„Člověk si nemá stýskat na svou dobu – jsme tady, abychom ji zlepšili."

Jindřich Horkel

Úterý, 24. ledna 2012

Sdílet na:

Když tak listuji na internetu Wikipediemi – českou, slovenskou, německou, řeckou, anglickou a třeba i polskou nebo francouzskou (ještěže máme ty internetové překladače, člověk si počte i když se ve škole neučil), tak mne napadá, co v ní asi bude napsáno za 50 let u data 25. ledna. Bude tam rok 2012? Když jsem procházel toto datum včera, zaujalo mne třeba narození Juraja Jánošíka v roce 1688, „čo bohatým bral a chudým dával". Chtělo by se pokračovat a trochu se za tu slovenštinu skrýt „koľko len ich u nás je, ale okrádajú bohaté i chudobné". Má zkušenost mi však říká, že jich zas tak moc není. Jsou vidět, protože o nich mluvíme a píšeme. Dále jsem našel, že v tento den 1947 zemřel Al Capone na zástavu srdce jako důsledek syfilidy, když mu bylo teprve 48 let.

Co mne však skutečně zaujalo. 25. ledna 1755 byla založena, na popud carevny Alžběty I. Petrovny Moskevská univerzita. Značnou měrou se o ni zasloužil Michail Vasiljevič Lomonosov. A dělá mi docela dobře, vůbec ne z národní hrdosti, ale z důvodu naprosto prozaického, který starší čtenáři určitě pochopí, že zakládající listina první české univerzity byla podepsána papežem Klementem VI. dne 26. ledna 1347, tedy před 665 lety, o celých 408 let dřív. Dělá mi to docela dobře, i když na tom, bohužel, nemám žádný podíl. To by se mnou nebylo k vydržení.

V církevním kalendáři je dnes (svátek má Miloš) „obrácení sv. Pavla". Pro méně informované – neobrátil se, jak to říká lidová pranostika na dnešní den 25. ledna, jak „medvěd na druhý bok (polovina zimy)", ale z pronásledovatele křesťanů se stal, prý po silném mystickém zážitku, věhlasným šiřitelem tenkrát nového učení. I tohle známe ze současnosti. A nebylo třeba mystických zážitků, stačilo jen někde tušit „zlaté tele". O tom však už byla řeč výše. Po Pavlovi zůstalo v jeho Listech (Římanům, Korintským, Thessalonickým a dalších) mnoho moudrosti. Zde je jedna, jejíž praktické uplatňování vyžaduje hodně osobní zodpovědnosti: „Všechno je mi dovoleno, ale ne všechno mi prospívá. Všechno je mi dovoleno, ale já se nedám ničím zotročit".

A úplně na závěr ještě jedna lidová pranostika: „Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda. A když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst". Zatím je nám to jedno. Zajdeme do supermarketu. Hlad mají někde jinde, a je to daleko. Když se však dívám kolem sebe, někdy se již fakt starám. K tomu jsem si dovolil pro nás všechny toto ponaučení (též není snadné jím žít): „Člověk si nemá stýskat na svou dobu – jsme tady, abychom ji zlepšili."

Foto Wikimedia Commons Ghirlandajo