„Věším trubku na hřebík,“ demonstrativně prohlásil Štěpán Přibyl

Štěpán Přibyl, ředitel ZUŠ Broumov

Neděle, 21. listopadu 2021

Sdílet na:

Vážení a milí! Rád bych s vámi podělil o uvědomění a následné rozhodnutí. V pátek ve mně dozrálo rozhodnutí do konce tohoto roku „pověsit trubku na hřebík“. Tedy, po tomto víkendu se nebudu účastnit žádné kulturní veřejné akce. Tím tedy padají veškerá hudební vystoupení spojená s mým hraním, na která jsem se neskutečně těšil.

Vysvětlení - trochu dlouhé, ale vypovídající.

Dnes mi jedna maminka naší žákyně ze ZUŠ Broumov telefonovala, aby mne informovala, že její dcera, která navštěvuje naši školu, má pozitivní test na Covid a stejně tak i ona (nečekala tedy, až jí bude kontaktovat hygiena a vzala vše do svých rukou). Automaticky jsem ihned obvolal dotčené kolegy a skutečnost jim oznámil. Pak dle třídnic zjistil, kdo všechno se s dotyčnou žákyní setkal a cca 2 - 2,5 hodiny obvolával rodiče a trpělivě, lidsky jim vysvětloval situaci. Nemusel jsem...

Dostaly mne rozdílné reakce rodičů - patrně dle rozdílu jejich stávajících životních situací a souvislostí. Co mne však ale velmi potěšilo bylo to, že všichni srdečně poděkovali za informaci a doporučení (otestovat rodinu na Covid a omezit na víkend návštěvy). Někteří využili mé nabídky a přišli si k nám do školy pro testy. Vesměs šlo o souznění, pochopení, srdečnost... projev lásky.

VŠEM zaměstnancům ve škole jsem nabídl dobrovolnou možnost využití naskladněných antigenních testů z předešlého období... Někteří jsme se dnes DOBROVOLNĚ testovali.

Ještě včera jsme doma s Alenkou byli rozhodnuti všechny kulturní akce absolvovat s tím, že uděláme vše proto, abychom co nejvíce byli schopni splnit stávající restrikce a zároveň se nemuseli nechat očkovat (Máme své vážné důvody včetně toho, že jsme Covid prodělali.).

Včera mi ale došlo, že ač bychom mohli být naočkovaní, a tedy směli se koncertů účastnit, bychom souhlasili se stávajícím společenským nastavením - ROZDĚLOVÁNÍ SPOLEČNOSTI NA VŠECH ÚROVNÍCH. Omezování osobních svobod (i se vší pokorou a úctou k životu a k lékařské péči). Jsem velmi zasažen tím, co všechno jsme nyní ochotní pouze jen a jen kvůli svému pohodlí společensky umožnit.

Hudba je svobodomyslné umění. Jsem přesvědčen, že umění má být svobodomyslné a především projevem LÁSKY (láska je asi nejjednodušší symbol toho, co to všechno představuje, proto jej v textu užívám. Mohl bych jej nahradit spoustou jiných slov, ale...).

Takže, kdybych se jakkoliv účastnil toho, co smějí pouze „vyvolení“, souhlasil bych s tím, co se mezi námi děje a s tím, co všechno absurdního společnost nyní svolí. Žádný hudební výstup bych si jakkoliv neužil a je úplně jedno, jestli očkovaný, nebo neočkovaný(!).

Ve středu 17. 11. jsme slavili svátek boje za demokracii a svobodu. Tedy principy umožňující prostor vzájemného porozumění, diskuse, respektu, úcty, pokory a především zodpovědnosti. A? Pokud v nás ještě kus „světla“ a lásky je, nechť nyní začnou zářit! Je to moc a moc zapotřebí.

Srdečně a s velkou úlevou,

Štěpán