Ekologické hospodaření nám dává velký smysl
Kvalitní jídlo začíná u zdravé půdy, péče o krajinu a lidí, kteří svou práci dělají s respektem k přírodě. Na Broumovsku najdeme několik farem, které hospodaří právě v tomto duchu a my bychom vám je rádi ve spolupráci s Regionálním produktem Broumovsko v následujících týdnech představili. Jako první jsme navštívili Leontýnu Bláhovou z Ekofarmy Adršpach.
.jpg)
Můžete nám představit Ekofarmu Adršpach a přiblížit její historii?
Farma samotná tady podle historických zmínek stojí už od 19. století. Do nynější podoby ji vybudoval bývalý majitel, od kterého jsme farmu zhruba před třemi lety koupili. A s novým majitelem jsem sem přišla i já. Ekologický režim tady byl celou dobu a my jsme na to rádi navázali, protože nám to dává velký smysl. Farma se nachází v CHKO Broumovsko, tak je pro nás radost v tom pokračovat.
Proč jste si pro chov vybrali plemeno Charolais?
Plemeno je francouzské, pochází z Burgundska – tamní krajina je víceméně stejná jako tady, jenom je tam o trochu tepleji. Toto plemeno bylo tady na farmě už historicky, my jsme jenom trošku obměnili stádo, nakoupili jsme nová zvířata, ale jinak je to pro nás výhoda v tom, že je to jedno z nejčetnějších masných plemen v České republice, které má vysokou výtěžnost, takže z jednoho kusu při stejném zvířeti vytěžíme víc masa, než kdybychom používali jiné plemeno. Navíc je to takové malebné plemeno – jak je Adršpach víceméně stále zelený a k tomu modrá obloha, když se poštěstí, tak ty bílé majestátní krávy na pastvě jsou hezké i na pohled.
Co pro vás v praxi znamená hospodařit podle zásad ekologického zemědělství?
Ve své dosavadní praxi jsem zatím vždycky hospodařila v ekologickém zemědělství, takže pro mě je to přirozené a není to pro nás žádné omezení. Je to dobrovolný závazek, ke kterému tak přistupujeme. Je to vlastně návrat ke kořenům, kdy nepoužíváme pesticidy nebo herbicidy – když najdeme plevel, tak se ho snažíme odstranit mechanicky, místo abychom to postříkali a zanechávali v půdě zbytečná rezidua, která zatěžují krajinu.
Pro zvířata to znamená, že jsou krmena pouze krmením z ekologické produkce. Máme vlastní ekologickou produkci, takže všechno, co vypěstujeme, dáváme zpátky zvířatům. Z pohledu senosečí, když člověk třeba jede podél pole a říká si, že to zemědělci posekali moc brzo, tak to není brzo. Je to kvůli ochraně modráska, jehož larvičky žijí jen na určitých bylinách, které se tam vyskytnou právě díky senoseči. Nebo například vidíte, že už je srpen a zemědělci ještě neposekali, tráva je stará, přemoklá nebo přeschlá. To se děje z důvodu ochrany chřástala, což je takový malý ptáček, který hnízdí na zemi a kdybychom sekali dřív, tak bychom mu zničili hnízdiště. Takže máme jako ekofarma úpravu termínů některých sklizní. Některé trávy už pro nás samozřejmě nejsou pak využitelné, ale zase tím pomáháme přírodě.
Zemědělci mají povinnost do 31. 7. sklidit, takže se může stát, že třeba v polovině července už jsou všechny plochy posekané. Hmyz a včely pak nemají kam létat pro pyl, takže kolem orné půdy vysazujeme medonosné pásy, které se sekají až později a díky tomu tam zůstává plocha pro hmyz. Znamená to tedy, že se snažíme k přírodě zpátky přiblížit a vrátit krajinu do původního rázu, než abychom ji jenom vytěžili a nic po nás nezůstalo.
Jakým způsobem pečujete o životní podmínky skotu?
V ekologickém chovu máme spoustu nařízení, která ale samozřejmě také vycházejí ze své přirozenosti, takže oproti konvenčnímu chovu u nás mají zvířata větší životní prostor. Matky necháváme s telaty až do odstavu. Není to jako u mléčných plemen, kdy se jim telata seberou. Panuje tady větší přirozenost dané rodiny. Vzhledem k tomu, že ta zvířata známe a víme, že krávy opravdu mají svoje kamarádky, tak se snažíme také zachovávat dané skupiny tak, aby zvířata neměla stres.
Na jaké zásady při chovu kladete největší důraz?
Důležité je pro nás zdraví zvířat a kvalitní krmivo, bez kterého bychom neměli řádnou produkci, takže několikrát za den provádíme kontrolu zvířat. Nemáme zas tak veliké stádo, máme kolem 120 matek, takže je známe podle čísel. Vybavíme si, která je která, a v případě nějakého úrazu nebo choroby můžeme poskytnout individuální péči. Také máme delší ochranné lhůty, když už musíme použít léčivo, takže v mase se potom nevyskytují žádná rezidua a nežádoucí látky.
Jak důležitou roli hraje okolní krajina pro fungování farmy?
