Češi a Němci nacházejí společnou řeč v péči o staré hroby na Broumovsku

Petra Kultová, foto Christina Meinusch

Pondělí, 13. listopadu 2023

Sdílet na:

Letos na podzim strávili týden na Broumovsku členové a dobrovolníci krajanského sdružení Heimatkreis Braunau. Stihli každoroční pracovní brigády na německých hřbitovech ve Zdoňově a Dědově, i sousedské setkání. Důležitým bodem programu bylo setkání zástupců krajanského sdružení se starosty obcí Broumovska a Trutnovska nad možnostmi společné péče o opuštěné německé hroby a hřbitovy. 

Opuštěných hrobů a hrobek po našich bývalých sousedech jsou jen na Broumovsku stovky a péče o ně leží nejčastěji na obcích samotných. Těm ale mohou chybět síly, finance či argumenty, proč opuštěné hroby udržovat. Zdánlivé břemeno však můžeme zároveň vnímat jako obrovské obohacení obce. Tím mohou být nečekaná setkání napříč generacemi a otevřená cesta k vytváření nových česko-německých přátelství pro budoucnost.

„Hřbitovy jsou kamennou kronikou obce. Ukazují nám, čím se živili a jak žili lidé, po nichž jsme tuto krajinu zdědili. Proto má smysl, aby zůstávaly v co nejpůvodnějším stavu. A jestliže to není například z prostorových důvodů možné, pokusme se zachránit a obnovit alespoň hroby čestných občanů. Ten titul nedostali jen tak. Měli obrovské zásluhy o rozvoj obce, a proto si zaslouží, abychom jejich památku uctili i my,“ říká Štěpánka Šichová, jednatelka Společnosti česko-německého porozumění Trutnov – Krkonoše a členka prezidia Shromáždění německých spolků v České republice.

Štěpánka Šichová patří zároveň ke skupině dobrovolníků, kteří se rozhodli obnovit zpustlé německé pohřebiště v malé zaniklé obci Debrné u Trutnova. Po divokém odsunu osud obce definitivně zpečetila poválečná výstavba elektrárny v nedalekém Poříčí a rozšíření debrnského odkaliště popílku. Opuštěná stavení se rozpadla, hřbitov pohltil les. „Během školního projektu jsme se setkali s jednou rodačkou a pamětnicí, která se nám svěřila, že má na tomto hřbitově své příbuzné. Tak jsem si řekla, že to tak nenecháme, aby nemohla důstojně uctít jejich památku,“ vysvětluje své pohnutky Šichová. Po pěti letech první dobrovolnické brigády dnes opět stojí centrální kříž i četné hroby a město Trutnov vyčlenilo ze svého rozpočtu stálou částku na údržbu.

Zachránit, co se dá

Podobně rozsáhlé záchranné akce jako v Debrném sice hřbitovy na Broumovsku nepotřebují, přesto i na nich se najdou opuštěné hroby německých obyvatel ve velmi špatném stavu. Nejsou sice památkově chráněné, přesto by se s nimi mělo zacházet s úctou a pietou coby součást kulturního dědictví, které sdílíme s Němci. Tak je to ostatně zakotvené v česko-německé Smlouvě o dobrém sousedství a česko-německé spolupráci z roku 1992. Správný postup péče přibližuje také vládní metodická příručka pro obce z roku 2017. V ní se mimo jiné píše, že řešení všech problémů spojených s péčí o opuštěné německé hroby by mělo probíhat v duchu smíření. Na tento klíčový dokument se také odvolává doporučený vzor Řádu veřejného pohřebiště vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj. Podle něj by měla každá obec do svého řádu mimo jiné vložit zákaz obecní (původně německé) hroby odstraňovat, prodávat, nabízet k dalšímu pronájmu, nebo aby byl na původní německý historický náhrobek připevněn náhrobek nového nabyvatele hrobového místa. Tím by se totiž zásadně narušila pieta vůči pohřbeným i pozůstalým.

