Lenka Hlaváčková: "Jako lidstvo jsme si asi o lekci pokory koledovali."

Je to už více než rok, kdy byl vládou vyhlášený nouzový stav. Prožíváte i teď obavy z nakažení, z budoucnosti, nebo se situace již stala denním chlebem současné doby?

Mě osobně asi nejvíce drtí domácí výuka, omezení volnočasových aktivit a s ní spojené důsledky sociální izolace našich děti. Současnou krizi vnímám v určitých rovinách jako transformační a snažím se z toho nehroutit, a naopak se přizpůsobit. Nevěřím, že se vrátí staré pořádky.

Internet je plný různých teorií o původu viru, účinnosti vakcín či důvěryhodnosti vedení státu. Jak si to vše vysvětluje váš "selský" rozum?

O tom, proč, nebo kdo "nám to udělal", nemám jasný obrázek. Když ale pohlédnu zpět, mám pocit, že jako lidstvo jsme si asi o lekci pokory koledovali.

Studenti broumovského gymnázia v nedávné anketě objevili dosud netušené možnosti, jak trávit volný čas o samotě a sám se sebou. Jak je to u vás?

Volný čas je pro mě příjemná změna a docela si jí užívám. Konečně mám možnost vnímat nejen sebe, ale i okolní svět v úplně jiných frekvencích než dosud.

Co vám zaručeně zvedne náladu?

Jednoznačně určitý druh intimity. No a pak spousty maličkostí, které jsou pro mnoho lidí samozřejmé. Teplá vana, skvělá káva nebo jen pocit, že mám zdravou rodinu a střechu nad hlavou.

Asi většinou ženy mají v současné době trable s tím, co pořád doma vařit. Poraďte nějaký svůj oblíbený recept! Podrobně prosím, ať si to můžeme uvařit či připravit.

Nekonečné vaření připraví o nadšení i toho největšího fandu, takže momentálně obědváme jídlo ze školky. Můj top recept, když doma opravdu nic není jsou gratinované brambory. Ty se jen nakrájí na tenké plátky, naskládají na plech, zalejí smetanou nebo máslem a dají zapéci. Pro nedělní variaci doporučuji ozvláštnit třeba pórkem, fenyklem nebo jinou zeleninou.

Co uděláte, až to všechno skončí? A nechci slyšet, jak naočkovaní vyrazíte do Chorvatska.

Nečekám až všechno skončí a spíše řeším co můžu dělat teď v této době, abych byla spokojená a cítila se alespoň přijatelně. Nejvíce se těším až sundáme ty náhubky a já zase uvidím lidské úsměvy. To je pro mě nejvíc.