V Adršpachu je trochu chladněji než ve zbytku republiky, ale zvířatům to vyhovuje. Jak z pohledu teploty, kdy mají radši chladnější počasí než ta úmorná vedra, a zároveň je tady dostatek stále zelené pastvy. My jako zemědělci se těmto podmínkám musíme přizpůsobit. Občas nás sužuje sucho nebo povodně, z té produkční podstaty proto vybíráme plodiny, které jsou vhodnější do těchto drsnějších podmínek. Snažíme se tomu každoročně přizpůsobit jak výběrem plodin, tak i tím, že zvířata jsou na zimu ustájená.
Jak podle vás ekologické hospodaření přispívá k ochraně přírody a zachování zdejší kulturní krajiny?
Různými způsoby. Jednak se snažíme chránit druhy, o kterých už jsem mluvila, modrásci, chřástal… Zároveň budujeme větší pásy kolem vod – když se voda rozlije, tak aby se měla kde vsáknout. Na pozemcích máme Nebeský rybník, kde žijí obojživelníci, tím se snažíme podpořit biodiverzitu.
Jaké jsou největší výzvy, se kterými se jako ekologická farma potýkáte?
Stejně jako všichni zemědělci i my jsme velmi ovlivněni počasím, takže největší výzvou jsou sucha nebo naopak povodně. Nebo jen deštivé počasí v době, kdy jsou obilí nebo trávy přesně vhodné ke sklizni z pohledu jejich výživové hodnoty.
Jaké produkty mohou zákazníci na vaší farmě zakoupit? Můžou si nakoupit přímo tady, nebo jsou i jiné možnosti?
Zájemci si u nás mohou nakoupit osobně nebo online. Pokud nevědí, co přesně koupit, tak jim nějaké maso rádi doporučíme. Máme výhodu v tom, že u nás nekoupíte takovou tu velkou tašku masa, se kterou si občas hospodyňky neví rady. Když přijdete, že chcete maso na omáčku, dostanete čtyři plátky na omáčku. Produkty je možné objednat přes telefon nebo email a tady si je pak jenom vyzvednout a zaplatit, hotově či kartou. Přes náš e-shop si mohou lidé nechat zboží doručit až domů, v chladícím termoboxu.
Jak zákazník pozná kvalitní hovězí maso a proč se podle vás vyplatí vybírat maso z ekologického chovu?
Já jsem především zastánce toho, aby si lidé kupovali maso z českých chovů, a podpořili tak naše zemědělce. Přála bych si, aby konečně všichni přišli na to, že české maso může být i výrazně lepší než například populární argentinský steak.
Kontrolovaný chov poznáte už z etikety, na které je označení ekologické produkce a taky je tam vidět, kde a kdy je maso bouráno. U bio masa je delší doba výkrmů, přirozenější chov zvířat. Taky delší doba ochranných lhůt při případném léčení, takže tam je prakticky nulové riziko nějakých reziduí v mase. Zároveň je to podpora místních a přijde mi lepší koupit si maso od někoho, koho znám, než od nějakých „no name“ producentů ve velkém obchodním řetězci. Kvalitní maso také poznáte doma při kuchyňské úpravě. Vlákna jsou jemnější, chuť je výraznější, maso je křehčí a samozřejmě je i rychleji upravené.
Jak spolupracujete s místními obyvateli, restauracemi nebo dalšími producenty v regionu?
Zaměstnáváme místní, jak brigádně, tak na hlavní pracovní poměr. Snažíme se zapojit do chodu obce, takže jsme například při povodních pomáhali s naší technikou, to je pro nás samozřejmost. Také jsme finančně přispěli na opravu cesty, kterou velmi intenzivně využíváme k obhospodařování našich pozemků. Podporujeme třeba i místní plesy tím, že poskytujeme maso na hasičský guláš a ve formě voucherů maso nebo hnůj pro skvělou úrodu ze zahrádky.
Díky tomu, že jsme se zapojili do regionálního produktu Broumovska, tak jsem jednak mohla poznat nové lidi a také jsme se dostali do komunity podobných producentů a podobně smýšlejících lidí. Díky tomu jsme navázali spolupráci s polickým obchodem Gourmet Bára, kam dodáváme naše maso. Za to jsem moc ráda, protože my jakožto zemědělci jsme celoživotně spíše izolovaní od společnosti, protože trávíme spoustu času na poli a na jiné věci nezbývá moc čas.
Jaké máte plány do budoucna?
Jednou z novinek, které chystáme na příští jaro, je prodej masa v masomatu. Měl by stát dole u skal, abychom se přiblížili k zákazníkům, protože přece jenom turismus je spíš v dolním Adršpachu a my jsme tady na konci horního Adršpachu. Rozhodně bychom dál chtěli hospodařit ve stejném duchu jako teď – návrat ke kořenům, sice s moderními technologiemi, ale se správným sedláckým postupem.
A jednou z nejčerstvějších novinek, je nedávná výhra v soutěži Regionální potravina Královéhradeckého kraje, kdy jsme zhruba mezi 180 výrobky zvítězili s naší hovězí květovou špičkou. Z toho máme velkou radost.
