Archiváři z FF UHK zachraňují klášterní knihovnu v Broumově

René Herzán

Sobota, 12. ledna 2019

Sdílet na:

Nový filmový dokument zachycuje nejen krásu a význam knihovny broumovského kláštera, ale i kouzlo a nepopíratelnou hodnotu samotné práce archivářů.

Když v roce 2016 tým archivářů z Katedry pomocných věd historických a archivnictví pod vedením dr. Martiny Bolom-Kotari získal od Ministerstva kultury podporu rozsáhlého projektu Brána moudrosti otevřená, začalo se poničené klášterní knihovně v Broumově blýskat na lepší časy. Jeho cílem je totiž v první řadě zjistit, co se z knihovny zachovalo, poté chce vyřešit, jak knihy a prostor knihovny vůbec zachovat pro nadcházející generace.

Tým dr. Martiny Bolom-Kotari spolupracuje v Broumově s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Co všechno jejich práce obnáší a jaké kroky jsou nutné, aby byl zastaven proces rozpadu svazků v klášterní knihovně, zaznamenává filmový dokument.

Zajímavý snímek ukazuje vzrušující práci archivářů, kteří se prostřednictvím starých svazků dotýkají naší historie. Vše navíc probíhá v působivých kulisách broumovského kláštera, který společně se svou knihovnou patří mezi přední české památky.

Scénáristicky dokument připravil a zároveň zrežíroval dr. Zdeněk Zahradník. Na scénáří dále spolupracovali členové řešitelského týmu projektu Brána moudrosti otevřená - dr. Martina Bolom-Kotari, Mgr. Jindřich Kolda, Dr. Andreas Gamerith, dr. Aleš Sládek, MgA. Bc. Radomír Slovik, Mgr. Eva Vodochodská, Mgr. Anna Holešová a Mgr. Martina Vítková. Díky filmu mají diváci možnost nejen poznat cennou kulturní památku, ale také nahlédnout pod ruce českých restaurátorů a archivářů. Film najdete na našem YouTube kanále.

Slavnostní premiéra se konala 17. prosince 2018 v Centru podpory uměleckých aktivit Impuls Hradec Králové.

"Vzpomínám, jak jsem jako dítě udiveně sledovala, jak byly z patra na dvůr kláštera házeny knihy přímo na přistavené valníky a jako odpad nabírány vidlemi. Tatínek mi nedovedl odpovědět na otázky, kam knihy povezou a proč se s nimi takhle zachází. U nás doma se o knížky pečovalo, každou jsme měli obalenou, aby se nepoškodil přebal, kromě velké knihovny rodičů jsme my, děti, měly každý svoji knihovničku, nedokázala jsem pochopit, co s těmi knihami dělají... Nakonec mi tatínek řekl, že jsou psány cizím jazykem, kterému ti nevzdělanci nerozumí a tak už ty staré knihy nebudou potřebovat (sám ovládal latinu a němčinu). Tenhle filmový dokument mi vrátil téměř už zasuté vzpomínky," komentovala dokument výtvarnice Marie Bartošová.