Narodil se Kristus Pán - proč?

Studenti si vypravují, jak opsali kompozici z matematiky. Jeden připnul řešení příkladů učitelce na svetr, a jak chodila mezi lavicemi, roznesla ho po celé třídě.

Všem nám stačilo dobré vysvědčení. Na to, že si nic užitečného ze školy neodnášíme a v životě budeme bezradní i proto, že nám chybí potřebné dovednosti a znalosti, jsme nemysleli.

Podobně odbýváme poselství Vánoc a narození Ježíše konstatováním, že se budeme mít dva dni dobře a rodiče či přátelé nás zahrnou pozorností. Věřící nanejvýš tím, že díky jemu budeme spaseni. Na to, že "Jeho" narození se můžeme mít v životě pohádkově stále, většinou nemyslíme.

Žijeme ve strachu z imigrantů, posloucháme blekotání politiků o krizi a pomluvám na adresu lidí, o kterých nic nevíme. Třeseme se o blahobyt, ve kterém sice žijeme, ale který jsme si pramálo zasloužili, protože je na úkor jiných lidí, přírody, na úkor těch, co přijdou po nás.

Mnozí stále žijí jako před těmi dvěma tisíci lety, kdy lidé jinak mysleli a jednali – oko za oko, zub za zub, bylo psáno – měli jiné schopnosti. Třeba podle temných odstínů obrazů ze středověku odkazují vědci na jiné vidění našich předků.

Zatímco jasné vidění nám bylo "dáno", své myšlení mnozí nezměnili. Asi jim nikdo neřekl, že Ježíš nám přišel "ukázat svým životem a jasně sdělit, že v novém věku, který jeho narození předznamenalo, už nemáme oplácet zlé zlým, ale chovat se k druhým tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám. Milovat ostatní jako sebe samé."

Řekněte, zda není jednodušší, jako těm studentům, co opsali kompozici, nemyslet na zítřek, nebo jako některým věřícím jen spoléhat se na "spasení", než prokazovat všem kolem lásku a chovat se mravně? A pak žehrat, že nás škola nic nenaučila, nadávat na zkaženost světa a bezvýchodnost situace, do které jsme se vlastním přičiněním dostali.

Ježíš přišel s učením lásky, které vystřídalo starý věk tvrdých odplat a života v utrpení a bolesti. Uplatňovat toto "nové" je zárukou života ve zdraví a dostatku. Zná to každý, kdo kráčí v "Jeho" stopách, každý, kdo miluje a dbá na svoje chování vůči lidem a celé přírodě. Kdo to neumí a jen užívá života bez ohledu na druhé, nebo pouze čeká na spasení, připravuje si život ve strachu a trápení, nakonec v nemoci a možná i v bídě.

"Narodil se Kristus Pán" abychom se měli rádi a jeden druhému byli prospěšní, druhým dávali i to, oč by sami nepožádali. To je umění života bohatě odměňovaného zdravím a pohodou.