Míst pro přirozenou zádrž vody je na Broumovsku dostatek

Kateřina Ostradecká, foto archiv SRRB

Středa, 13. dubna 2022

Sdílet na:

Už více než 58 km2 území Broumovska bylo zmapováno díky projektu Adaptace na klimatickou změnu Broumovsko I, který od března 2021 koordinuje Strategická rada regionu Broumovsko. První fází projektu je právě mapování, které provádějí lokální koordinátoři na území šesti obcí: Broumov, Martínkovice, Otovice, Police nad Metují, Bukovice a Žďár nad Metují.

Na základě mapování, dat z historických map, orotofotosnímků a dalších dostupných zdrojů bude do konce letošního června navrženo komplexní řešení nápravy krajiny zádrží vody, obnovou biodiverzity, snížením eroze či zdrsněním částí krajiny, které budou mít i protipovodňový efekt. Níže přinášíme poznatky lokálních koordinátorů, kteří se do projektu zapojili mapováním terénu:

Filip Vávra, Hlavňov:

Při mapování ve svažitých lesích v okolí Hlavňova jsem byl svědkem toho, jak neškodně vypadající vyschlé koryto se mění na 1,5 m hlubokou erozní strž, kde jsem mohl prolézat mezi podemletými kořeny stromů. Šlo o dočasná koryta, kudy při přívalech teče voda.

Pod hřebenem Broumovských stěn na více místech z pod skal vytékala voda, která se po desítkách metrů zase ztrácela puklinami skalního podloží, aby byla níže po svahu pramenným zdrojem toku.

Chování vody v krajině bylo nejlépe patrné při intenzivním jarním tání nebo po dešťových přívalech. V lokalitě Převrať jsem objevil místo, kde vyvěral proud vody ze země. Šlo dle podkladových map o předpokládanou trasu melioračního hlavníku (odvodňovací truby), který zde byl prasklý, a voda si našla nejsnazší cestu ven, takto jsem i v terénu zároveň ověřil jeho skutečnou trasu.

Další zkušeností, která mě utvrzuje v potřebě řešit zpomalení a zádrž vody v krajině širokou paletou drobných opatření, je proměna některých lesních cest po letošním únorovém masivním tání spojeného s deštěm. Na konkrétní lesní cestě jsem navrhl terénní vlny na neškodné odklonění přívalové vody z cesty do lesa, protože mi bylo jasné, že při větším přívalu zde může vzniknout eroze, což se tedy i potvrdilo ve větší míře, než jsem očekával.

Jan Staroba, Žďár nad Metují a okolí Broumova:

V oblasti pod Ostaší byly objeveny již nefunkční prasklé meliorační trubky. Voda z nich vytéká nekontrolovaně nad povrch a tvoří stružkovou erozi, při které je úrodná půda nenávratně odplavena pryč. Objevil jsem nově vybudované tůně v polích nad Broumovem. Někteří farmáři již vnímají problém s vodou a degradující půdou, proto sami začínají tvořit vodozádržné prvky v krajině.

Ester Korandová, Pěkov:

V Pěkově je několik údolnic, které přirozeně stahují vodu z okolních luk. Většinou jsou zmeliorované a toto odvodnění ústí do Pěkovského potoka. Pokud by se meliorace přerušily a voda vyvedla kontrolovaně nad povrch, mohlo by zde vzniknout až 5 nových vodotečí.

Meliorace, které jsou zbudovány na kopcích kolem vesnice, často ústí do zalesněného svahu, kde voda způsobuje erozi a poměrně rozsáhlé nátrže. Jedná se také o jeden z faktorů zvyšující hrozbu povodní při jarním tání a přívalových deštích.

Pod Strážnou horou v NPP Polické stěny jsme objevili prameniště a tok, který není zanesen do map. Další nové prameny jsme zmapovali na úpatí Ostaše.

Ester Korandová, Klůček:

Dříve zde již vznikla v jedné údolnici opatření na ochranu města před povodněmi, nachází se zde 3 velké poldry. Poldry jsou však primárně opatření proti povodním a bylo by vhodné je upravit a přidat další prvky, aby zde byla naplněna funkce zádrže vody i při menších srážkách.

I když se město již dříve snažilo Klůček upravit, nad Bukovicí se žádná opatření neuskutečnila a je zde riziko velkých smyvů půdy při jarním tání sněhu a přívalových deštích.

Veronika Mňuková, Martínkovice:

V oblasti kolem Martínkovického potoka jsem narazila na spoustu míst s velkým potenciálem pro zádrž vody, kde byly vidět náznaky mokřadů. Obzvlášť mě zaujalo místo, kde v zahloubeném korytě začal potok sám meandrovat – jako příklad přirozené obnovy toku.

Projekt Adaptace na klimatickou změnu Broumovsko I. byl podpořen grantem z Fondů EHP a Norska 2014–2021, z programu CZ-ENVIRONMENT. Jeho realizace začala 1. března 2021 a potrvá 18 měsíců. Výstup projektu bude představen i široké veřejnosti. Bližší informace k projektu najdete na webu: https://srrb.broumovsko.cz.