Video: Jeden den s hodinovým manželem
- Videa
- - Čtvrtek, 27. listopadu 2025
Podniká teprve tři roky, o práci však nemá nouzi. Dělá všechno od drobných oprav a montáží uvnitř i zvenčí domů, udržuje zahrady, stříká… Celý článek
Podniká teprve tři roky, o práci však nemá nouzi. Dělá všechno od drobných oprav a montáží uvnitř i zvenčí domů, udržuje zahrady, stříká… Celý článek
Marek Kovář (43 let), kterému v práci nikdo neřekne jinak než Mareček, je považován za pořádného pracanta. Žije v azylovém domě Sociálního družstva Diakonie Broumov a každý den vykládá těžké pytle s vytříděným textilem či pomáhá v třídírně. „Já jsem s prací, co dělám, spokojený. Já si nevybírám, prostě co je, to je,“ řekl nám stručně muž se zářícíma očima.
Veronika Morgan Janíková (40 let) je žena, která se jen tak něčeho nezalekne: ať už práce za volantem nebo meče. Čtvrt století se věnuje historickému šermu a pořádá ohňové show. Posledních pět let žije s rodinou v Broumově a k jejím koníčkům přibylo tkaní na karetkách. O pracovních zkušenostech mezi Prahou a Broumovem a snaze zakořenit v novém bydlišti jsme si povídaly nejprve v její oblíbené kavárně na náměstí a později na Hvězdě obklopeny přehlídkou Veroničiny nejoblíbenější zbroje.
Pochází z jedenácti dětí a na Broumovsku žije už téměř sedmdesát let. Závodně hrála ping pong a přes čtyřicet let pracovala ve Vebě v Meziměstí. Nejraději ale Helena Pohlová (84 let) tráví čas s dětmi a vnoučaty, miluje čtení a jak sama říká, nejvíce je hrdá na svoji skvělou rodinu.
Na základní škole toužil Tomáš Peroutka (18 let) stát se automechanikem. Nakonec se ale zapojil do rodinného podnikání a pomáhá rodičům s provozem Potravin Míša, obchodu, který je přirozeným centrem komunitního života v dolním Broumově. „I když jsem mladá generace, tak mnohem víc než být na mobilu nebo na počítači si užiju venku procházku s kamarády nebo s pejskem,“ říká Tomáš, který se po čtyřech letech léčení z těžkého úrazu na kole zase pomalu vrací k cyklistice.
Přinášíme příběhy lidí, kteří žijí a pracují v našem regionu, ale jejich hlas bývá málo slyšet. Pan Jiří Dyntar (61 let) je rodákem z Martínkovic a v současnosti žije v azylovém domě Sociálního družstva Diakonie Broumov, kde také pracuje. On sám by to tak asi neřekl, ale je nezbytným článkem při recyklaci nepotřebného textilu. Každý den vykládá na pás pytle s obnošeným oblečením a dvakrát týdně chodí ještě vykládat textil z železničních vagónů. „Pracuji na autě, vykládám auto a když zboží přijede do dvora, tak dám haldu na pás, aby měly ženský na place co dělat.“
V létě, stejně jako v zimě. Lesní dělník Zdeněk Zítka (39 let) žádné sezónní pauzy nezná. V lese obstarává veškerou práci od výsadby přes stavbu oplocenek až po kácení a prodej palivového dřeva. Coby živnostník pečuje o lesní porosty asi deseti soukromníků na Policku. Během našeho setkání v Ticháčkově lese vyprávěl o svém životě s nadhledem a ochotou sdílet složitou cestu zpět ze závislosti a vězení k přijetí zodpovědnosti a péči za sebe a svého syna.
Eva Flousková (85 let, Broumov) srší energií a vzpomínkami, ale neohlíží se jen do minulosti. Je aktivní předsedkyní Českého svazu žen náchodského okresu a členkou ústředí Českého svazu žen v Praze. Kromě toho působí v revizní komisi Krajské rady seniorů. Do covidu organizovala každoročně řadu vzdělávacích akcí, baví ji tvořit rukama, nebojí se dalekých cest a energii jí dodávají rozhovory s lidmi, kteří mají co říct.
Radim Vít nás vede k samotnému lomu. Stoupáme vzhůru vedle obrovského zařízení na zpracování kamene a teprve teď se před námi otevírá srdce lomu. Veliký prostor, kde se právě těží. V patře lomu pracuje bagr a odtěženou horninu nakládá do korby auta. Když kolem nás náklaďák profrčí, jen se zvíří prach.