Navzdory mrazu a sněžení se návštěvníci besedy přesunuli na Saharu

Díky jeho promítání a komentáři mohli být diváci konfrontováni jak se saharským pískem, tak s vedrem na padnutí. Neopakovatelné záběry na běžce uprostřed "největšího pískoviště světa" se vryly do paměti snad všech, kteří je viděli. A všichni museli smeknout před odvahou a silou těch téměř dvou stovek maratonců, kteří se postavili v loňském roce na start.

V jakoby přidané hodnotě k samotnému extrémnímu závodu ukázal Jiří Horský i odvrácenou stranu světa. Běh se konal v místech, kde Alžírsko zřídilo několik utečeneckých táborů pro obyvatele okupované Západní Sahary. Životní podmínky, pro středoevropana téměř nepochopitelné, a podle všeho i nuda k uzoufání jsou typickým obrázkem života utečenců.

Po skončení promítání "Sahary" a po zodpovězení řady dotazů ještě Jiří Horský promítl výběr ze svého putování po Laosu, které uskutečnil v rámci několikaměsíční cesty po Indočíně před čtyřmi lety. Stejně snadno jako se diváci ponořili do písku Sahary, se proplétali úzkými uličkami asijských měst, aby všechny nakonec překvapila realita v podobě asi deseti centimetrů čerstvě napadlého sněhu.