Jaroslav Soumar - výtvarník, pedagog, animátor a v poslední době i scénograf

Kromě své pedagogické profese na Základní umělecké škole v Polici nad Metují pracuje na dalších zajímavých projektech. Děti, tvorba pro ně a s nimi se stala nedílnou součástí jeho života. V ZUŠ v Polici nad Metují pracuje Jaroslav Soumar od roku 1994. Na jeho hodinách se děti učí nejen výtvarným technikám, ale i vztahu ke svému okolí.

"Myslím si, že je velmi důležité, aby děti získaly vztah ke svému městu, krajině kde žijí i k sobě navzájem. Snažím se, aby děti, které jsou dnes ohroženy dobou, měly možnost si takový vztah vytvořit. Tak vznikl například Betlém pro polické náměstí, nebo cedulky upozorňující na uklízení "psích hromádek" v ulicích Police nad Metují," říká Jaroslav Soumar.

Jeho tvorba je inspirovaná životem, vychází ze života a snaží se, aby vycházela z denní reality. Výtvarná tvorba je pro něj prostředkem, jak porozumět okolnímu světu. "Podle mého názoru by výtvarné umění nemělo být vytrženým oborem, ale součástí života. Baví mě kombinovat jednotlivé techniky. Pracuju s počítačem i klasicky kreslím, maluju. Zabývám se počítačovou grafikou, zajímá mě animace. Mimo jiné tvořím obrazy na magnetických deskách. K tomu mě inspirovaly děti. Jedná se o grafiky, které jsou laminované a nalepené na magnetické desce. Jsou tak odolné a bezpečné a dávají prostor pro dětskou aktivitu, fantazii. Děti je mohou pomocí magnetů i vlastních kreseb jednoduše kdykoliv dotvářet podle sebe."

Jaroslav Soumar je ale i autorem dětských knih, které si sám ilustruje. V nakladatelství Bor vyšla autorská kniha Pírko, další s názvem Drobečky.
Kniha Pírko, určená nejmenším dětem vypráví o malém ptačím klukovi Pírkovi, který jednoho jarního dne nalezl semínko květiny, a od té doby se zcela změnil jeho život. Postupně se z bezstarostného mláděte stane zodpovědný, pracovitý a nesobecký příslušník společenství zvířátek žijících v jednom krásném údolí. Kniha Drobečky je složená z drobných vyprávění pro děti doprovázená autorovými vlastními ilustracemi.

V úvodu čteme: "Vzpomínka je jako drobeček na stole. Zůstane v nás. Po čase ji objevíme. Potěší, zahřeje u srdce. Chceme se o ni podělit s ostatními. Tak se narodí příběh a s ním i začátek této knihy. Kdybychom místo slova drobeček dosadili střípek, vyšlo by to nastejno. Drobečky v naší knize jsou vlastně střípky světa, v němž žijeme. Autor z něj vybral, co ho zaujalo, to namaloval a poté ke každému obrázku vytvořil příběh."

Poslední jeho vydanou knihou je knížka s názvem Kaluže.