Ubytování v (ne)soukromí

Ubytování v soukromí má podle průvodce i poutavých letáků nespočet výhod:
• Cítíte se více jako doma, ne jako turisti. Máte klíče od domu, spravujete si bydlení v podstatě sami.
• Můžete ušetřit i několikanásobek toho, co byste utratili za hotel, a s větším soukromím.
• Konverzací s místními získáte poctivé tipy na cesty. Autenticita ubytování vám dodá vhled do dané kultury, do stylu života místních.

Tato forma ubytování může ale občas přinést i pár neinzerovaných humorných epizod...

"Luiso, skoč mi pro pivo!" huláká José na svou choť nejméně pošesté od doby, co jsme dorazili do malého domku nedaleko palmového háje. Laškovně na mě mrkne z houpacího křesla a ukáže jednoznačně palec nahoru.

Celá rodina slaví, ubytovali jsme se právě u nich. Samozřejmě každého nájemce potěší zákazník, ale takové dětinské a nepokryté nadšení z dovezených financí, které tu už několik hodin panuje, jednoho až zaskočí.

Nikdo nechce být zbytečný šťoura a kazit uvolněnou rodinnou náladu, a tak se manžel snaží spravit bojler ve sprše, který probíjí, zatímco já vybíhám za Josém sehnat chybějící záchodové prkénko. Ten na mě ale jen opětovně zvesela mrkne a ukáže jednoznačně palec nahoru. Nevím, co to přesně znamená v tomto okamžiku. Ale záhy to vzdávám, mám pocit, že mě jinak brzo pošle pro další pivo. Vracím se do pokoje a beru si do sprchy plastové boty.

Večeře je výtečná, Luisa pyšně zavlní boky. Plody moře, pečené banánové lupínky, congrí (fazole s rýží), cibulová salsa, čerstvé ovoce... Není možné vše sníst, a tak si Luisa občas familiérně nabídne přímo ode mě. Trošku mě její nenechavá tlapka v talíři znervózňuje, ale José už běží ke stolu se třtinovým rumem a palcem nahoru. Zase bude dobře.

Položím se na postel a myslím na zítřejší túru po tabákových plantážích. "Ty umíš jezdit na koni?" ptá se mě manžel. "Ne!" odpovím. "Tak proč jsme si od nich koupili celodenní výlet na koních?" Havana Club 8 Aňos 1 L 40%?

Ještě letmo pomlátíme komáry, kteří sem děravou moskytiérou zabloudili, a hurá na kutě. Jsem v polospánku, když se ozve ječivá ženská fistule kontra ožralecký chrapot. Mladí se vrátili domů, vypadá to na divokou hádku. Otočím klíčem v zámku a strčím uši pod polštář. Je to na nože.

Vtom moji pozornost přitáhnou nové rány a šramot venku na dvoře. Co se zase děje? Zloději? Dusot a bušení přeruší děsivé zakvílení. Kvííííííí kvi kvííí! To je snad prase? Chytám se za hlavu. Domácí porážka prasete jako půlnoční překvapení... A sousedská pařba až do rána.

Zhroutím se na postel s tikem v oku. Ale vždycky to chci všechno kompletně zažít, neslevím ničemu – mám to. "Tak dobrou, za dvě hodiny vyrážíme na výlet koňmo," mrkne na mě laškovně manžel a ukáže jednoznačně palec nahoru!