A v geniu loci adršpašské noci skály bez hlesu naslouchaly...
Již jsem několikrát zmínil, že se považuji za cynika, přesto to předem této zprávy zopakuji - jsem cynik do morku kostí, ale v pátek se mi země pod nohami přece jenom párkrát zachvěla, což mělo za následek nekontrolovatelné napadení mé kůže virem zvaný husina.
.jpg)
Je neuvěřitelné, co dokáže myšlenka jedné umanuté Mámy uvést v chod. Řekl jsem to x krát a budu to opakovat klidně po každém koncertu, dokud tomu nezačnete věřit - svět by byl lepší, mít na světě více lidí, jako je Petra Soukupová a PSO. Páteční benefice nebyla o trhání rekordů v počtu lidí nakumulovaných v Havraním městě (přece jenom polskému svátku konkurovat nelze), ale o vzájemném vnímání, naslouchání, porozumění, o vystoupení ze stresového pole, které nás obklopuje den co den, sedm dní v týdnu.
Málokdo si uvědomuje, že akce podobného ražení u nás nejsou samozřejmostí, nejedná se o pouhou výplň pátečního večera. Věci se dnes přestaly dělat s láskou a vírou v myšlenku (ač to zní sebevíc pateticky), přesně proto do hry vstupuje PSO.
Jsem hrdý, že mohu být součástí jedinečného souboru skrývajícího se pod písmeny P, S a O, které je založené na hodnotách, které dávají opravdový smysl. Na hodnotách, se kterými se již na ulici nepotkáváme, protože jsme je pro všechen ten stres a rychlost doby přestali vnímat. Hodnoty typu vstřícnost, upřímnost, pokora, soucit či přátelství (považovali jsme je tak dlouho za nepotřebné, až jsme je z nitra vytěsnili nadobro). A o tom byl i páteční večer. Mým cílem není pateticky tlachat a vychvalovat PSO do nebes (ač se to tak může zdát), ale sociální sítě se nám v tom poblázněném světě narodily proto, abychom skrz ně mohli více komunikovat a šířit myšlenky dál. A já tak tedy činím.
Tomu, co jsem napsal, bezmežně věřím. Byl bych rád, abyste začali věřit i Vy. Police Symphony Orchestra je jen jedno na světě. Bohudík!
Foto Martin Kábrt
Článek k tématu: Mladý orchestr vzdal hold přírodě. Adršpašské skály naslouchaly dialogu Země a člověka
.jpg)