Naháči a chlupáči u Baltu

Zakusuju housku s matjesem a koukám do divokého šedého Baltu. Zase fouká. Vyndávám si z pusy prameny vlasů. U Baltu. "Smrdí" to tu rybami a svobodou. Možná pro jedno či pro druhé sem chce člověk znovu.

Tentokrát na ostrově Rujána. Vše tiká vlastním ostrovním tempem. Po učesaných cyklostezkách proudí kolaři pro čerstvé pečivo. Dopoledne v písku ubíhá lenivě pomalu, i když je okolní voda rozbouřená, ledová a kalná.

S ostrovem německého severu si velká část z nás spojí procházky kolem křídových útesů, proutěné plážové koše u vyšperkovaných lázeňských měst a také FKK (Freikörperkultur). Naturismus nebo nudismus označuje hnutí, jehož zastánci praktikují nahotu na vyhrazených veřejných místech nebo v soukromí. A jak dále říká Wikipedie: německá naturistická hnutí s tím přišla jako první na světě (r. 1898). Je k zamyšlení (a na větrných plážích vás to hnedle napadne), zda prvotním impulzem nebyla snaha zbavit se nepříjemně studících plavek. Každopádně naháči k Rujáně tak nějak patří a jsou tu v pravdě stále doma.

Jen o pár kilometrů východněji, v sousedním Polsku, je situace jiná. I tady byste samozřejmě našli nudistické pláže, ale bude jich pomálu. Vzpomínám si na úsměvnou historku se zoufalým osamělým nudistou, který nás "pronásledoval" písečnými dunami. Byla tenkrát opravdu zima, schylovalo se k bouřce. Pláž u polského Kolobřehu byla vylidněná. Chtěli jsme se ošplouchnout po celodenním výletu. Shodili jsme tedy narychlo oblečení a skočili do příboje. Než jsme se stačili osušit, utíkal naším směrem starší rozradovaný naháč. Když jsme se po chvíli oblékli, zklamaně se odšoural do borového lesíku. Čekala nás k večeři horká polévka, a tak jsme ještě jednou nakrátko zapluli do chladných vln. Naháč se tu během chvíle nakrátko objevil znovu. Když jsme odcházeli od moře, manžel trochu jízlivě zapřemýšlel, zda má shodit trenky a dát rozplavbu do třetice...

Co ale v Polsku najisto frčí, jsou pochody "od majáku k majáku". Tak jako se zlézají v Rakousku či Slovensku s batohem hory, v placatém Polsku mají plážovou alternativu trampingu. Přes den pochod bosky po tvrdém písku omílaném vodou, koupačka a polední oddech pod borovicemi, večer pivko v plážových barech a nakonec noční romantika ve spacáku pod osvětleným majákem. Když vyjde počasí, nemá to chybu.

A závěrem – co mají baltské pláže "nově" společné? Najdete tu na každém rohu úseky vyhrazené pro psy. Pejskaři ani samotní psi jejich hranice ale nijak obzvlášť nerespektují a procházky pojímají dost volnomyšlenkářsky. Můžete tedy přemýšlet, jací sousedé v písku jsou vám milejší. Tlupa naháčů, nebo smečka chlupáčů?