MUDr. František Langer, absolvent broumovského gymnázia: Postřehy z Brazílie

Podle mezinárodních dohod pro vstup do země z důvodu absolvování lékařské stáže není potřeba vízum, nicméně důrazně doporučuji mít dopředu připravené kontakty na naši ambasádu a raději i rovnou na honorární konzuláty. Mohou se hodit, neboť okamžitě pro příletu na mezinárodní letiště Rio de Janeiro / Galeão – Antonio Carlos Jobim International Airport (GIG), ve stejnojmenné brazilské metropoli, jsem byl ke svému velkému překvapení, ale již k nepříliš velké radosti, internován na oddělení brazilské Federální policie, neboť právě pracovnici pasové kontroly brazilské Federální policie se nejevila možnost mého vpuštění do země bez inkriminovaného víza jako příliš reálná. Nebudu chodit kolem horké kaše. Po sedmi hodinách vysvětlování, vyjednávání, dohadování, doprošování, hořekování a nadávek, ty raději v češtině, jsem se dokázal spojit s pracovníky naší ambasády, kteří urgovali vysoce postavené představitele ministerstva vnitra Brazílie a Federální policie. Nakonec se vše podařilo a po urputném boji s lidskou blbostí jsem byl vítězně "vpuštěn" do země.

Tímto bych chtěl vyslovit velký dík pracovníkům naší ambasády a Honorárního konzulátu ve město Sao Paulo a Honorárnímu konzulátu ve městě Rio de Janeiro, kteří se projevili jako skuteční profesionálové a v těžkých chvílích mě podporovali slovy: "Hlavně se nenechte naložit na zpáteční letadlo do Dubaje! V krajní nouzi se braňte silou a co nejhlasitěji křičte – cônsulado / konzulát." Zřejmě jsou na podobné situace zvyklí.

Poučení z této události je jasné. Kromě všech možných i nemožných telefonních čísel mějte u sebe všechny možné i nemožné doklady a samozřejmě mobilní telefon (právo na jeden telefonát je pouze v hollywoodských filmech), a to včetně nabíječky. Nepočítejte s tím, že vás pustí k vašemu zavazadlu v nákladovém prostoru letadla.

Celkem čtyři týdny jsem působil na oddělení Internal Medicine – General, v nemocnici Hospital da Cruz Vermelha, Curitiba, kde jsem byl přiřazen k promočnímu ročníku absolvujícímu praxi na interní klinice. Obvykle jsem tam trávil 6-8 hodin denně a komunikace probíhala samozřejmě v angličtině. Úroveň vybavení i zdravotní péče je srovnatelná s poměry u nás. Nutné podotknout, že jako tehdejší student 3. ročníku lékařské fakulty, jsem splňoval vše, co brazilský student 6. ročníku. Zúčastňoval jsem se vizit, ambulancí různých klinik (neurologie, vnitřní lékařství, radiologie) a také klinických seminářů.

Ubytován jsem byl v rodině studenta medicíny. Jednalo se o klasický rodinný dům, kde jsem měl přiměřenou míru soukromí. Stravování v nemocniční menze se mi jevilo jako kvalitní a dostatečné. Cena jídla 10 Rios zhruba odpovídala našim 100 CZK. Do nemocnice jsem se dopravoval autobusem (jízdenka za 2,6 Rios, tj. 26 CZK). Rodina, u které jsem přebýval, zprostředkovala kompletní prohlídku města. Postupně jsem se seznámil s historickým centrem, parky Tingui a Barigui, navštívili jsme Operu de Arame nebo muzeum pojmenované po Oscaru Niemayerovi, projektantu hlavního města Brasilia. Navštívili jsme i městečko Morretes asi 15 km od našeho hlavního působiště s ochutnávkou tradičního menu včetně místní pochoutky baheada, což je v podstatě banán s masem a musím říct, že to vůbec nebylo špatné.

Dále se mi dostalo možnosti poznat i další části této ohromné země. Navštívil jsem velkoměsto Belo Horizonte, městečko Ouro Preto (Černé zlato) - jedno z nejstarších měst v Brazílii a samozřejmě jsem navštívil Rio de Janeiro a jsem rád, že se mi dostalo možnosti poznat toto město i jinak, než z kanceláře Federální policie. Navštívil jsem proslulé pláže jako Copacabana nebo Ipanema a nemohl jsem vynechat ani výjezd na vrchol "Homole cukru" (Sugarloaf).

Integrace s místními studenty byla vysoká. Brazilci jsou neuvěřitelně přátelští a vstřícní lidé. Z našeho pohledu snad jen hygiena je zde všeobecně na nižší úrovni, než jsme zvyklí. Brazílii opravdu vřele doporučuji, a pokud se pro ni rozhodnete, přeji vám, abyste při vstupu na brazilskou půdu nemuseli zažít obdobné peripetie na uvítanou, jako jsem musel zažít já. Mám z Brazílie mnoho krásných zážitků a dobrých přátel.