Krajina ve Zdoňově ožívá

Bára Fialová, foto archiv spolku Živá voda

Pondělí, 25. března 2024

Sdílet na:

Spolek Živá voda má za sebou pilotní fázi Modelu Živá krajina ve Zdoňově a čeká na realizaci další fáze. Mimo to pomáhá s návratem vody do krajiny také i obcím mimo Broumovsko.

Poslední terénní úpravy, výsev zeleně a pilotní fáze Modelu Živá krajina, který bojuje proti suchu a erozi, je hotová. Vznikla na půl kilometru dlouhé údolnici uprostřed zemědělského lánu Biofarmy Zdoňov, kudy mělkým údolíčkem voda dříve přirozeně stékala z mokřadu do potoka a dále do Zdoňovského rybníka.

Mokřad i potůček v minulém století zmizely do systému melioračních trubek o celkové délce desítek kilometrů, který zhruba metr pod povrchem odváděl vodu z celého pole a tím podstatně přispíval k vysychání půdy. Navíc každý vydatnější déšť vždy spláchl velké množství orné půdy do rybníka, což neprospívalo ani polím, ani rybníku. Spolek Živá voda, který projekt vymyslel a realizuje, navrhnul melioraci částečně zrušit a zaniklý mokřad obnovit.

„Vykopat všechny trubky bylo nereálné, takže jsme takzvaná meliorační péra, která vodu sváděla do ústředního hlavníku, na pár místech ucpali. Nad cestou vznikly tři tůně s hrázemi, které fungují zároveň jako minipolder, pod ní další dvě. Tůně s hrázemi zachytávají nejen vodu z meliorací, ale i přívalovou dešťovou vodu. Tím omezují erozi na poli i zanášení rybníka, pomáhají chladit krajinu a vytvoří nový přírodní biotop,“ ukazuje mi zakladatel spolku Živá voda, ekolog a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády ČR Jiří Malík jednotlivá opatření v povodí toku Bledulka, které byly hrazeny převážně z Norských fondů.

Projekt s názvem „5tůní“ byl dokončen minulý týden včetně instalace kamenného brodu jako ochrana cesty proti erozi. Dále byly dotěsněny dvě hráze a pár netěsností melioračních, byl upraven profil potůčku a jeho trajektorie a byly vytvořeny ochranné terénní vlny.

Laboratoř v krajině

„Hrubou stavbu celé soustavy jsme na podzim roku 2023 zvládli za pět dní, za 55 hodin se soustava tůní naplnila po okraj a včetně zádrže v novém mokřadu činila odhadem 17 tisíc metrů krychlových vody,“ uvedla koordinátorka spolku Živá voda Dagmar Michalíková. I když jsou tůně nyní po teplé zimě skoro prázdné, budou podle jejích slov plnit svou funkci.

„I poloprázdné mají svou důležitou funkci: při přívalovém dešti jako záchytné poldery, později jako občasné tůně, poskytující vodu celému mikropovodí. Pro “živáčky” jsou občasné tůně cenným a v dnešní době vzácným biotopem. Jsou vítaným útočištěm pro hmyz, obojživelníky, ptáky a další živočichy,“ řekla. Projekt „5tůní” bude zároveň fungovat jako laboratoř v přírodě, horní část obnoveného mokřadu je osazena půdními sondami, které pomáhají vědcům sledovat zvýšení zádrže vody a uhlíku v půdě včetně sledování regenerace půdního života.

Na celém území Zdoňovska navrhnul spolek ve studii proveditelnosti na 20 kilometrech čtverečních místní krajiny vytvořit desítky podobných mokřadů, která mají pomoci proti suchu a erozi a adaptovat krajinu na změnu klimatu. Další fáze se bude realizovat na povodí Hrnčířského potoka a v povodí Libné. Na ty již existuje projektová dokumentace, kterou financoval jak spolek Živá voda z veřejných sbírek, tak hlavně ze Státního fondu životního prostředí, dále přispělo město Teplice nad Metují, společnost Toma a také Agentura pro rozvoj Broumovska.

„Nyní čekáme, zda dostaneme dotaci ze Státního fondu životního prostředí na realizaci, kterou projekt ocenil na 57 milionů. Měly by vzniknout desítky tůní, minipolderů, je třeba vytáhnout vodu z meliorací na dalších místech, napravit kilometry toků, vytvořit mokřady, mezní pásy, větrolamy, terénní vlny a svejly, čímž zároveň dojde i k omezení bleskových povodní a prodlouží se i doba vodnosti v tocích,” doplnil Jiří Malík.

Moci se dětem podívat do očí

Spolek Živá voda však rozhodně nečeká s rukama v klíně. Kromě projektů na Broumovsku pomáhá obcím po celé České republice mapovat stav místní krajiny a navrhovat řešení, které do ní mají vrátit vodu a zlepšit hospodaření na vyčerpaných polích. Jedním z měst, které se rozhodly navázat spolupráci s Živou vodou a pravidelně investovat ze svého rozpočtu do nápravy krajiny je Krnov.

Proč k tomu vedení města, které leží v podhůří Jeseníků, přistoupilo, jsme se zeptali jeho starosty Tomáše Hradila. „Abych se mohl svým dětem jednou podívat do očí,“ odpověděl lakonicky. Krnovsko podle jeho slov suchem trpí, což potvrzují i data Českého hydrometeorologického ústavu, který pravidelně zveřejňuje takzvanou Mapu sucha. „Živá voda pro nás analyzovala celé území a v dohledné době nám bude výsledky a navrhovaná řešení prezentovat. První opatření bychom rádi realizovali už letos,“ řekl s tím, že krnovská radnice spolupracuje také s projektem Živá půda, který založila Nadace Partnerství. „Tůně a mokřady samy o sobě nestačí. Jednáme teď s místními zemědělci a snažíme se změnit systém hospodaření na polích. Jedná se například o střídání plodin a další opatření,“ dodal krnovský starosta.