Nostalgická vzpomínka na Městský hotel v Broumově

René Herzán

Úterý, 21. dubna 2015

Sdílet na:

Miroslav Šmíd měl díky manželce bývalého vedoucího Městského hotelu v Broumově, kterému nikdo nikdy neřekl jinak než Měšťák, paní Šolcové z Olivětína, unikátní možnost nahlédnout do dlouhé existence tohoto hotelu z dokumentů a kroniky. Zveřejňujeme fotografie a citace z jeho blogerského webu mareniceaokoli.blog.cz.

Jistě každý z broumovských občanů si někdy vzpomene, na dnes již zašlý Městský hotel přezdívaný jako Měšťák, na ochotu obsluhy, výbornou kuchyni a řadu různých akcí, které se zde pořádaly.

Je to sice nostalgická vzpomínka na něco, co se již zřejmě nevrátí, ale byla to součást broumovského kulturního a společenského dění v té době. Píši o tom z toho důvodu, že se mi v nedávné době dostala do ruky návštěvní kniha tohoto hotelu, která dokladuje jeho dobré jméno nejen u nás, ale i u zahraničních návštěvníků, kterých nebylo zrovna málo. Na tom měl zásluhu nejen celý personál hotelu, ale je nutné připomenout i jméno jeho vedoucího pana Šolce a jeho zástupkyně paní Kohoutové. Hotel navštívila řada známých osobností, na které si jistě mnozí vzpomenou a pro připomenutí alespoň některé z nich. Jedním z prvních zaznamenaných v návštěvní knize byl malíř Jan Špála, syn známého malíře Václava Špály.

(Pozn. redakce - text na fotografii z roku 1962. V upomínku na malování a na marathonský tréning v Broumově Jan Špála.)

Měšťák byl v celém okolí znám nejen svou kuchyní a dobrou obsluhou, ale i pořádáním různých akcí, ať již to byly svatební hostiny, silvestrovské zábavy, různé společenské akce a večírky pro kolektivy, ale i pravidelné zábavy ve vinárně. Ta se nacházela v suterénu a poskytovala příjemné prostředí zrovna tak, jako vlastní restaurace.

Mezi známé osobnosti, které byly hosty toho hotelu byla v únoru 1963 herečka Jiřina Šejbalová či v listopadu 1963 gymnastka Věra Čáslavská. Herec Zdeněk "Bavor" Buchvaldek poděkoval za výbornou palačinku, na pozvání Spartaklubu v Měšťáku strávili několik hodin fotbalisté Sparty Praha, za výbornou obsluhu děkuje hudební skupina Kučerovci či Dětský soubor Jožky Jabůrkové.

Pro připomenutí k tomuto hotelu je třeba vzít v úvahu i to, že se zde nejednalo pouze o pohostinství a poskytnutí dobrých služeb, ale byla to i výchova a příprava nových pracovníků v oboru kuchař, cukrář a pod. Za tím účelem se tu konalo i krajské kolo soutěže v těchto oborech.

Nezapomínalo se ani na bývalé pracovníky pohostinství, a jedno z takových, organizované panem Šolcem se uskutečnilo na sále restaurece Střelnice. Při tomto setkání byla ohodnocena práce těchto bývalých pracovníků slovy od pana Šolce: "Je to den, kdy jsme se sešli ve starém městě Broumově. My všichni, kteří se celý život starali o to, aby ostatní lidé se dobře cítili nejen tady, ale ve všech městech, vesničkách, i tam, kde mimo sezonu lišky dávají dobro noc, všude, kam nás osud zavál. Kdo naší práci nepoznal, často si myslí, že je to nejlehčí cesta ke zbohatnutí. Nikdo z nás se však nestal milionářem, ale většina z nás má křečové žíly."

Rád bych připomněl silvestrovské oslavy a vítání Nového roku, které se v tomto hotelu konaly. Tak například v roce 1972 u příležitosti těchto oslav, se do knihy návštěv zapsalo všech 88 hostů, s vyjádřením té nejvyšší spokojenosti. Ještě jednou se vrátím k jedné akci, kdy vedoucí tohoto hotelu vzpoměl jednoho, na Broumovsku velmi známého hostinského, pana Ottu Daňka z pivovarské restaurace v Olivětíně. Pan Otto Daněk přišel do Broumova v roce 1950 a začínal v restauraci na Střelnici. Poté převzal Pivovarskou restauraci v Olivětíně, která se stala známou v širokém okolí pod názven "U Hitlera". Tato restaurace se stala i jedním z příběhů Bakalářů, kterou sepsal pan Mervart, zeť pana Daňka.

Dlouhá existence Městského hotelu skončila krátce po roce 1990. Budova s jejím vzhledem stále není tou pravou okrasou středu města.