Bourges – město, kde se (ne)bojí

Kristýna Kvapilová, foto Broumov2028+, placená propagace

Úterý, 3. prosince 2024

Sdílet na:

Ve dnech 14.-18. října se skupina zástupců a zástupkyň kulturních aktérů v čele se starostou Broumova Arnoldem Vodochodským a radním pro kulturu Michalem Čepelkou vydala na závěrečnou studijní cestu do francouzského města Bourges, kde se setkali s řadou zástupců a zástupkyň z KKS a kulturního sektoru.

Studijní cesta byla programově velmi nabitá, což odráželo nabitou atmosféru v Bourges, které jako nejmenší francouzské město získalo vloni na podzim titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. Získaný titul byl propsán všude, od propagačních materiálů po placky, které obyvatelé nosili hrdě na hrudi, taškách nebo batozích. Odrážel se ve veřejném prostoru, ale především v životech lidí.

Bourges ve své kandidatuře reaguje na výzvy spojené se změnou klimatu, kterou zde obyvatelé cítí na vlastní kůži. Vedení města na to reaguje pomocí různých opatření, která se na první pohled zdají být „nepopulární“, ale skrze kulturu se je daří lidem vysvětlovat. Jedním z konkrétních příkladů je zavedení bezplatné autobusové dopravy, která nahradila auta v centru města nebo rekonstrukce starých, nevyužívaných prostor namísto stavby nových.

„Inspirativním místem byl pro mě Hôtel-Dieu, který byl v minulosti nemocnicí a následně byl komplex upraven na byty. V jeho nádvoří se nachází starý kostel, který je uvnitř zcela odstrojen až na základní stavební materiál. Tento prostor má úžasný genius loci a bude zajímavé sledovat jeho budoucí úpravu na rezidenční zázemí umělců i s ohledem na podobné prostory v našem městě,“ říká Michal Čepelka, broumovský radní pro kulturu.

Daří se tu i nezávislé kultuře – skupina místních maminek začala s výukou tanců pro děti a během covidu své aktivity rozšířily i o vaření jídel pro sociálně-vyloučené lokality. Právě u práce s lidmi z vyloučených lokalit zůstaly a věnují se mu i po skončení covidu. Organizují vzdělávací akce pro ženy s migračním původem, ale i ty francouzské, pracují s dětmi i s dospělými. Jejich cílem je dát hlas těm, kteří často stojí na okraji společnosti.

Důraz na zapojování veřejnosti byl cítit ve všech institucích, které jsme navštívili. Budova městské knihovny je přístupná i pro lidi s postiženími, nabízí herní oddělení pro dospívající, počítače s internetem a pomoc pracovníků a pracovnic pro sociálně-slabší návštěvníky knihovny, ale mají i oddělení s LGBTQAI+ tématikou, prostor pro výstavy, pro divadlo i pro venkovní akce. V době, kdy jsme knihovnu navštívili, dětské oddělení bylo plné maminek s dětmi – společně zde mohou trávit čas a socializovat se.

„Bylo zřejmé, že zaměření na děti a mládež je pro knihovnu prioritou. Dětské oddělení doslova žilo a že rodiče s dětmi zde evidentně tráví čas pravidelně. Velmi oceňuji také práci knihovny s teenagery, pro které byl vytvořen speciální prostor pro hraní her, což přirozeně podporuje jejich vztah ke knihovně jako místu k trávení volného času,“ doplňuje Žaneta Vávrová, ředitelka Vzdělávacího a kulturního centra Broumov

Během studijní cesty se broumovská skupina setkala i se zástupci města. „Starosta je klíčovým hnacím motorem celé kandidatury, díky čemuž je tento projekt ve městě skutečně hluboce propsaný a viditelný. Na obyvatelích je patrná hrdost na to, že jejich město získalo titul,“ říká Vávrová. Právě angažovanost politické reprezentace města byla inspirací pro Michala Čepelku: „Konkrétní zkušenost (dovednost politika), kterou jsem získal z města, které je jedním z mála měst, kde iniciativa kandidatury na EHMK přišla přímo ze strany politické reprezentace. Tento přístup ke kandidatuře jako nositeli společenských změn se zde tak stal mnohem intenzivnějším a jeho dopady byly cítit všude po městě.“

Studijní cesta se uskutečnila v rámci projektu Study visit Broumov 2028 podpořeného ve výzvě NPO - 4.5 Rozvoj kulturního a kreativního sektoru – Status umělce - Výzva č. 4/2023 – Mobilita III.