Polský kámen, příčina odporu proti železnici?

JINDŘICH HORKEL

Středa, 11. ledna 2012

Sdílet na:

Nedávno mi volal kamarád z Moravy. „Co vy to jste tam na Broumovsku za lidi? Po republice se ruší železniční tratě, lidé nadávají, starostové se rozčilují. A vám chtějí trať obnovit, a vy jste proti." Tak to mne urazil. I když je opravdu 70 % Broumováků proti obnově železničního spojení z Polska, které bylo přerušeno někdy po válce nejprve z obav před možným obsazením Kladska ze strany Československa a úplně ukončeno roku 1980.

Koleje byly postupně sneseny, dochovalo se těleso a některé umělé stavby. Na české straně bylo demontováno asi 1,7 km kolejí mezi zastávkou v Otovicích a státní hranicí. (Obnova trati Ścinawka Średnia – Tlumaczów)

„Já nejsem odpůrce proti vlaku," řekl starosta Otovic Petr Novák. „Kdyby tady nebyl ten nešťastný lom, tak já jsem první, který bych v zastupitelstvu zdvíhal obě dvě ruce proto, aby jezdil přes Otovice vlak. Já nebojuji proti vlaku, bojuji proti šutru. Domnívám se, že ta anketa není proti vlaku, ale proti kamenu. Kdyby tady nebyl lom, tak je to 70% pro vlak a 30% proti. A veřejnému mínění nepomáhá ani postup, jakým se ten záměr dostává na svět."

Že by závist, že někdo vydělá? No snad občas, u někoho, trochu, jsme lidé. Ale v zásadě mne starosta z tohoto omylu vyvedl. Ještě řekl: „Ubývají lidi. Před šesti lety měla obec 385 obyvatel, pak se to dostalo až na 399 a teď máme asi 366. Ta tendence je klesající. Starousedlíci vymírají a mladí sem nejdou. Nikdo nepřichází. Deset let se tu nepostavil nový rodinný dům. Všude se staví – v Božanově, v Martínkovicích, v Křinicích, v Šonově, jenom ne v Otoviccíh. A já si myslím, že to právě souvisí s tím vlakem. Dohady o železnici mají tedy za následek i to, že tu nikdo nechce investovat a nikdo tady nechce postavit barák. Pokud chceme nastartovat nějaký rozvoj obce, potřebujeme, aby ten vlak buď co nejrychleji tady jezdil, abychom už věděli, že jezdí, a ti lidi by sem šli, že tady bude třeba dobré spojení, nebo ať ten vlak nikdy nejezdí."

Asi má smůlu. Pokud to záleží na zdravém rozumu, pak si neodvažuji vůbec tipovat. Pokud to je otázka politické vůle, letos budou parlamentní a krajské volby. A my, občané Broumovska, jsme 70 : 30 proti.

Je smutné, když nám zkušenost velí vidět za vším na prvním místě chamtivost, korupci, touhu zbohatnout, pokud možno bezpracně a na úkor druhých. Připadá mi to však stejné, jako jsme si mnozí nechali vnutit blbou náladu. Když vím, že to, jakou mám náladu, je především moje věc a mohu si za to převážně sám. Stačí se jen přinutit třeba jen tak se na někoho usmát, mile prohovořit, oslovit upřímně a s láskou druhého, a blbá nálada je ta tam.

A tak si představuji, že bych nepodezíral těžaře, že podplácejí vesnice v Polsku, aby držely ústa. Představuji si, že nepodezírám politiky či podnikatele, když mi zrušili bez optání trať za domem a jako zázrakem ji chtějí najednou obnovit, že nedostali slíbený tučný úplatek, ale jen se ve svém myšlení trochu posunuli. A díky kamenu si uvědomili skutečný význam a doslova poklad, kterým koleje z Broumova na obě strany do Polska mohou být. Nakonec si představuji, že všem, od starosty přes hejtmana až k těm těžařům jde také o to, aby odškodnili ostatní za to, že nadmíru budou zatěžovat jejich životní prostředí. A obnoví spojení z Walbrzychu do Klodska jako i obchodně významné pro nás občany, pro výměnu zboží v našem regionu, pro rozvoj turistického ruchu. A zavedou i osobní dopravu. I když asi zpočátku ztrátovou.

Protože tím se Broumovsko z města na konci světa rázem ocitne na jeho začátku. Turista, obchodník, přijíždějící po železnici z Krakowa či Warszavy do České republiky, se najednou ocitne nejdřív na Broumovsku. A pak to naše 70 ku 30 proti železnici vypadá opravdu divně.