"Prvních pět minut je při online prohlídkách slušný adrenalin," říká průvodce Jakub Gruss

Kubo, jak dlouho už děláš průvodce v broumovském klášteře a jak vzpomínáš na svoje začátky?

Na své začátky vzpomínám místy s úsměvem, místy s hrůzou. Jsem od přírody člověk spíše introvertní a kontakt s lidmi byl pro mne vždy náročný. Některé přešlapy si stále vybavuji a upřímně, některé, třeba i krizové situace bych řešil dnes již jinak. Na druhou stranu v rámci takového povolání jsou negativní zkušenosti velmi žádané a pomáhají k lepší formaci. A tak, ruku v ruce s nepříjemnými i komickými zážitky se mi podařilo ujmout se jisté role, která se záhy stala součástí mého života. Občas jsem míval dokonce problém z této persony vystoupit i ve svém volném čase. Takže jsem nakonec za ta raná léta velmi rád, protože měla svůj smysl. To však nic nemění na tom, že první půlrok pro mne obrazně byl velmi zátěžový.

Jak bojuješ s nervozitou z živého natáčení online prohlídek?

S nervozitou bojuji úspěšně hlavně díky skvělému kameramanovi Tomáši Valáškovi. On i Jiří Janouch, který má na starost osvětlení, mi skvěle suplují živé posluchače, bez kterých si v klášterních místnostech připadám trochu nesvůj a "nadbytečný". Je to velice zvláštní pocit dělat totéž, co při běžných prohlídkách, ale zároveň něco trochu jiného. Ale právě rozhovor s kolektivem, klidné tempo přípravy (vše připravujeme s předstihem dopředu) a příjemná atmosféra mi vyvažují právě onu absenci návštěvníků. A pokud to můžu na sebe prozradit, při první živé prohlídce mi pomohla i slza Becherovky.