale ty, které jsem vydal od roku 2019, leží na skladě a prodaly se maximálně desítky kusů. Zřejmě to začalo vládními opatřeními kvůli covidu, následovala ekonomická krize, lidi v lockdownech si navykli na internet… To je ale problém všech, a nejen malých nakladatelství. Takže už čtyři roky ten byznys upadá, navíc s vidinou toho, že to nebude lepší. 

 

Je to tedy ten důvod, proč jste sbírku nabídl městu?  

Ne, to bych si tehdy ani nedovedl představit, že by o koupi mělo město zájem. Nabídka přišla spontánně, jeden ze zastupitelů tenkrát nadhodil, když jsme se spolu bavili o tom, že chci sbírku rozprodat sběratelům, proč by tak vzácný soubor nekoupilo město... Šli jsme tedy za starostou a toho ta idea oslovila, a že to projedná na radě. Rada nápad neodmítla na první dobrou a šlo se jednat. No a po téměř roce jednání město sbírku koupilo. Jsem za to velmi rád, protože velká část historické paměti odešla s broumovskými Němci a takhle se sem vrací alespoň prostřednictvím archiválií a obrazového materiálu. Broumovsko žádnou podobnou regionální paměť nemá. Moje původní idea byla, že sbírku rozprodám, ale tohle je rozhodně lepší varianta pro město i pro region.

 

Měl jste zájemce?  

To víte, že jo. Sbírka je známá a prodalo by se to hned. Nezůstalo by to ale kompletní. Měl jsem kupce na jednotlivé segmenty sbírky, na mapy, fotografie, pohlednice, staré tisky, grafiku…, určitě by se prodaly i vzácné obrazy, stejně tak sochy, sklo a porcelán. Ale rozptýlilo by se to z velké části do ciziny, a z mého pohledu je výhodou, že sbírka zůstane ucelená a přístupná. 

 

Co bude teď, po prodeji sbírky, s vaším Institutem regionální paměti?  

Institut jsem před šesti lety založil proto, aby sbírku spravoval. Vycházel jsem z toho, že už nejsem nejmladší a aby sbírka zůstala zachována, když nebudu naživu, založil jsem Institut. Měla to být organizace, která bude pokračovat ve sbírkové a publikační činnosti, aby se sbírkou pracovala a zhodnocovala ji. Ale není o to zájem, mezi mladými, ani mezi obcemi. Takže tu původní myšlenku založit instituci, která se bude zabývat lokální historií, se nepodařilo zrealizovat.

 

Na činnost Institutu přispívalo ministerstvo i obce. Šly tyto peníze na nákup předmětů do sbírky?

To v žádném případě. Tyto prostředky šly vždy na konkrétní projekty, například Ministerstvo kultury podpořilo tisk katalogu k výstavě Upomínkové sklo a porcelán. Knihu a výstavu o Friedrichu Iwanovi zase podpořil Visegrádský fond. Dále knihu o Emilu Schwantnerovi podpořil Česko-německý fond budoucnosti. Ten mou činnost podporuje dlouhodobě, ale tato podpora se týká specifických titulů, které obsahují česko-německý prvek. Ale zase, například knihu Krkonoše na starých rytinách a litografiích, podpořil Česko-německý fond asi desetinou rozpočtu, což nejsou žádné rozhodující peníze. Tenkrát to však nebyl problém, přispívali sponzoři a knihy se prodávaly, byla v tom návratnost. To však v posledních letech skončilo. 

 

Říkáte, že sbírku jste dával dohromady dvacet let. Kde jste ty předměty sháněl?  

Jezdím furt, teď jsem byl zrovna v Belgii, v Bruselu. Objíždím starožitnictví, burzy, bleší trhy, Mnichov, Lipsko, Drážďany, Vídeň, Jelenia Góra a všude možně. Sleduji aukce na internetu, ale nejen u nás. Musím nakupovat ve Spojených státech, ve Francii, v Rakousku, Německu, ale třeba i v Singapuru...

 

Vy jste koupil broumovskou archiválii v Singapuru?  

Ano, dokonce několik. Většinou pocházejí ze starých filatelistických sbírek. Dám příklad: v roce 1860 truhlář August Streubel v Březové vystavil fakturu, nalepil na ni známku a odeslal. Samotná známka je vzácná, stejně tak jako razítko, které na ní je. Takže jako hodnotný sběratelský kus prošla tato jedna faktura sbírkami v Německu, Americe a Singapuru a po sto padesáti letech se dostala ke mně. A tady už to není jen o té známce. Mě totiž nezajímá známka, mě zajímá ta faktura. Z ní se dozvím, že v roce 1860 byla v Březové truhlářská firma Augusta Streubela a já vím co, kdy, kde a za kolik komu prodal. Takových dokumentů, faktur, osobních dopisů jsou ve sbírce stovky, tisíce. Z těchto střípků sestavuji mozaiku vývoje podnikání na Broumovsku, historii firem, kdo firmu koupil nebo jestli ji převzal syn a podobně. Takže nyní už má hodnotu nejen sběratelskou, ale také informační. Takhle se skládá mozaika zapomenuté paměti. Takových artefaktů je ve sbírce přes třicet tisíc, každý má svůj příběh a tím i hodnotu pro badatele. 

