Záměr na výstavbu bioplynové stanice v Heřmánkovicích vyvolává obavy občanů

Podle místostarostky Ireny Gabrielové vydala již Správa ChKO Broumovsko k výstavbě kladné stanovisko a občanům vysvětlovali související otázky zástupci firmy, která bioplynovou stanici projektuje. Starostka obce Ludmila Jansová soudí, že „lidé se obávají, že stanice nebude fungovat tak jak má, což pak přináší vážné problémy“, což potvrdili i na Odboru životního prostředí v Úpici.

„Pokud by stanice využívala pouze materiál tady z Heřmánkovic, nevozilo se to odjinud, tak by nás to neohrožovalo. Ale kdo to zaručí?“ dodala starostka, „nejsem si jistá, jestli skutečně máme tu v Heřmánkovicích nějaké páky to zastavit. A je to investice za 80 miliónů.“

Vzhledem k obavám občanů uspořádala obec k výstavbě bioplynové stanice anketu. Odpovědělo celkem 111 lidí, z čehož 93 se postavilo proti. Vzhledem k tomu, že Heřmánkovice mají 387 voličů, znamená to, že proti výstavbě je 84 % zúčastněných v anketě, tedy asi čtvrtina občanů starších 18 let z celé obce. „Vyjádření občanů můžeme postoupit třeba stavebnímu úřadu v Broumově, ale víc v tom asi udělat nemůžeme,“ dodává starostka.

Kladné stanovisko Správy ChKO Broumovsko nám potvrdil její krajinář a stavař David Velehradský: „My se k tomu takto stavíme v obecné rovině. Souhlasíme, pokud to zařízení bude umístěno ve stávajícím zemědělském areálu, nejlépe na místě nějakých objektů, které se třeba odstraní, a bude odpovídat jeho velikosti. Takže třeba nádrže, normálně výšky kolem 10 metrů, se dají téměř celé umístit pod zem. Tím by mohl být dopad na krajinu hodně eliminovaný a prakticky by nemusely být vidět.“ K poznámce o případných účincích na prostředí David Velehradský ještě doplnil: „Skutečně záleží na tom, jak se to uchopí. Může to mít velký přínos, ale také by to mohlo být nebezpečné. Myšlenka je to velmi dobrá, ale důležité je, jak bude uskutečněna.“

Na odborech životního prostředí několika obcí a měst, kde takové zařízení již mají, jsme zjistili, že pokud je zejména zemědělská bioplynová stanice správně provozována, nejsou s ní problémy. Případný zápach, zatížení silnic těžkými vozidly a jiné průvodní jevy nejsou významné. Vedoucí bioplynové stanice Karel Srna v Úpici připomněl, že kopy hnoje, které tlí někde na poli za vesnicí nebo v jímkách uprostřed hospodářského dvora, nejsou také nic povznášejícího. Na Odboru životního prostředí v Jaroměři nám řekli, že „z pohledu Státní správy je to zařízení potřebné, protože zpracovává odpady. Samozřejmě se musí správně provozovat“.

Například komunální bioplynová stanice v Úpici zpracovává i kaly z městské čističky odpadních vod a odpad z domácností, jídelen, z restaurací. Zemědělská bioplynová stanice je naproti tomu závislá především na zemědělských produktech. Zpracovává zbytky ze zemědělské výroby, chlévskou mrvu z chovu hospodářských zvířat, případně kvalitní, nezetlelý organický odpad z domácností nebo ze zahrad a zahrádek občanů. Oba typy stanic se liší použitou technologií i požadavky na řízení provozu. Výstupem bioplynové stanice je elektrická energie, dodávaná do sítě, a kvalitní hnojivo, zbavené všech nepříznivých látek, zejména metanu.

foto Karel Gabriel