Mackovou cestou, přes pramen sv. Huberta až na Bischofstein
Nedělní toulky se hlásí o slovo! Dnes s nimi vyrazíme na Teplicko do Jiráskových skal, kde ochutnáme křišťálově čistou vodu u pramene sv. Huberta, vyšplháme na zříceninu hradu Skály, obejdeme Černé jezírko a občerstvíme se na Bischofsteinu. Vydáte se s námi?
.jpg)
Černé jezírko na Bischofsteinu.
Auto dnes necháme odpočívat doma a frčíme vlakem na nádraží v Teplicích nad Metují. Odtud už vyrážíme po svých k hlavní cestě, kde zahneme doleva na žlutou turistickou cestu a té se budeme držet více než čtyři kilometry. Pár minut chůze musíme přetrpět projíždějící auta a na křižovatce u bývalé Rybárny se dáváme vlevo, kde nás po chvíli mezi baráčky vítá Mackova cesta.
Hurá, jsme v přírodě a místo aut můžeme konečně pozorovat pasoucí se koně a krásné výhledy na protější kopečky začínajících Jiráskových skal. Ty jsou součástí Adršpašsko-teplických skal a svůj název získaly podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu.
Žlutě značená Mackova cesta nás vede mírným stoupáním přes šťavnatě zeleno-žluté pampeliškové louky až k okraji lesa, kterým za chvíli dojdeme k prameni sv. Huberta. Do uměle vytvořené tůňky, vybudované v roce 1937, stříká ledově chladná voda. Nabíráme do dlaní – hmmm, osvěžující a výborná…
„Ty studánko Páně, máš křišťálovou vodu, Ty navracíš zdraví v každém čase shonu, čistá a zázračná jako srdce Páně, oj Ty má studánko, Ty nedojdeš k haně,“ praví zasklený nápis u pramene a my, osvěženi, kráčíme dál…
Lesní cesty vystlané jehličím a bělavým pískem nás vedou k rozcestí nad Mariánskou kapličkou, odkud nám zbývá už jen 1,5 kilometru k osadě Skály s oblíbeným výletním místem – zámečkem Bischofstein. Tady už se pro změnu hlásí o slovo naše kručící žaludky. Vzhůru na jídlo a jedno pěnivé…
Plná bříška nechceme po obědě příliš zatěžovat, a tak se zlehka vydáváme kolem Černého jezírka, které se nachází nedaleko bývalého barokního areálu, kde se na hřišti mohou vyřádit i nejmladší ratolesti. Jezírko vzniklo umělým zadržením vody a jeho název byl odvozen od tmavého zbarvení vody způsobeného látkami uvolňujícími se z rašeliny, mechů a silné vrstvy rostlinných zbytků v bahně na dně.
Nad jezírkem se tyčí zřícenina gotického hradu Skály, k jehož vrcholu na pískovcové skále stoupáme s jazykem na vestě. Schodů nepočítaně, skoro až moc, ale výhledy stojí za to! A ta tajemství z dob Jiráskových jsou tady vetkaná do skal…
Odhodlal se v noci do pustého hradu, když tam opět světlo proskočilo a tiše zářilo, zažehnat to strašidlo, ale že se vrátil bled, smuten a že ani slova nepromluvil a nic nezjevil, co spatřil, co se mu stalo…
“Znal jsem ta místa z dřívějších dob. Ale tou dobou jsem zaslechl o nich zvláštní historii. Pověděl mně ji zesnulý obchodník plátny, “světák”, Vendelín Klikar. O třech bratřích z Police vypravoval, z nichž jeden byl správcem v bišofštejnském dvoře a druhý tam sládkem, a jak třetí bratr, soused polický, přišel je na Štědrý den navštívit, jaké měl cestou vidění a jak se pak na hoře v skalné rozvalině zjevilo světlo a jak tam i poté tajemně svítívalo; po čase že přijela vrchnost, hradecký kanovník, a ten že se odhodlal v noci do pustého hradu, když tam opět světlo proskočilo a tiše zářilo, zažehnat to strašidlo, ale že se vrátil bled, smuten a že ani slova nepromluvil a nic nezjevil, co spatřil, co se mu stalo… Toto vypravování mne tak chytlo, že jsem zatoužil znovu prohlédnout si ta místa,” praví Alois Jirásek.
Kdo by si chtěl výlet prodloužit, může od Bischofsteinu vyrazit ještě do nedalekých Supích skal s nejvyšším vrcholem Čáp (786 m n. m.). My už ale raději balíme „saky paky“ a z osady Skály se vydáváme po modré zpátky do Teplic nad Metují.
Celková délka trasy, kterou najdete ZDE, je kolem deseti kilometrů a bez zastávek se dá zvládnout kolem tří hodin. S obědem a neustálým kocháním raději více… Pokud se na výlet vydáte, budeme moc rádi, nasdílíte-li fotky s označením Našeho Broumovska anebo dáte vědět, jak se vám trasa líbila.