 

Zmínil jste, že sbírka je částečně digitalizovaná…

To sice ano, ale jen několik tisíc položek, asi pětina celkového objemu, stejně na ní zůstávají další roky práce. To není jen předmět naskenovat, ale také určit, popsat a správně zařadit. Když si vezmete, že to je hodně přes třicet tisíc položek a na každý kus máte třicet minut, tak to je na osm, spíše deset let práce. Je to obrovská sbírka a většina položek potřebuje nejen popis, ale také primární výzkum.

 

Zastupitel Broumova Jaroslav Bitnar kritizuje vedení města, že sbírku kupuje unáhleně. Co si o tom myslíte?  

Není to vůbec pravda, se starostou Vodochodským jsme začali jednat v únoru, pak jsme měli schůzky s radními, zastupitelstvu to bylo představené v červnu. Zastupitelé si vyžádali ověření a doporučení od znalců, aby se potvrdila hodnota sbírky, pravost originálů a podobně. Já jsem zastupitelům nabídnul, že mi celé léto mohou kdykoli zavolat a přijít se na sbírku podívat, ale přišel jen starosta Vodochodský s ředitelem Muzea Broumovska panem Franzem. Starosta pak objednal posudky, měsíc na tom pracovali dva znalci, sedm dní strávili přímo v depozitářích. Vydali k tomu elaborát na dvacet pět stránek a CD s fotografiemi více než osmdesáti procent položek celé sbírky, všechno, co měli v ruce, vyfotili. K nákupu sbírky se vyjádřila sbírkotvorná komise, složená z ředitelů paměťových institucí v regionu. A to jsou všechno prvotřídní experti v oboru. A pak řekl na zastupitelstvu pan Bitnar, že to jsou „nějaké pohlednice“. Tak to znamená, že si buďto vůbec výstupy znalců nepřečetl, nebo to chce jen shodit. Sympatičtější jsou mi zastupitelé, kteří se zabývají tím, jak by bylo možné sbírku v budoucnu využít ve prospěch města a výzkumu jeho historie, to mi přijde zásadnější. Naštěstí je takových většina.

 

Kromě prodeje musí město zajistit také prostory pro novou sbírku. Určitě jste o tom mluvili…

Řekl jsem starostovi, že sbírku městu neprodám, kdyby měla skončit někde v garáži technických služeb, řečeno s nadsázkou. Pan Vodochodský tomu naštěstí rozumí, uvědomuje si hodnotu sbírky, proto prosadil její zakoupení, a velmi vnímavě to přijal. Proto jsem také vyšel městu ve všech směrech vstříc, souhlasil jsem s rozložením koupě na splátky. Kdybych sbírku rozprodal, mám to za dva měsíce zaplacené a za vyšší částku. Pro mě je důležitější, že sbírka zůstane na Broumovsku, přístupná badatelům, studentům… Tohle je jejím smyslem, aby se vystavovala, publikovala, byla na internetu. V tom si se současným starostou perfektně rozumíme a já jsem městu k dispozici, aby se sbírka efektivně využila a kvalitně zpracovala.

 

Bývalý ředitel Muzea Náchodska Sixtus Bolom-Kotari zpracoval pro město Broumov strategickou vizi rozvoje Muzea Broumovska. Vítáte to?

Tu studii znám, s panem Bolom-Kotarim jsem opakovaně mluvil, když studii zpracovával, ztotožňuji se s jeho závěry. Rozhodně vítám snahy současného vedení města podporovat dynamický rozvoj Muzea Broumovska a rád s ním budu nadále spolupracovat, budu-li osloven. Za poslední roky jsem připravil v klášteře v Broumově šest sezónních výstav, další čtyři v klášteře v Polici nad Metují. Budu jen rád, když tato spolupráce bude pokračovat, a ještě se třeba nákupem mé sbírky rozšíří. Témat, která jsem zatím nestihl zpracovat je hodně a Muzeum Broumovska má rozhodně potenciál stát se skvělým zázemím pro badatelskou a výstavní činnost. Rád k tomu budu v budoucnu přispívat.

 

 

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Mašková, šéfredaktorka
Telefon: +420 734 257 512
Bára Fialová, 732 284 847, redakce
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)