Studijní cesta do Tartu: Oživovat veřejný prostor i sousedské vztahy

Kristýna Kvapilová, foto Broumov 2028+ / placená propagace

Úterý, 9. července 2024

Sdílet na:

Římský filosof Seneca prohlásil, že cestování a změna místa dodávají mysli novou sílu. Proto se v květnu zástupkyně a zástupci broumovského kulturního a kreativního sektoru (KKS) vydali na další studijní cestu. Tentokrát jejich kroky zamířily do Tartu.   

Tartu je estonské město ležící na jihovýchodě země. S téměř sto tisíci obyvateli je druhým největším městem Estonska a je považováno za centrum vzdělanosti a kultury. V soutěži Evropské hlavní město kultury (EHMK) získalo titul pro rok 2024. Jeho program staví na čtyřech hlavních pilířích, kterými jsou jedinečnost, udržitelnost, uvědomělost a spolutvorba. 

Spolu s Pavlou Jenkovou z Broumova 2028+ se na cestu vydali Michal Čepelka, radní pro kulturu v Broumově, Anna Smékalová z kulturního centra Hoprich a Žaneta Vávrová, ředitelka Vzdělávacího a kulturního centra Broumov. Během čtyř dní absolvovali nabitý program plný setkávání a inspirace. 

Broumovská delegace se setkala s týmem Tartu 2024 a získala nové kontakty a propojení. „Že je Tartu hlavním městem kultury pro rok 2024 je propsané po celém městě, od letiště po supermarkety, dokonce si můžete koupit i nanuk s logem Tartu 2024,“ všimla si hned Pavla Jenková a dodala: „Tartu má kolem sebe několik menších municipalit, které také aktivně zapojuje do programu a ten se tedy koná nejen v samotném městě, ale i v přilehlých obcích a městečkách. To nám hodně připomnělo Broumovsko a naši kandidaturu.“ 

Dalším cílem byla návštěva tiskařské dílny TYPA, která propojuje muzeum s dílnou, kde se pořádají workshopy, umělecké rezidence a rozvíjí kreativita. Právě v této dílně byli již dříve na rezidenci manželé Jakub a Eva Horští z Martínkovic, kteří od počátku stojí za vizuální identitou Broumova 2028+. Díky podnětnému prostředí v TYPĚ vznikla jejich první autorská kniha a také inspirace pro vznik podobné tiskařské dílny v jednom z martínkovických statků.

Nový rozměr pro veřejný prostor

Tartu je přímo protkané uměním. Ulice jsou plné streetartu, který dává městu specifickou tvář a osobnost. „Líbí se mi nápad s využitím standardní městské linky, která projíždí kolem uměleckých děl v ulicích. Za 2 eura a 60 minut vidíte celé město,“ říká Anna Smékalová z martínkovického Hoprichu. Práce s veřejným prostorem pomocí streetartu zaujala radního pro kulturu Broumova Michala Čepelku: „Nápad na realizaci pouličního umění v Broumově jsem měl v hlavě už delší dobu. Je to relativně levný způsob, jak dát veřejnému prostoru další rozměr, a jak do jeho přeměny zapojit širokou veřejnost. Tartu mi bylo velkou inspirací a zároveň i impulsem k činu. Díky spolupráci s Anetou Kohoutovou z Hradce Králové, která žila v Tartu a zná tamní uměleckou scénu, jsme se spojili s estonskou umělkyní Salme Kulmar. Díky úzké spolupráci s polským městem Bielsko-Biała 2029 se do projektu zapojí i další umělci a Broumov se tak 5. – 11. srpna stane místem, kde spolu s vámi – občany Broumova zkrášlíme vytipovaná místa mozaikou.“ 

Dalším místem, kam broumovští zamířili, byla recyklační dílna Paraduskelder, kde naučí každého, kdo o to má zájem, opravit si například telefon nebo notebook. „Zastavíte se s prasklým displejem a za chvíli odcházíte nejen s opraveným telefonem, ale i s radostí a dobrým pocitem, že jste to zvládli sami, naučili se něco nového a nemusíte si zbytečně kupovat další novou věc,“ říká Pavla Jenková z Broumova 2028+. 

Umění přežití

Jedním z hlavních bodů programu byla účast na konferenci TEH – Arts of Survival, pořádaná Trans Europe Halles – sítí kulturních aktivistů, kteří se zaměřují na udržitelnou architekturu a cirkulární design, energetickou účinnost, zapojení komunity a mnoho dalšího. V Tartu nesla konference název stejný, jako téma celé kandidatury města na EHMK: Arts of Survival, Umění přežití. Žijeme v obtížné době, která se rychle mění, všichni si musíme najít způsoby, jak přežít a zároveň se podporovat. Téma s sebou zároveň nese i naději na lepší budoucnost, kterou můžeme společně vytvářet. „Program konference byl skvěle zkombinovaný z přednášek, workshopů, doplněný o různé prohlídky, které představily umělce i historii místa. Člověk odchází plný inspirace a chuti pustit se do něčeho podobného i na Broumovsku,“ říká ke konferenci Žaneta Vávrová.  

„Z Estonska si odnáším obrovskou zkušenost. Byla to moje první návštěva země a trochu kulturní šok. Město Tartu je velikostí srovnatelné s Hradcem Králové, ale zdálo se mi opravdu o míle dál, jak v práci s veřejným prostorem, tak digitálně, ale i čistě lidsky. Měl jsem pocit, že tu lidé žijí rádi,“ doplňuje závěrem Michal Čepelka.  

Studijní cesta se uskutečnila v rámci projektu Study visit Broumov 2028 podpořeného ve výzvě NPO - 4.5 Rozvoj kulturního a kreativního sektoru – Status umělce – Výzva č. 4/2023 – Mobilita III.