Opuštěné hroby ale nezůstávají jen tématem na papíře. Letos na jaře se k této otázce konala konference pořádaná Úřadem vlády a Ministerstvem zahraničních věcí. Z jejích závěru vyplynulo, že největší potřebou je zmapovat co nejpodrobněji současný stav německých hřbitovů a hrobů a vytvořit digitální databází. S tím naprosto souhlasí Erik Buchholz, předseda krajanského sdružení bývalých obyvatel Broumovska Heimatkreis Brauanu. K péči o přeshraniční vztahy a vzpomínky na bývalé obyvatele ho motivují i jeho vlastní kořeny, které sahají do Adršpachu, Libné a Zdoňova.

Podle Bucholze byla péče o hroby příbuzných a předků mezi vyhnanými krajany vždy velice citlivým tématem. Dlouhá desetiletí jim v tom bránila železná opona, později často oprávněný strach a trauma, zda vůbec hroby ještě najdou a v jakém budou stavu. Devadesátá léta přinesla na obou stranách hranice celou řadu jiných každodenních problémů. V posledních letech probíhají spíše regionálně roztříštěné snahy zmapovat současný stav a zachránit, co se dá. Například na území Ústeckého kraje zdokumentoval historické německé hroby spolek Omnium. Na Trutnovsku dokumentárně zachytil veškeré německé hroby fotograf Sebastian Weise. Ucelená a centralizovaná databáze tu ale zatím chybí.

Plány na příští rok

Nejlepší cestou k záchraně paměti tak zůstává přímá spolupráce s krajanskými sdruženími. Erik Bucholz se opakovaně účastní každoročních pracovních brigád německých dobrovolníků na hřbitovech Broumovska. Akci organizačně zajišťuje společně s Heimatkreisem také Christina Meinusch z pozice kulturní referentky sudetských Němců pro péči o domovinu z organizace Sudetendeutsche Heimatpflege. Letos dobrovolníci zamířili především na hřbitov do Zdoňova, část svého času také věnovali údržbě hřbitova v Dědově. Starosta Teplic nad Metují Josef Bitnar, který se v posledních letech snaží o dobré vztahy s krajany, podpořil práci dobrovolníků po technické stránce a dohodl pro krajany na závěr pobytu sousedské posezení, aby se lépe poznali s místními.

Významným bodem nabitého týdenního programu Buchholze bylo také pracovní setkání se starosty a zástupci obcí Broumovska a Trutnovska organizované pod záštitou broumovského starosty Arnolda Vodochodského a Dobrovolného svazku obcí Broumovsko. Právě tam představili Buchholz a Šichová možnosti spolupráce a finanční podpory ze strany Česko-německého fondu budoucnosti. Zároveň starostům nabídli dobrovolnickou brigádu na příští rok. „Mám upřímnou radost z toho, že jsme se kromě náročné práce mohli potkat i se zdoňovskými a na pro příští roky už pro ně nejsme cizinci, kteří se tu zčistajasna objevili. Mým snem by bylo, aby brigády na hřbitovech byly opět česko-německé a zapojili se do nich i studenti gymnázia,“ přeje si Buchholz.

Už teď je jasné, že minimálně jedním z míst budou v příští roce Heřmánkovice. Po vzájemné dohodě Heimatkreisu a starostky Jany Králové vznikne na místě odstraněných zchátralých německých hrobů pietní alej. „Byli jsme se společně na hřbitově podívat a těší nás, že náhrobní desky na hřbitově zůstaly a najdou nové důstojné umístění. Paní starostka nám také ukázala plány na krajinářsko-architektonické úpravy hřbitova, které si nechala zpracovat. Památka bývalých obyvatel bude uctěna s respektem,“ doplňuje Šichová.

Neméně potěšující zprávou je nabídka historika a archiváře Jindřicha Koldy z Univerzity v Hradci Králové, aby se do mapování opuštěných německých hrobů zapojili také studenti. Jak pevně věří Buchholz i Vodochodský, péče o památku na naše předky bude opět společná a otevře prostor pro nová přátelství.