Oktáva úspěšně odmaturovala. Závěrečné slovo absolventky gymnázia

Nyní se na vás obracím jako na učitele, kteří nás provázeli celým osmiletým studiem na gymnáziu. Po celou dobu jste nás pevnou rukou vedli, a zároveň nabádali k samostatnosti. Byli jste důslední, vždy ale s nadhledem. Učili jste nás pokoře a respektu, a zároveň jste nás motivovali k větším výkonům. Vždy jste ale laťku nastavili dostatečně vysoko, abychom se museli snažit, ale nikdy ne tak vysoko, abychom ji překonat nedokázali.

Trvali jste na znalostech faktů, a stejně tak jste podporovali kreativitu a schopnost poradit si za všech okolností. Věřili jste v poctivou tvrdou přípravu, ale oceňovali jste kouzlo občasné improvizace. Zuby nehty jste ve třídě udržovali klid a morálku, ale nesčetněkrát jste se dokázali ze srdce smát spolu s námi. Strávili jste s námi nejen stovky hodin ve školních lavicích, ale také jste nás provázeli na mnoha kurzech, akcích a výletech a podporovali na soutěžích – mnohdy jste nám tak věnovali i část svého vzácného volného času. Za toto vám všem patří velké díky.

Děkujeme také naším dvěma třídním učitelům – panu Jiřímu Mohelníkovi a panu Milanovi Kulhánkovi, kteří před zapomněním a zničením chránili kromě našich vědomostí také třídní knihy a omluvné listy a udržovali ve třídě po celé ty roky všeobecnou harmonii.

Jako předsedkyně třídy bych ještě chtěla poděkovat celé třídní radě, pokladníkům, těm, kteří pomáhali organizovat školní výlety a všechny třídní akce – od lekcí jógy v hodinách dějepisu v primě, až po maturitní ples a poslední zvonění oktávy.

Říká se, že "osud míchá karty, my hrajeme". Doufám tedy, že jsme tuto část odehráli se ctí a že jsme se zde naučili to, co budeme pro další život potřebovat, a především doufám, že to dnes není naposledy, co se všichni setkáváme. Děkuji za pozornost.